Menu
Přihlásit se

Domácí.

Na školství nejsou peníze kvůli válce na Ukrajině. Skončí školská novela u Ústavního soudu?

Koaliční poslanci ve středu schválili novelu školského zákona, jejíž součástí je mimo jiné kontroverzní návrh na převedení financování nepedagogických pracovníků na kraje a na obce. Bouří se nejen opozice, ale také odbory, zřizovatelé škol i samotné školy. „Kvůli válce na Ukrajině jsme nesplnili vládní sliby ve školství,“ přiznal přitom před nedávnem ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Publikováno 29/05/2025
Doba čtení 3 min.
Gratulace ke schválení novely školského zákona
Gratulace ke schválení novely školského zákona. Zdroj: Profimedia

Nezažil jsem vládu, která by nepovažovala školství za svou prioritu. Zároveň nevím o kabinetu, který by splnil v případě resortu své předvolební sliby, případně programové prohlášení. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS), mimochodem krátkodobého ministra školství ve vládě Petra Nečase, v tomto směru není výjimkou potvrzující pravidlo. Naopak, své předchůdce předčila.

Stačí pohlédnout na současný stav, kdy ředitelé škol netuší, zda budou mít na platy uklízeček, kuchařek, hospodářek, případně školníků. Je potřeba deset miliard korun, ale ministr financí a faktický vládce kabinetu Zbyněk Stanjura (ODS) pošle – aniž by řekl, kde je vezme – pouze čtyři miliardy.

A ministr školství Mikuláš Bek, který před rokem hrozil, že pokud vláda nedodrží programové prohlášení, tak kabinet padne, neboť STAN nepodpoří rozpočet, nemá důvod vyvíjet přehnanou aktivitu. V únoru totiž oznámil, že nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny. Jedenašedesátiletý politik uvedl jako důvod nemožnost skloubit pracovní a soukromý život. Učinil tak při plném vědomí toho, že nebude moci jezdit po dálnicích s majáčkem a daňoví poplatníci mu nebudou platit byt na Břevnově za 57 tisíc korun měsíčně.

Za vším hledej Dozimetr

Na základě koaličních dohod připadlo po posledních sněmovních volbách ministerstvo školství hnutí STAN, přičemž vedení vsadilo nejdříve na Petra Gazdíka. Bývalý šéf ovšem neměl důstatek času rozvést své manažerské schopnosti, neboť musel po půlroce v červnu 2022 skončit. Důvodem nedobrovolného konce byly jeho vazby na bývalého pobočníka Radovana Krejčíře Michala Redla, který vyměnil krále českého organizovaného zločinu za náměstka pražského primátora Petra Hlubučka.

Bývalý ministr školství Petr Gazdík
Bývalý ministr školství Petr Gazdík. Zdroj: Profimedia

Spolu nastartovali kauzu Dozimetr, která se snad začne řešit v červenci před soudem. Vyšlo najevo, že ministr školství nedbal na varování detektiva Karla Tichého, podle policie se pak Gazdík pár týdnů před jmenováním potkal za asistence Redla se zástupcem firmy ze sektoru IT, která měla zájem o veřejné zakázky. Petr Gazdík se stal nejspíše jediným ministrem školství na světě, který komunikoval s blízkým spolupracovníkem usvědčeného zločince šifrovaným telefonem. Navíc byl Michal Redl v době, kdy s ním Gazdík dle svých slov konzultoval mediální obraz hnutí, podle rozhodnutí soudu „omezeně nesvéprávný“…

Marní ministři

V pořadí druhým ministrem školství Fialovy vlády se stal další nominant STAN Vladimír Balaš. Po půlroce zvažoval kvůli vyčerpání po covidu rezignaci, v dubnu takto učinil. Na jeho místo Rakušanovo hnutí dosadilo bývalého rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, do té doby ministra pro evropské záležitosti. Mimochodem, kandidát vstupu do KSČ nahradil v roce 2011 na postu rektora premiéra Petra Fialu, někteří komentátoři proto hovoří o brněnské akademické solidaritě, díky které si Mikuláš Bek dělá víceméně co chce, aniž by musel vykazovat výsledky.

