Jak nás informovala Česká televize (takže to zcela jistě bude pravda), Evropská unie prý čelí ruským dezinformacím. Brání se mediálním vzděláváním i odhalováním lží. To je dobré téma k zamyšlení.
Jeden by čekal, že tak burcující titulek přinese záplavu nových informací a argumentů, které podpoří vstupní tezi. Není tomu tak. Dočítáme se už po sté, že „státy Evropské unie jsou dlouhodobě terčem ruských dezinformací v rámci hybridní války Kremlu. Dezinformace podle Evropské rady přispívají k polarizaci veřejného mínění a zasahují do demokratických rozhodovacích procesů. K boji s kremelskou propagandou Unie využívá různorodé nástroje, od šíření mediálního vzdělání ke zřizování projektů, které falešné informace vyhledávají a vyvrací.“ Když pominete křečovitost a frází plnou stylistiku toho prohlášení, nabízí se vám řada příležitostí ke smeči. Pár příkladů:
Kdo zjistil, jakým způsobem (zpravodajsky či sociologicky atd.) je EU terčem oněch dezinformací? Jistě, je válka, na Ukrajině horká a v Evropě studená, takže se to víc než kdy jindy hemží propagandou. Kdo by si chtěl osvěžit pár základních pravidel tohoto ideologického boje, tomu doporučuji víc než vřele k četbě knihu bývalého špiona Ladislava Bittmana Mezinárodní dezinformace (vyšla 2000 v MF). Dozvíte se z ní, jak se dělala podprahová propaganda za předchozí studené války (SSSR vs. USA), jak vznikaly falešné zprávy neboli dezinformace, a kterak se to dělo na obou stranách zákopu.
V aktuálním kontextu diskuse o budoucnosti RFE/RL doporučuji zejména kapitolu o „šedé propagandě“, která byla právě hlavní metodou práce RFE/RL už od jejích začátků. Zručné mísení faktů a nepravd či polopravd – spolu s psychologickým působením na cílového posluchače – mělo vytvářet dojem, že jde o nezávislý, seriózní a veskrze věrohodný zdroj. Teprve mnohem později jsme se mohli dozvědět, my všichni, kdo jsme skrze rušičky každý večer naslouchali hlasům z té stanice, že RFE/RL nikdy nebyla nezávislou, a tedy ani nestrannou institucí. Formálně měla sice statut (dnes bychom řekli) neziskovky, ale fakticky byla financovaná americkým Kongresem. Proto je taky teď tolik řevu, když se Donald Trump rozhodl utáhnout kohoutky dalším penězotokům na tuto propagandistickou činnost.
Leč zpátky k oné čerstvé eunijní aktivitě. V červnu letošního roku vydal Evropský parlament příručku k ochraně před dezinformacemi. Manuál mimo jiné vyzdvihuje důležitost mediálního vzdělání a kritického myšlení. Stojí za to příručku ocitovat a drobně okomentovat. Proč? Přece abychom byli mediálně vzdělaní připravení na dezinformace, kdyby náhodou odněkud přiletěly…
Deset kroků, jak se chránit před dezinformacemi podle příručky Evropského parlamentu
Buďte ostražití
Dávejte si pozor na titulky, které mají za cíl vyvolat zájem bez ohledu na přesnost. Podívejte se na obsah zpráv za senzačními titulky a upřednostňujte podstatu před senzacechtivostí. (Dříve se též říkalo „bdělí“ a samozřejmě ostražití. Zde bych autory příručky pokáral za nedůslednost. K čemu je ostražitost bez bdělosti, no řekněte…)
Naučte se rozluštit dezinformace
Jedním z nejlepších způsobů, jak zjistit, zda se jedná o dezinformaci, je věnovat pozornost jazyku, který je v ní použit. Buďte opatrní u emocionálně nabitých zpráv, protože mohou být součástí zahraniční kampaně zaměřené na ovlivnění veřejného mínění. Klamavý jazyk a vágní tvrzení se také často používají k oklamání čtenářů. Hledejte jasné, emocionálně neutrální a na důkazech založené zprávy. (Na tom něco bude. Abychom nemluvili jen o ukrajinském konfliktu, největší množství emocionálně třaskavých slov a vět – zdaleka ne ze všeho pak byly informace – se na publikum řinulo v době tzv. covidové. Kdo se odvážil protestovat proti té emocionální sprše, mající vyvolat strach a odbyt vakcín, byl vyakčněn a umlčen).
