Premiérova teorie o výhodnosti investic do obranného průmyslu narazila u guvernéra ČNB

Vláda premiéra Petra Fialy má ke guvernérovi České národní banky Aleši Michlovi osobitý vztah. V době, kdy nebývalá inflace polykala daňovým poplatníkům 30 procent z jejich úspor, se dle slov premiéra mělo jednat o věc centrální banky. Ovšem poté, co se inflace postupně snižovala, přišla vláda bez jediného ekonoma s tím, že se tak stalo v důsledku hodnotové a uvážlivé politiky brněnského profesora politologie.

Aleš Michl si pak dovolil zajít v březnu tak daleko, že v rozhovoru pro E 15 uvedl, že výdaje na obranu, spočívající především v nákupu zbraní, představující pro Fialův kabinet posvátnou krávu, čímž se nechci rozhodně dotknout žádné ze zbrojení chtivých Amazonek, roztočí inflaci. Na konci června pak v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News guvernér ČNB dokonce zpochybnil vládou ze všech sil prosazovanou teorii o tom, že každá koruna investovaná do obrany se vrátí do rozpočtu dvakrát až třikrát.  Zdá se, že vrchní český bankéř nečetl analýzu publikovanou na webu komora.cz z 10. února, kterou pro Sekci obranného průmyslu Hospodářské komory ČR zpracovala společnost EY. Není nad to, pověřit „nezávislou“ analýzou lobbistickou organizaci.

Sázka na osvědčené kádry

Jedná se však o běžný postup ministrů současné vlády. V souvislosti se jmenováním ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) totiž vyšlo najevo, že loni v prosinci přišla tehdy snaživá a stranicky kovaná poslankyně v rámci schvalování zákona o lobbingu s pozměňovacím návrhem, který, jak se ukázalo, připravila vysoce postavená manažerka společnosti Cetin ze skupiny PPF.

Jak mi bylo v této souvislosti řečeno jedním ze zákonodárců, vzhledem ke kvalitě pozměňovacího návrhu bylo hned od začátku zřejmé, že materiál zpracoval profesionál, nikoliv místopředsedkyně ODS, která více než vzděláním (případně odbornými publikacemi) oslňuje na sociálních sítích skákáním přes švihadlo, případně přípravou palačinek.

Mimochodem, lidovecký ministr životního prostředí Fialovy vlády Petr Hladík najal trestně stíhanou osobu obviněnou v souvislosti s podezřením na dotační podvod při realizaci projektu v Brně, kde Hladík působil jako náměstek primátora. Není nad osvědčené kádry.

Řekni, kde ty stovky miliard jsou…?

Ale zpět k analýze, podle které může každá koruna vynaložená prostřednictvím investic do obranného průmyslu vygenerovat dvě až tři koruny ve zbytku ekonomiky. Je otázka, do jaké míry si autoři analýzy, nad kterou zaplesá srdce každého stoupence zbrojařské lobby, uvědomují, že mezi pojmy „může vygenerovat“ a „vygeneruje“ existuje podstatný rozdíl, jako například mezi „možná budu mít“ a „mám“. V tomto případě i kopáči snadno pochopitelné, ovšem stěží vysvětlíte premiérovi, zastávajícímu během diskusního pořadu v v přímém přenosu CNN Prima News teorii ministerstva vnitra (!!!), podle které je splněno to, co bylo splněno z 50 procent. Proto jeho vláda splnila rok před volbami z 93 procent to, co po vpádu Ruska na Ukrajinu vlastně ani splnit neměla.

Bohužel jsem se v analýze nedočetl, do jaké míry platí, že koruna investovaná do obrany vygeneruje ony dvě až tři koruny do ekonomiky rovněž v případě nákupu amerických bojových letounů F-35. Jestliže by se celková cena měla do roku 2035 pohybovat kolem 150 miliard korun, česká ekonomika by podle autorů analýzy měla na astronomické transakci vydělat minimálně dalších 150, ne-li rovnou 300 miliard korun.

