Nedávno se jazykově předváděl v Paříži, a už zase opruzuje tady! (“My Slovačiska s českým občanstvom sme ale aj v Prahe doma!“). Expremiér Andrej Babiš si po návratu ze zeměpisných končin, kde tak rádi jazykově excelují naši vládní představitelé, znovu urval na sněmovní kazatelně první pořadí, aby se znatelným bratrským přízvukem pohovořil o mentálním, pardon momentálním, stavu našich námi vyvolených českých vládních kruhů.
A zase to přepískl, jako vždycky. Ne že by neměl důvod navrhnout podobnou celosněmovní diskusi, vždyť zdravotní péči si zaslouží každý z nás. Navíc už v tom máme i jistou tradici. Když si vzpomenu, jak se přesně před třemi lety snažil senátní gubernátor Miloš Vystrčil and his Crazy Melody Boys dokonce z prezidentského křesla vystrčit (což byla obzvláště pěkná sprosťárna!) svého jmenovce Zemana, tak mi doporučení pouhé preventivní zdravotní prohlídky premiéra Petra Fialy (měl by to přitom, jako ostatní občané, zdarma) přijde jako zcela logické, relevantní, adekvátní a konsensuální (vybrané spec. termíny vypůjčeny z černého deníčku Danuše Nerudové). Vždyť nikde není psáno, že by se odborníci, včetně Stehlíkové, museli shodnout, tak jako v případě Josefa Švejka, na nějaké premiérování škodlivé diagnóze.
Babiš s neústupností sobě vlastní minutu za minutou dštil argumenty všeliké, což koalice psychicky nezvládla, a jako jeden progresivec opustila sál. Nic nového. Jindy, vlastně skoro pořád, když se ve sněmovně dají čekat od opozice obstrukce či nepříjemné interpelace, do svých řad pro jistotu ani nezasedne.
Důvody úprku se poté na rychlotiskovce snažilo obhájit – jako kdyby nám ostatním ta jejich kolektivní zbabělost hned nedošla – ministerské duo Jurečka-Výborný. Ty dva když já vidím spolu, vždy se v myšlenkách přenesu do Žižkovského divadla za Cimrmanovou dvojicí tajných Ječný-Ziegler s jejich výzvou „Rozejděte se!“
Tentokrát aktualizovaná mířila pouze do pětikoaličních lavic s upřesněním „Sraz ve sněmovní kantýně.“
Čtěte také:
Koaliční poslanci nechodí do práce ani když mají jednat o navýšení vlastních platů
Poslanci Benda s Jakobem zamakali na důchodové reformě. Na seznamu náročných profesí skoro nic nezbylo
Na flákanec mezi Babišem a Stanjurou nedošlo, facka má ale v české politice tradici
Jiří Macků – Pobavil jsem se – díky!
A za článek tleskám!
🙂
Za úprkem je hlavně neschopnost, podívat se pravdě do očí.
Dle mého názoru to Babiš přehání. Jeho poradci by mu měli poradit, ať se zklidní a mluví v klidu bez urážek. Mohl by ztratit dost voličů, včetně mě. Na druhou stranu se mu nedivím , mít proti sobě tolik volů a krav.