Ověřte zdroj
Upřednostňujte zprávy z důvěryhodných zdrojů s transparentními postupy, zejména v době zvýšeného zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní zaměřených na demokratické procesy. (Důvěryhodný je ten zdroj, který je z vládních škamen označen za důvěryhodný. Jak prosté, milý Watsone!)
Ověřte fakta
Před sdílením zprávy, zejména na sociálních médiích, která jsou náchylná k manipulaci, podnikněte aktivní kroky k ověření její správnosti. Pomozte šířit články ověřené místními organizacemi zabývajícími se ověřováním faktů. (Tedy podporujte všechny ty bumbrlíčky typu Demagog.cz, Manipulátoři.cz atd., kteří vám tvrdí, že jen oni znají pravdu. Tu neznal ani Sokrates, a protože to přiznal, přišel o život. Tak s pravdou opatrně!)
Porovnejte informace
Vzhledem k pravděpodobnosti sofistikovaných dezinformačních taktik porovnávejte zprávy z více renomovaných zdrojů, abyste se vyhnuli manipulaci a falešným informacím. Buďte si vědomi možného koordinovaného úsilí o šíření dezinformací. (Ano, to lze jedině doporučit. Hlavně se prosím, občané, neřiďte pouze médii typu Fórum 24, ČT, ČRo a podobně. Tyto zdroje podrobujte důkladné konfrontaci se zdroji jinými. Možná se budete divit.)
Než něco sdílíte, dobře si to rozmyslete
Zvykněte si před sdílením obsahu, zejména na sociálních médiích, chvíli počkat. Věnujte chvilku času tomu, abyste se podívali za titulek, prozkoumali podrobnosti a posoudili důvěryhodnost zdroje. (Trochu mi to připomíná černohorské rčení: Když se ráno vzbudíš a máš chuť pracovat, chvíli počkej, ono to přejde.)
Prověřte obrázky či videa
Dezinformace mohou být šířeny také pomocí multimediálního obsahu, který není textový. Buďte opatrní, když narazíte na vizuální obsah doprovázející zpravodajské články, protože manipulované obrázky a videa jsou běžnou taktikou v dezinformačních kampaních. Ověřte si pravost a kontext multimediálních položek. (Aha. Takže vystřižení jména Bakala ze Zemanova projevu na žofínském ekonomickém fóru nebyla manipulace? A takových příkladů najdeme stovky).
Vzdělávejte se
Buďte informováni o běžných strategiích používaných v zahraničních zásazích a dezinformačních kampaních. Získejte znalosti, které vám pomohou rozpoznat a bojovat proti klamavým taktikám. (Dodatek: abyste náhodou v přemíře informací potřebných k onomu vzdělávání nezabloudili, držte se jen těch návodů, které dostanete z oficiálních míst. Pak neučiníte chybu.)
Podporujte kritické myšlení
Podporujte ve své komunitě kulturu kritického myšlení a mediální gramotnosti, abyste posílili odolnost proti dezinformacím. Podporujte skepticismus a nezávislé ověřování informací, abyste zmírnili dopad manipulativních narativů. (V překladu: Věřte jen tomu, co vám oficiální místa prezentují jako pravdu. Buďte kritičtí, ale jen vůči těm, kdo šíří narativy. Narativem přece není, že Ukrajina bojuje s ruským medvědem o pravdu a lásku, nýbrž to, že USA pod taktovkou Victorie Nulandové dali podnět k Majdanu a tím odstartovaly nekonečnou válku na Ukrajině.)
Nahlašte podezřelý obsah
Aktivně nahlašujte případy dezinformací a nenávistných projevů příslušným orgánům nebo platformám. (V překladu: udávejte, udávejte, to bude pěkná pointa té naší liberální demokracie!)
Čtěte také:
Cenzura versus svoboda slova – recenze knihy Petra Žantovského
Cenzura neskončila, cenzura trvá
Marek Vašut: Cenzura je všude kolem nás. Svobodu slova bráním, protože jsem zažil estébáky
Pane Žantovský, Vy takový vzdělaný člověk. Že zrovna Vy nechápete kontext oné příručky. Je přeci jasné, že neříká, že máme věřit jen oficiálním místům. Ale že nemáme věřit všemu a dávat pozor, jestli jsme neskočili Putinovi na lep. Nezapomínejte, že část lidí věří, že země je plochá a ne kulatá. Jiní zase věří, že žijeme v totalitě, máme fašistickou vládu. Další zase volí komunisty i když napáchali tolik zla, že by je neměl volit nikdo. Já osobně jsem za příručku ráda. A nahlásit na sociálních sítích dezinformace není udávání. Myslela jsem, že jste chytřejší…
Ale on ten kontext chápe moc dobře. Spíš ho baví se smát tomu, kolik blbců na ty jeho nesmysly skočí. A taky se asi snaží zavděčit Tomiovi, aby dostal nějaké to korýtko po volbách, když mu v roce 2020 nevyšel senát.
