Papež prosí Evropany, aby se začali pořádně množit

Papež František na své 46. zahraniční cestě v Lucembursku a posléze v Belgii opět ocenil evropské sjednocování, zavrhl šílenství rozumu a nezodpovědný návrat k dělání stejných chyb minulosti. Na obyvatele starého kontinentu apeloval, aby plodili potomky. Znovu se také přimluvil za mír.

Papež František je dosud jediným držitelem Ceny Karla Velikého za zásluhy o evropské sjednocení, který nepochází z Evropy. O Starém kontinentu se čas od času zmíní, přičemž akcentuje jeho přednosti, ale nezapomíná na problémy. Stejné to bylo v jeho prvním proslovu ve Velkovévodském paláci v Lucemburku, kde se obrátil na vládní představitele včetně premiéra, občanskou společnost a diplomatický sbor.

Ministát byl zakládajícím členem Evropské unie a sídlí v něm (rovněž v Bruselu a Štrasburku) Evropský parlament. Podle očekávání proto pontifik zdůraznil roli tohoto ministátu právě při budovaní sjednocené Evropy. V publiku nechyběl ani lucemburský rodák Jean-Claude Juncker, který byl premiérem a předsedou Evropské komise.

Františkova návštěva také odráží jeho preference zavítat zejména do malých zemí na tomto světadílu: „Rozsah území ani počet obyvatel není zásadní podmínka pro to, aby stát hrál důležitou roli na mezinárodní úrovni, nebo aby se mohl stát ekonomickým a finančním centrem. Naopak je to trpělivé budování institucí a moudrých zákonů, které tím, že usměrňují životy občanů ve spravedlnosti a v úctě k právnímu státu, staví do středu osobu a společné dobro, předchází nebezpečí diskriminace a vyloučení.“

Potomek Italů z Argentiny

Malé velkovévodství zažilo v minulém století invaze a zbavení svobody. Poučené historií přispělo k budování EU tím, že tak jako jiné země opustilo rozdělení, konflikty a války způsobené rozzuřeným nacionalismem a zhoubnými ideologiemi. „Lucembursko může všem ukázat výhody míru před hrůzami války, integrace a podpory migrantů, zato vám velice děkuji, za duch přijetí… Také výhody spolupráce mezi národy tváří v tvář škodlivým důsledkům upevňování pozic egoistického a krátkozrakého nebo dokonce násilného prosazování vlastních zájmů,“ pokračoval katolický lídr.

František sice pochází z Argentiny, ale je potomek Italů, kteří do latinskoamerické zemi přišli za lepším životem. Ve slavnostním projevu se proto nemohl nezmínit o svém původu v rodině emigrantů. Apeloval na bohaté národy, aby pomáhaly těm, které jsou znevýhodněny, čímž mohou předcházet často nebezpečné migraci. Evropa nemůže nechat chudé na okraji společnosti, varoval dále. Mimo jiné latinskoamerický papež hovořil o dalších nosných tématech svého pontifikátu: ochraně stvoření a bratrství.

Navíc oproti připravenému textu katolický lídr v sekularizovaném srdci Evropy řekl několik svých známých hesel: „Ideologie jsou vždycky nepřítelem demokracie“… „Válka je vždycky selhání pro lidstvo“… „Je velice smutné, že dnes v jedné evropské zemi jsou nejvíce vydělávající investice právě ty do továren na zbraně“… „Evangelium nám dává možnost objevit soucit“.

Dodejme, že se mluví o ideologické nebo kulturní kolonizaci, kterou odsoudil již v Africe nebo v jiných projevech. Podle něho jde například o smazávání rozdílů mezi lidmi, zejména mezi muži a ženami. V rozhovoru v roce 2023 řekl, že gender teorie je nejhorší ze všech ideologických kolonizací.

V Evropě se vynořují trhliny a nepřátelství

Mírný smích v sále paláce vyvolala Františkova nečekaná prosba v souvislosti s natalitou, která je celkově v Evropě slabá: „Viděl jsem statistiky porodnosti. Více dětí, prosím, více dětí, jsou budoucností. Neřeknu více dětí a méně pejsků, to říkám v Itálii. Vám říkám více dětí.“ První muž katolické církve v tomhle kontextu často říká, zejména o Itálii, že zažívá demografickou zimu.

Kritika evropského světadílu na sebe nenechala čekat: „Bohužel musíme poznamenat, že opět se vynořují také na evropském kontinentu trhliny a nepřátelství. Místo toho, aby se řešily na základě vzájemné dobré vůle, jednání a diplomatické práce, vedou k otevřenému nepřátelství a následnému zničení a smrti. Zdá se, že lidské srdce neví, jak si uchovat paměť, pravidelně se ztrácí a navrací na tragickou válečnou stezku.“

I když jmenovitě nezmínil Ukrajinu, zřejmě se vrátil k apelu z minulého roku v portugalském hlavním městě Lisabon při příležitosti Světového dne mládeže. Tehdy se otevřeně obrátil na Evropu a Západ: Kam směřujete, jestli nenabízíte kreativní cesty míru na Ukrajině?

Nebyl by to papež, kdyby nenabídl duchovní lék na uvedené konflikty a nepřátelství: „K uzdravení této velmi nebezpečné sklerózy, která infikuje národy vážnou nemocí a hrozí, že je uvrhne do dobrodružství s nesmírnými lidskými náklady s obnovou zbytečných masakrů, musíme pozvednout pohled vzhůru. Potřebujeme, aby byly národy a jejich vládci v každodenním životě oživováni vysokými a hlubokými duchovními hodnotami, které zabraňují šílenství rozumu a nezodpovědnému návratu k dělání stejných chyb minulé doby, navíc ještě zhoršené větší technickou silou, kterou nyní lidské bytosti využívají.“

Autor je publicista.

Čtěte také:
Duhová revoluce inflitrovala církev. Papež Benedikt XVI. nás varoval marně
Vzkaz z Paříže: Křesťané, na olympiádě nejste vítáni
Vatikán je cítit buzerantstvím, ulevil si zase papež František