Stejně tak autoři analýzy zapomněli na to, jak moc se vyplatí českému průmyslu nákup tisícovky belgických lehkých kulometů MINIMI, které dodala domácí firma CB Servis Centrum za 1,5 miliardy korun. Netuším, proč vzhledem k prokazatelné světové kvalitě českých ručních palných zbraní „podpořila“ česká armáda domácí zbrojní průmysl nákupem lehkých kulometů od belgického výrobce FN Herstal a FNH USA Inc.

Taky nevím, jak český obranný průmysl vygeneruje dvě až tři koruny z 56 miliard plus DPH, na které má vyjít státní kasu nákup německých tanků Leopard 2A8. Ačkoliv tanky dostaneme v roce 2032, armáda nákup zdůvodnila prostřednictvím vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubora Koudelky tím, že na výrobě a servisu tanků budou mít zajištěný podíl české zbrojovky, podíl ovšem neupřesnil.

A nikdo nevysvětlil, jak podíl na výrobě a servis vygenerují českému obrannému průmyslu částku v rozmezí 112-168 miliard korun, což se podle analýzy rovná dvoj až trojnásobku pořizovací ceny. Stejně tak je tomu v případě čtyř miliard, za které armáda nakoupila polní kuchyně. Vzhledem k pořizovacím nákladům bude muset armáda účtovat za (v super kuchyních) uvařené pokrmy stejné ceny, jako v nejdražších michelinských restauracích. Proč ne?!

Kulomet do každé rodiny

Pokud platí analýza ohledně minimálně dvojnásobné návratnosti investic vložených do obranného průmyslu, pak například v Rusku, Indii či na Ukrajině neví, co s penězi. Podle údajů webu statista.com se totiž jedná o země, které v roce 2023 investovaly do obranného průmyslu 109 (v případě Ruska), 83,6 (v případě Indie) a 64,8 miliardy dolarů (v případě Ukrajiny). Všechny patří do první desítky nejvíce zbrojících států světa, které vévodí USA (916 miliard dolarů) a Čína (296 miliard dolarů).

Naopak ve srovnání s Ruskem a Ukrajinou musí s bídou a nouzí zápolit ve Švýcarsku nebo Lichtenštejnsku. Přitom podle údajů Světové banky z roku 2022 byl roční hrubý domácí produkt (HDP) Lichtenštejnska, byť miniaturní a neutrální velkoknížectví na rozdíl od Ukrajiny a Ruska nezbrojí, 7,362 miliardy USD. Přitom vzhledem k počtu necelých 40 tisíc obyvatel by mohl mít každý občan alpské země při investici pět procent HDP do obranného průmyslu minimálně vlastní kulomet, a ještě zbude na tanky a stíhačky.

Kupodivu, podle serveru usnews.com je totiž jedinou zemí patřící do první desítky nejvíce investujících do zbrojního průmyslu a zároveň figurující v TOP 10 zemí s nejvyšší kvalitou života pouze Německo.

Autoritám navzdory

Pokud tedy platí, že každá koruna investovaná do obranného průmyslu se vrátí dvakrát až třikrát, je otázkou, proč se držet při zemi a investovat do zbrojení (neboli do obrany) „pouhých“ pět procent HDP, tedy cca 400 miliard korun.

Takže v cestě za prosperitou kupujme stíhačky, tanky, kulomety, polní kuchyně za miliardy a kasírujme minimálně dvojnásobek. Podle analýzy EY bude státní kasa praskat ve švech, takže se možná najdou peníze na kuchařky a uklízečky ve školách. Aleši Michlovi a exprezidentovi Václavu Klausovi, profesorovi ekonomie a autorovi mnoha odborných knih o ekonomii, navzdory.

Čtěte také:
Stíhačky jako součást předvolebního boje aneb Top Gun po česku
Česká armáda nakupuje jako cikánský baron
Česká armáda má jednoho generála na 120 vojáků. Není to málo?