Menu
Přihlásit se

Analýza.

Nezaměstnanost stagnuje. To je zajímavé, když ekonomika padá. Co je za tím a co nás čeká?

Úřad práce (ÚP) dnes zveřejnil data z trhu práce. K 30. 11. 2023 evidoval 263 226 uchazečů o zaměstnání, což je o 6 039 více než loni.

Vladimír Pikora Vladimír Pikora
Publikováno 08/12/2023
Doba čtení 3 min.
Uřad práce v Českolipské ulici v Praze. Foto: Jakub Hněvkovský

To je jak nic, když si uvědomím, že počet volných míst registrovaných ÚP je 278 708. K tomu si musíme domyslet, že řada desítek tisíc míst Úřadem práce neprochází, takže tu máme nejspíš o něco více než 300 tisíc míst a k tomu 263 tisíc nezaměstnaných.

To znamená, že každý, kdo netrvá na své kvalifikaci, nejde práci velmi snadno. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (9,8), Bruntál (7,2). Pamatuji si, kdy jsme měli v těchto regionech přes sto uchazečů na jedno místo.

Potřebujeme více lidí

Nezaměstnanost na úrovni 3,5 % je tak nízká, že jí není třeba krátkodobě řešit. To vládu jistě těší. Konečně něco v ekonomice, co není v rozkladu. Nicméně podle mě je nezdravě nízká, protože si zaměstnavatel mezi nezaměstnanými nemůže vybrat a musí brát každého. I toho, kdo nemá k práci předpoklady. Nedostatek pracovních míst tak dlouhodobě brzdí růst ekonomiky. Potřebujeme proto dovézt další pracovní síly.

Příklad Německa ukazuje, jakou chybou bylo přijmout lidi z jiných kulturních okruhů. My bychom potřebovali přilákat ještě věští počet Slováků a občanů bývalého Sovětského svazu. Dovézt jich přitom deset nebo dvacet tisíc nic neřeší. Musíme více.

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od vypuknutí konfliktu s Ruskem získalo do konce listopadu 2023 práci celkem 343 392 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. To zlepšilo situaci na trhu práce. Pamatuji doby, kdy na jedno místo připadalo jen 0,7 uchazeče. To bylo šílené.

Trochu více dat. Zkuste odhadnout kolik berou nezaměstnaní

Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je ale i po kvalifikovaných řemeslnících.

Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci listopadu v okresech Praha-východ (1,4 %) a Praha-západ (1,5 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Karviná (8 %) a Most (7 %). To ukazuje, že v dlouhodobě problémových regionech není nezaměstnanost takovou bolestí jako dříve.

U mnoha lidí často slyším, jak pracují na nezaměstnané. Chtěl bych říct, že to není tak růžové, jak si myslí. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v listopadu 76 986 osob, což představuje 29,2 % všech uchazečů o zaměstnání. Uchazeči v průměru dostávali 10 610 Kč měsíčně.

Makroekonomický paradox a národohospodářské doporučení

Na nezaměstnanosti je zajímavé, že ji covid navýšil jen marginálně. Státní pomoc zafungovala podle mě až moc dobře. Zajímavé je, že ani současná recese s nezaměstnaností nic nedělá. Loni v listopadu jsme ji měli stejnou jako letos. O rok dříve činila nezaměstnanost jen 3,3 %, což je ale stále víceméně stejný výsledek.

To ukazuje, že ekonomika by sice potřebovala více zaměstnanců, ale už nedosáhne na více lidí, protože zkrátka část z nich nechce pracovat a část čeká na lepší nabídku, takže jsou pár měsíců na úřadu. Tato nezaměstnanost je tedy minimální a už není možné ji výrazně snížit, je prostě definičním znakem tržní ekonomiky. Trh práce je tedy ve své nejlepší situaci.

Jinými slovy, kdyby politici mysleli škrty mezi státními zaměstnanci vážně, tak k nim už nikdy nebude lepší příležitost než teď. Teď by bylo propouštění sociálně únosné. Za dva či tři roky, kdy stav státní pokladny bude na politiky více tlačit, bude nutné škrtat, ale už se to nebude hodit. Politici za to ztratí mnohem více bodů než dnes. Takže pokud by si pětikoalice myslela, že bude vládnout i po příštích volbách, bylo by prozíravé propouštět nyní. To by se to teprve šetřilo na státu a ne lidech. Jenže už teď jim klesají preference, takže do ničeho nepůjdou. Košile je prostě bližší než kabát.

Výhled

Zatímco mnozí se příští rok bojí vyšší nezaměstnanosti, já bych se jejího zvýšení nebál. Ekonomika ožije a nezaměstnanost zůstane tam, kde je.

Možná nebudeme mít třetí nejnižší nezaměstnanost v Evropě, ale až čtvrtou. To ale přece nehraje roli. Máme tu tedy další problém, který by měla vláda řešit v dlouhodobé strategii, kterou zatím vidíme jen v letmých obrysech. Už by bylo na čase ji dát kompletně na papír a začít ji realizovat.

Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG.

Komentáře (3)

  1. Statistika nezaměstnaných nemá na klesající ekonomiku vliv. Stačí porovnat kolik lidí je oficiálně zaměstnaných nebo OSVČ se zbytkem práce schopných, kteří pracují tzv. na dohodu nebo na černo. V šedé ekonomice státu jsou miliardové úniky. Tohle dovoz pracantů z východu nevyřeší.

  2. Trochu mi to pripada jako kolonialni manyry. Kdyz privezeme napriklad zdravotni sestry ze slovenska, nebudou pak nahodou zase chybet na tom slovensku? A slovensko je pak doveze z ukrajiny? A ukrajina je doveze odkud? Jasne, nebude mit zdravotni sestry protoze budou na slovensku a ty slovenske zase v cesku. A ceske v nemecku. A nemecke uz zrejme zadne nejsou. Kam se vlastne podely?

  3. Lidí je málo, protože stát vytváří zbytečná místa která jsou obsazena, pokud jsou lukrativní známými a příbuznými. Nebo jsou lukrativní, že se tam moc nepracuje. Druhou stránkou věci je, že pracovní nasazení je všeobecně menší a nároky zaměstnanců větší.

Napsat komentář