Noví barbaři islamizují Evropu

„Západoevropští džihádisté označují Západ za bezbožný, zkažený, slabý, zbabělý, pokrytecký a dožívající bez pořádného smyslu pro vlastní život. Vykreslují Západ jako těžkou a vleklou chorobu, zatímco islám vydávají za léčbu. Situace je skutečně katastrofální a zhoršuje se každým dnem,“ říká profesor Jan Eichler v rozhovoru pro měsíčník TO.

Pane profesore, jste odborník na mezinárodní bezpečnost. Co v této době vidíte jako největší ohrožení naší bezpečnosti? Řekněme v Evropě, ale tím i v České republice…
Nechci nikoho strašit, ale za největší hrozbu pro dnešní Evropu považuji možné rozšíření současné války na Ukrajině na celou oblast střední a východní Evropy. Dnes v Evropě bohužel převládá negativní mír – to je myšlenka velkého norského autora Johana Galtunga – nad pozitivním. Situace mi hodně připomíná první polovinu 80. let, kdy tady také panoval silný strach z války. Pak si najednou v Ženevě ve vile La Grange sedli prezidenti Reagan a Gorbačov a řekli si, že už to stačilo. A pak začalo opojné období uvolnění mezinárodního napětí a převahy míru pozitivního. Toto období trvalo skoro patnáct let, přineslo nám konec studené války, otevření možností cestovat a pracovat kdekoliv ve světě a další netušené možnosti.

Ale pak přišla letecká válka NATO proti tehdejší srbsko-černohorské Jugoslávii, což byl začátek konce té krásné doby. Do oné majestátní ženevské vily La Grange se před čtyřmi lety vrátili Joseph Biden a V. V. Putin, ale bohužel nedokázali navázat na své výše vzpomínané předchůdce. Na ničem zásadním se nedohodli a nic přínosného tam nepodepsali. A pak už se v jejich vzájemných vztazích zrychlil pohyb směrem ke konfrontaci, který vyvrcholil vojenskou agresí Ruska na Ukrajinu.

Jak vysoko je na žebříčku hrozeb pro Evropu třeba postupující islamizace Evropy? Podle některých analýz je to už prý ta vůbec největší hrozba bezpečnosti v Evropě.
Islamizace je velice vážný problém celé západní Evropy, zejména pak bývalých koloniálních zemí, a pak také zemí, které vojensky intervenují v islámském světě. Již v roce 2013 byla zveřejněna džihádistická doktrína The Global Islamic Resistance Call (GIRC), která vyzvala k dalším teroristickým útokům proti Západu – a zejména k přenesení války na území západní Evropy. Ta klade velký důraz na předstihující (preemptivní) teroristické útoky proti Západu kdekoliv na světě, a to jak na civilní, tak i na vojenské cíle.

Hlavním smyslem teroristických útoků má být odradit Západ od vojenských intervencí. GIRC se obrací především na mladé muslimy, kteří žijí na okraji západoevropských společností, a vyzývá je, aby bojovali jako samozvaní pachatelé teroristických útoků proti společnostem, v nichž žijí. Nejdůležitějším záměrem této doktríny je co nejvíce podlamovat psychiku západní civilizace, nahlodávat její sebedůvěru, a tím jí dávat najevo, že je jen otázkou času, kdy prohraje. Situace je tedy velmi vážná.

Doktrína GIRC je dokument dlouhodobé platnosti a napovídá, že Západ proti sobě má zapřisáhlého, odhodlaného a vysoce nebezpečného protivníka, který je úskočný a bude chtít páchat velké škody. Například ve Francii chce útočit především na to, čemu se říká „francouzský způsob života“. Ale v jiných evropských zemích, kde je početná muslimská komunita, platí totéž. Proto pak přicházely útoky ve státní svátky, útoky na modlící se lidi v kostelích, v hromadné dopravě.

Mají ještě západoevropské země reálnou šanci vyhnout se islamizaci? V některých už tvoří muslimové desítky procent obyvatelstva…
Západoevropští džihádisté označují Západ za bezbožný, zkažený, slabý, zbabělý, pokrytecký a dožívající bez pořádného smyslu pro vlastní život. Vykreslují Západ jako těžkou a vleklou chorobu, zatímco islám vydávají za léčbu. Západní vojenské operace v islámském světě, včetně francouzských, jsou odsuzovány jako další křižácká výprava, která je opět vedena s cílem drancování přírodního bohatství arabského světa.

V oblasti školství a kultury se všude cílevědomě prosazuje islamizace „zdola“, v jejímž důsledku narůstá podíl takových přistěhovalců, kteří své děti posílají jen do škol v rámci programu s výukou islámu a zcela ignorují školy zemí západní Evropy. To je proces řízené islamizace, který pak má vážné dopady na chování přistěhovalců od nejútlejšího věku.

Když opět použiji příklad z Francie: Všichni víme, že po roce 2015 ji zasáhlo několik vln teroristických útoků. Po nich pak zesílily kritické výhrady vůči přistěhovalcům a jejich působení v zemi. Velkou pozornost za této situace vyvolal Stephen Smith s monografií nazvanou Nával do Evropy, za kterou obdržel několik významných ocenění včetně Velké ceny Francouzské akademie.

Smith argumentuje, že ve Francii je celkem osm milionů přistěhovalců, což představuje 12 procent všeho obyvatelstva. Otevřeně píše, že jich je mnoho, a to nejen ve Francii, ale v celé Evropě. Tvrdí, že nastává „velké přemístění“ z Afriky do Evropy a že do roku 2050 bude na Afričany připadat 25 procent obyvatelstva Evropské unie, tedy až 200 milionů.

Smith jako první použil velice vyhraněné sousloví „hordy přistěhovalců a nových barbarů“, a navíc napsal, že přistěhovalci budou vytvářet diaspory jako předmostí pro další pronikání. Varuje, že se vytvoří Euroafrika, což bude konec evropského sociálního modelu a také evropské bezpečnosti. Islám považuje za vážnou bezpečnostní hrozbu, která s sebou přinese radikálnost, nesnášenlivost a nenávist. Varuje, že z Evropanů se stanou troglodyti, kteří se zcela uzavřou do sebe.

A v neposlední řadě v Evropě nastupuje ještě jeden vážný jev, kterému se říká entrismus. Islamisté nastupují do voleb, přičemž jejich cílem je získávat volená místa v zastupitelstvech, pak i funkce starostů a tak postupovat stále výš a výš. Chtějí se propracovat přes regiony až do nejvyšších politických pater. Výsledkem je fakt, že stále více Francouzů (a zdaleka nejen Francouzů) si stěžuje, že se cítí jako cizinci ve vlastní zemi. Situace je opravdu velice znepokojivá.

Celý rozhovor naleznete v měsíčníku TO číslo 6.