„Soudruzi, ten udělal chybu, každý z nás udělal nějakou chybu, ale vždycky: Čí je to vláda? Komunistická! Byla, je a bude!“ Milouš Jakeš, Červený Hrádek.
Bývalá vláda liberální europeistické fronty SPOLU-PirSTAN se činí
Přestože úřadování vlády spolčení SPOLU-PirSTAN vykázalo za dobu svého působení vzrůst státního dluhu o více než jeden bilion korun, na tiskové konferenci čelní představitelé SPOLU představili řešení, ve kterém by – kdyby mohli vládnout – údajně ušetřili 64 miliard korun.
Zlomyslní a nepřející voliči jim to ale nedovolili. Nebrečte, je to vaše chyba, sami jste to chtěli.
Lifestylová politička Eva Decroix zase kritizuje současného ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce za prosazování zákona, který by měl za následek zabavování majetku občanů bez soudního rozhodnutí. A co na to Jeroným Tejc? Je nehorázné, že přisuzuje vznik tohoto zákona a jeho znění právě bývalé vládě. „Čo bolo to bolo, Tejc, terazky zme opozícia!“
Jak si válí šunky za naše peníze současná proruská vláda?
A mezitím vláda nechávala přespávat našinkyni uvíznutou v Dubaji v koupelně na hamace, místo aby pro ni vypravila soukromý let placený z daní občanů, ukrajuje peníze politickým ziskovkám a liberálním umělcům a chce kontrolovat hospodaření liberálních vysílačů povinně placených daněmi v podobě koncesionářských poplatků.
A Macinka si čte Rudé právo, když polepšený rozvědčík ČSLA, inkarnace „tatíčka národa“, hřmí v parlamentu, že více Evropy je cesta k samostatnosti a sebevědomého „unterčešství“.
Hrůza, kam ta společnost spěje…
Ironie je literární či řečnický obrat říkající opak zamýšleného s cílem pobavit či upozornit na rozpor. Sarkasmus je vystupňovaná, zraňující forma ironie, která má za cíl výsměch, pohrdání nebo ponížení. Zatímco ironie může být laskavá nebo vtipná, sarkasmus je vždy jízlivý a útočný.
Prostě podle vkusu každého soudruha.
Čtěte také:
Tatíček národa Pavel aneb Nývlt a Macháně, dva v jednom
Konference jako forma nátlaku na vládu a ku prospěchu zbrojařů
Stát jako mecenáš kultury












