Návrh vyhlášky pro zpřísnění dohledu nad internetem vzbuzuje další rozpaky

Sledování a zaznamenávání síťových aktivit uživatelů ze strany internetových operátorů mělo být od 1. července 2025 dle návrhů ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu povinné. Jenže text návrhu se dostal na veřejnost předčasně. Vláda se tak k celému skandálu nyní staví zády, ačkoliv jde o její vlastní dílo.

V uplynulých dnech zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) návrh nové vyhlášky o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. Jde o novelu vyhlášky č. 357/2012 Sb., na které MPO dle důvodové zprávy úzce spolupracovalo s ministerstvem vnitra. Novela má zásadní dopad zejména na rozsah informací, které o chování jednotlivých uživatelů musí poskytovatel internetu ze zákona shromažďovat a uchovávat. Nově mezi nimi povinně přibývá cílová IP adresa a číslo cílového portu, se kterými byla komunikace uskutečněna, čímž je de facto monitorována naprostá většina síťových aktivit kteréhokoli uživatele jako takového.

Jakkoliv jde o zcela přelomový zásah do soukromí občanů ze strany státu, umožňující získávat informace o tom, na jaké weby chodíte, s jakým serverem komunikujete a jak dlouho co kde čtete, posloucháte nebo sledujete, nastalo okolo něj doslova ticho po pěšině. Nebýt čtvrtečního článku na webu Českého rozhlasu, který doposud neveřejný návrh, který se v eKLEPu objevil až záhadně zpětně, získal a publikoval, možná by na webu ministerstva vnitra zůstala i stránka s informacemi k připravované novelizaci, která je nyní již trvale nedostupnou. Na ní ministerstvo obhajovalo novelu s tím, že povinné shromažďování úplných informací o čtveřici zdrojové IP adresy, zdrojového portu, cílového portu a cílové IP adresy naopak soukromí uživatelů ochrání lépe. Například v reakci na právní požadavky půjde dle ministerstva daleko přesněji vybrat relevantní podmnožinu požadované síťové komunikace, aniž by obsahovala aktivity jiných, nezúčastněných uživatelů, zaznamenaných pod stejnou adresou, jakou používala hledaná osoba.

Rodinné stříbro ven z trezoru

Toto tvrzení je ale poněkud pochybné, a to hned ze dvou důvodů. Jednak, šance, že ve zkoumaném časovém úseku bude zdrojová adresa s externě viditelným zdrojovým portem využívána dalšími účastníky, není nijak vysoká. Čísla odchozích portů jsou algoritmem síťového překladu adres vybírána z 16bitového rozsahu typicky náhodně, případně dle nějakého postupného alokačního systému, ale každopádně vždy tak, aby nebylo totéž číslo portu použito jiným lokálním hostitelem dříve, než to bude nezbytně nutné. V opačném případě by mohlo docházet ke kolizím s pakety z předchozí komunikace, které se mohou na síti ještě po dlouhé desítky sekund vyskytovat. Zkuste si z více zařízení na téže Wi-Fi navštívit třeba stránku myip.com a čísla portů si porovnat. Zdrojovou IP budete mít typicky stejnou, ale než se trefíte do stejného čísla portu znovu, dávno si vás tato stránka pro zahlcování požadavky znovunačtení dočasně zablokuje.

Druhým důvodem je pak fakt, že ochrana osobních informací spočívá zejména v jejich ochraně před zneužíváním a neoprávněným zpracováním. Tkví tedy v omezování jejich shromažďování, a nikoliv ve zpřesňování odpovědí na potenciální právní požadavky, byť vzešlé od orgánů činných v trestním řízení. Samoúčelně budovaná komplexní uživatelská historie je na straně operátora zneužitelná kýmkoliv jiným, a to i bez právních požadavků. Pokud někomu vadí, že se jeho IP adresa – s naprosto mizivou pravděpodobností – dostane někdy do šetření spolu s nějakým sprostým podezřelým, zatímco vítá, aby o něm operátor věděl a uchovával po mnoho měsíců všechno, chová se jak pošetilec, co vyndal rodinné stříbro z domácího trezoru a dal si jej na chodník před dům, aby mu ho z něj při vloupání zloděj náhodou neukradl.

Šifrovaný telefon na hraní pro děti

Otázkou však zůstává, proč k něčemu takovému nutí své občany stát, potažmo ministerstvo vnitra. Sám ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nedůvěřoval zjevně ani službám tuzemských mobilních operátorů, a to natolik, že si musel na komunikaci se svými spolustraníky zajistit šifrovaný telefon, aby si s ním pak hrály jeho děti, jak bez uzardění prohlásil. Nyní, a stejně bezostyšně, na síti X okázale prohlašuje, že přes něj podobná vyhláška neprojde, zatímco jde o dílo jeho vlastního ministerstva, po dlouhé měsíce připravované a chystané. Bylo to rovněž jeho ministerstvo, které o podobnou úpravu žádalo již před více než třemi lety Evropskou komisi, takže nejde o žádný přešlap horlivého zaměstnance, ale dlouhodobý a cílený proces. Pokud ministr vnitra netuší, co se za jeho úřadování v resortu odehrává, měl již dávno ministrem nebýt. O tom, že snadno najdeme poměrně dost dalších důvodů vedoucích k naprosto stejnému závěru, je už jen škoda mluvit. Stejně jako o reakci premiéra Petra Fialy, co rovněž patrně netuší, co jeho vlastní vláda na občany do voleb chystá. Novela měla vejít v platnost 1. července 2025, a nebýt odporu veřejnosti, nic by jí nestálo v cestě. A jaké si vzít poučení? Ryba smrdí od hlavy a pakety síťové komunikace od hlavičky. A pokud bude někdo zaznamenávat celé čtveřice informací (takzvaných tuplů) od všech vašich konexí a komunikací, doposud v hlavičkách skrytých, ví o vás všechno a pro vaše dobro to nedělá.

A u této vlády to s těmi tuply i dobrem platí tuplem…

Čtěte také:
Konec internetové anonymity
Úbytě české svobody slova
Eurounijní zákon o vymazávání a nahlašování – prý digitální služba?!