A tak 27. listopadu 2023, kdy probíhala stávka škol, premiér nedebatoval s jejich zástupci, ale navštívil v Nové Vsi zemědělské družstvo Pooslaví, které čerpá štědré investiční dotace a působí v něm bratr Fialova vicepremiéra Lukáš Jurečka.

O působení ministra Beka vypovídá výmluvně počátek roku. Na konci ledna oznámil školskou revoluci, v březnu odložil plánovanou reformu. Stejný měsíc přiznal, že za to, že nebyl splněný slib o zvýšení výdajů na vzdělání, může válka na Ukrajině. Aktuálně se řeší, že čeští žáci, kteří získali v přijímacích testech na střední školy výrazně nad 80 bodů, nebyli přijati, ale cizinci s méně body ano. Podle českých zákonů totiž cizinci, kteří získali předchozí vzdělání mimo území ČR, nemusí dělat test z češtiny. Je zřejmé, komu je zákon jednoznačně znevýhodňující české uchazeče o studium na středních školách „ušit“ na míru.

Ministr školství Mikuláš Bek a předseda KDU-ČSL Marek Výborný
Ministr školství Mikuláš Bek a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Zdroj: Profimedia

Přílepková novela

A tak jediným „úspěchem“ Mikuláše Beka je novela školského zákona, kterou ve středu schválili koaliční poslanci. O tom, jak moc vládě na školství záleží, vypovídá skutečnost, že se tak stalo až na druhý pokus, poprvé totiž nebylo přítomno dost koaličních zákonodárců. Novela měla začít platit od září, pak si ovšem někdo ve vládě uvědomil, že na začátku října jsou volby, a platnost se proto posunula na leden 2026.

Přijatá novela obsahuje tradiční poslanecké přílepky, proto není jisté, zda neskončí u Ústavního soudu, který se loni podle webu pravniprostor.cz „postavil do cesty divokým jezdcům neboli přílepkům… tj. pozměňovacím návrhům, kterými se ten či onen návrh zákona ‚zanáší‘ úpravou zcela nesouvisející s legislativní předlohou.“

Nejvýznamnější „přílepek“ se týká převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje, které školy zřizují. Proti tomu vystupují zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí i Sdružení místních samospráv. Nelze rovněž vyloučit, že přílepková novela narazí už v Senátu, neboť Českomoravský odborový svaz organizuje petici, kterou podepsalo více než 60 tisíc členů a vzhledem k tomu, že zdravý rozum v horní komoře parlamentu zastupují i koaliční senátoři Ludková či Hraba (oba ODS), nejeví se případná senátní rebelie mimo realitu.

Čtěte také:
Nadané děti na českých školách trpí
Přichází spása českého školství. Jmenuje se Havel
Vláda bortí školství a zdravotnictví: Odbory se bouří, krize eskaluje!

Komentáře (13)

  1. V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na neděli (1.6.25) zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 47 z 66 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Podle agentury RIA Novosti je mezi mrtvými i strojvůdce. Jen několik hodin poté přitom došlo v Kurské oblasti k zřícení dalšího mostu, při němž vykolejil nákladní vlak. Ruské úřady několik hodin poté uvedly, že příčinou zřícení mostů byly výbuchy. Ve vážném stavu je po tragédii v Brjanské oblasti osmiměsíční dítě, které bude podle RIA Novosti přepraveno do nemocnice v Moskvě. Kdo asi stojí za výbuchy, které přinesly smrt a bolest tolika lidem včetně dětí? Že by si Rusové vyhazovali mosty a vlaky do vzduchu sami? Kdo způsobil smrt malých dětí v těchto případech? Tohle nejsou nehumánní vraždy?

  2. Já se těším na vládu, která ve svém programu školství vůbec nezmíní a nechá ho žít. Byť třeba blbě, ale nechá ho 4 roky v klidu!!! To bude můj favorit číslo jedna.

Napsat komentář