Pomlázku na index!

Z výzkumu dále vyplývá, že muži pomlázku a koledu častěji spojují s pitím alkoholu, 14 procent mužů to přímo plánuje. Oproti tomu na návštěvu kostela v den nejdůležitější ze všech křesťanských svátků se prý chystá jen 9 procent respondentů. A nakonec – více než čtvrtina lidí v Česku údajně Velikonoce vůbec neslaví.

Tahle zdánlivě nedůležitá zpráva by nemusela stát za rozbor, ale když se nad ní zamyslíme zevrubněji (a nemusíme u toho být zrovna nadáni zálibou pro konspirace), mohou nás napadnout rozmanitá „ale“.

Předně: všechna uvedená, z průzkumu vypadlá numera vedou k jedinému společnému závěru – Velikonoce jsou pro většinu populace zbytným rituálem. Drtivá většina nemá ráda pomlázku, některé ji dokonce považují za ponižující. Tak se ze svátků Nanebevzetí Krista stává sadistické eldorádo pro opilé chlapy, kteří se nakonec ani nejdou vyzpovídat ze svých hříchů. Zkrátka Sodoma!

Nechci to zlehčovat, každý má právo na své priority. Špatně by bylo, kdyby nám byly tyto nebo jiné svátky režimem vnucovány, jako bývaly první máje nebo Vítězné únory. Ostatně – o čem jiném je pracovní volno a státní svátek na Velký pátek před Velikonocemi? Nebylo to vydyndané za nějakou jinou úlitbu lidovci, věčnou (s výjimkou protektorátu a oposmlouvy) koaliční stranou? Neobstojí tvrzení, že v Německu či Rakousku mají obchody zavřeno každou neděli, neb jde o většinově katolické státy. To jsou politicky podmíněná opatření. Ale tam mají jakési opodstatnění – z německé populace se k různým křesťanským denominacím hlásí 53 procent občanů, v Rakousku jsou to skoro tři čtvrtiny. Pravda, počty křesťanů klesají, zato rostou počty muslimů. Jen na vídeňských školách je jich 35 procent. To není náhodná poznámka, jak uvidíme níže.

Zdraví mladého proutku a zlý jazyk

Snaha o postupnou demontáž dávných kulturních a historických tradic u nás sledujeme už delší čas. Tu v jednom větším městě konšelé rozhodli o likvidaci předvánoční pouliční výzdoby, protože ne každý přece věří v Boha, tudíž i v narození Krista. Tu zmizí ze školních budov symbolické vánoční stromečky. Čekám, že v České televizi vyleze intelektuální gigant (vzor Tomáš Klus) a zatroubí do boje proti všem symbolům křesťanství, protože to už tak nefrčí jako kdysi. A bude mít pravdu, to šlehání panen a dívek po zadních partiích vlastně nemá žádnou primární duchovní povahu a smysl. Je to vlastně jakési vyjádření sounáležitostí s krásou přírody, žen a perspektiv. Jeden zdroj to definuje moc hezky: „Velikonoční šlehání symbolizuje předání svěžesti, mládí, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Dívky tak nabývají krásy a vitality až do dalších Velikonoc. Vdaným ženám bývá vyšleháno alespoň ‚preventivně‘, aby neměly zlý jazyk.“

Takže nejde o samotné šlehání, na Moravě též mrskút a mrskačka, šmigrust, šmergust, šmerkust či šmékustr, dynovačka, binovačka, vinovačka, pamihoda, houdovačka, koleda, malovna, šibačka, buďačka, tatarovačka, kyčkování, kyčkovanka, šibota a tak dále. Mimochodem, jde o velikonoční zvyk pocházející právě z našich zemí. Jinde (krom malých regionů Německa) jej víceméně neznají.

K tomu mi dovolte jednu „historku z natáčení“. Jeden můj přítel byl kdysi na studiích biologie ve Volgogradě, zrovna v časech velikonočních. Zlískali spolužačky, jak třeba, polili je nějakou tou vodou, a protože tím zamokřili koberce, vyvěsili je na kolejích z balkónů, aby uschly. Do pěti minut tam byla KGB, protože nebohé lískače někdo udal, že vyvěšují na balkóny vlajky cizích mocností. Nepřipomíná vám to něco? Jenže to se psal rok 1983. Ale to jen na okraj.

O co tedy vlastně jde?

Proč celá ta tiráda? V rámci Evropy jsme vskutku nevídaně sekulární země. Vánoce a Velikonoce máme coby svátky společenské, pro někoho spojené i s malým zamyšlením na téma smyslu života. Jenže i to je asi špatně, protože to jsou hodnoty povýtce morální a z člověka se nedají jen tak na počkání vyhnat.

A proč by taky? Aby na jejich místo přišel ramadán (půst, jenž je aktem víry, výrazem očisty, prohloubením sebeobrazu ve víře, připomenutím boží moci a duchovního spojení s ní), Íd al-adhá (svátek obětování) či Mawlid an-Nabī (narozeniny Prorokovy)? Jak říkal v Černých baronech poručík Troník (a opravdu to nechci zlehčovat): „Kontrolní otázka, soudruzi.“ Která naše průzkumná agentura jako první přijde s tím, že si lidé žádají třeba ramadán, protože je koneckonců provázen relativně zdravým způsobem stravování? A který politik či strana to bude jako první obhajovat jako symbol našeho pokroku a tolerance? A mezitím všichni zapomenou nikoliv na Boha, ale na to krásné, co se spolu s ním dá zažít. A o to přece jde, nebo ne?

Čtěte také:
Britské ramadánové Velikonoce
Česko diskutuje, zda ženy v pondělí vyšupat a případně jak
Velikonoce u Fialů