Paragraf jak za Husáka

Jistě máte ještě v paměti, kolik oprávněné nevole vyvolalo schválení § 318a trestního zákoníku o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Sněmovna však mezitím přijala další novelu obsahující ustanovení, které by nás mělo znepokojovat úplně stejně.

Ale nejdříve pár slov k zmiňovanému §318a. Kriticky se k němu vyjadřovala nejenom veřejnost, ale i politici, a to dokonce i ti koaliční, přičemž asi nejzávažnější výtkou byla jeho vágnost a tím pádem i zneužitelnost. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek v reakci na to slíbil připravit novelu, která by odstranila alespoň ty největší kontroverze. Již tenkrát jsem však vyjádřila pochybnosti o tom, zda k něčemu takovému skutečně dojde. Následný vývoj mi dal za pravdu.

V té době samozřejmě ještě nikdo nic netušil o tikající bombě s názvem „bitcoiny“. I kdyby totiž Pavel Blažek myslel svoje slova o „opravě“ tohoto paragrafu vážně, kauza ho smetla. A jeho nástupkyně Eva Decroix ala „Evička čistič“ má úplně jiné zadání než dodržovat sliby svého předchůdce. Snaží se zabavit veřejnost slíbenými a nedodanými zprávami, časovými osami, a když už všechno selhává, tak i svými fotkami v plavkách, aby to Spolu a s ním i celá vláda nějak doklepaly do voleb, aniž by před nimi v souvislosti s bitcoiny ještě něco prasklo.

Takže asi jediná šance na odstranění tohoto paragrafu z trestního zákoníku je řízení před Ústavním soudem. Vzápětí po schválení kontroverzního paragrafu ostatně podala skupina senátorů návrh na jeho zrušení a později se na něj obrátily také některé spolky.

Další povedená novela

Poslanci však nelenili a mezitím schválili další podobně „kvalitní“ novelu trestního zákoníku. Jeho novinkou je rozšíření §181, jenž se zabývá poškozováním cizích práv, o nový odstavec (2), podle kterého budou hrozit dva roky za katrem tomu:

„… kdo v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na právech vyrobí dílo, které neoprávněně zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, které se jeví být pravými, ačkoli ví, že pravé nejsou, nebo takové dílo učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří.“

Prostě další obdobně gumové a vágní ustanovení jako v případě §318a. A tím pádem i lehce zneužitelné. Na jeho základě lze totiž odsoudit třeba i autora politické satiry, která je ostatně na využívání „podoby nebo projevu osobní povahy“ politiků založená. A která nešetří politiky napříč celým spektrem. Vzpomeňme si třeba na karikatury Petra Fialy, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Danuše Nerudové nebo z těch starších třeba na Jiřího Paroubka. Podle novelizovaného §181 by však všem autorům, pokud by podobnou karikaturu vydali po Novém roce, kdy má začít platit, hrozily dva roky ve vězení.

Pamětníci si možná vzpomenou, že něco podobného platilo i za minulého režimu, kdy si taky nikdo nemohl dělat veřejně legraci z Husáka, Brežněva nebo jiného politika ze „spřátelené“ země. Zato karikatur amerického prezidenta byl tenkrát plný Dikobraz. V tom je to vlastně dneska podobné, protože Donald Trump je také jejich vděčným objektem. A jeho karikatury jsou ostatně také stejně „vtipné“ jako třeba ty Ronalda Reagana.

Jedním ze znaků totalitních režimů je to, že trestá i legraci. Tedy když si ji někdo dělá z něj nebo z jeho představitelů. Schválením rozšíření §181 o zmiňovaný odstavec (2) jsme se takovému režimu opět o kousek přiblížili.

Podobný paragraf jsme tu totiž neměli od Husáka…

Čtěte také:
Volání po „spravedlivém míru“ je voláním po pokračování války
Brusel chce šmírovat naše soukromí
To jsme na tom tak špatně, že se musíme srovnávat s Ruskem?