No samozřejmě, máme být bdělí, nenechat se oblafnout štvavými imperialistickými vysílačkami a hlásit oficiálním místům závadné informace. Což jsou informace, které jako závadné označí nezávislé organizace financované vládou.
Naší vesnicí ruský špion neprojde.
Děkuji za upřímný komentář. Dovolte jen malý dovětek. Bohužel patřím ke generaci, která prožila půlku života za tzv. socialismu. Jeho nedílnou a všudypřítomnou součástí byly právě příručky – brožurky s rudou obálkou a nápisem Na pomoc stranickému vzdělávání. Snad proto jsem tak alergický, když nás znovu někdo poučuje, co a jak si máme myslet – případně nesmíme. V úctě pž
Jarmila to má v paži
Na jarmilu holt nestačí žantovský jeden…
V té příručce není napsáno, že se nesmí skákat na lep jen Putinovi… (nebo ano?) Těm uvědomnělým inteligentním jedincům, jako jste třeba Vy, to ale naštěstí došlo i bez explicitního vyjádření. Ona totiž není dezinformace jako dezinformace, záleží na kontextu a na tom kdo dezinformaci šíří. Dezinformací a informací je v prostoru totiž opravdu mnoho. Asi by měla ještě vyjít EU příručka, která by říkala, co jsou „demokraticky povolené dezinformace“(to znamená, že lidé co si říkají demokraté je povolí a rozšiřují, viz. například nové právo na korigované informace) a jak poznat ty ostatní „nedemokratické dezinformace“ (to jsou dezinformace, které šíří ti, co nejsou podle demokratů demokraté, viz. například dočasné dezinformace=za týden, či za rok, jsou to již běžné informace).
Víte co? Já jsem socík ještě zažila (i jako dospělá) a moc dobře si pamatuji podobně odporné materiály tehdejšího politbyra. Takže ne, já rozhodně už nic podobného nechci ani vidět. Žádné brožurky EU, žádné karty komunikačních „expertů“, žádné udávání (podle mě, je udávání na sociálních sítích prostě udávaní, i kdyby jste se na hlavu postavila). Propaganda tehdy a dnes se začíná dost podobat.
PS: Ano, část lidí je hrozně hloupá, to s tou placatou zemí, to je opravdu na pováženou (jenže jsem nikdy nikoho, kdo by si to myslel, nepotkala). Ale máte pravdu v tom, že hodně lidí je ochotných volit komunisty, však si taky jednoho platíme (i se soudružkou manželkou) jako prezidenta.
Uvědomělá eurosoudružka. Mít tohle doma, už bych seděl za vraždu.
… a hodně lidí věří v dobrodiní EU :-))) Jarmilo, Jarmilo, myslel jsem, že jste chytřejší. Jediné, co vás může omlouvat, že jste nějaký nepovedený model od AI 🙂 PS: Před 40 lety byste hájila stejně tak socialismus, vedoucí úlohu KSČ a spolupráci se Sovětským svazem na věčné časy. Inu doba se mění, ale lidé nikoliv…
https://messerinzidenz.de/
No, není to od pana Žantovského hezké, že vám „přeložil“ texty tak, aby jste věděli co si o nich máte myslet? A ani trošku mu to nepřijde ironické…
Tak co si budeme povídat. Největší škodná je EU! 🙂 CZEXIT!!!
pravda je láska, láska je pravda.
teploušská, pedofilní, genderová a homosexuální zvrácená teorie není jen nějaká nevinná recese. Její propagátoři ji často halí do líbivých frází o prosazování rovnosti a boji proti násilí na ženách. Tato teorie, která vychází z neomarxismu, tvrdí, že pohlaví je konstrukt, nikoli biologická danost, a že pohlaví je libovolně měnitelné. Implikuje to pak zrůdné důsledky pro společnost, které se projevují v praxi.
každý si musí uvědomit, kde a komu se zaháčkoval a co z toho poplyne. taková ta nerozlišující lásečka (líbivost) bez rozlišování je pěkně nebezpečná nemoc (posedlost). láska je moudrá, rozlišující a vědomá, nikoli slepě hloupá, infantilní a sebedestruktivní. navíc o to nebezpečnější když před sebou hrnou jako štíty i děti. Nejedná se zde o žádnou nerovnoprávnost, ale o jejich přihřáté lži a snahu o změnu významů slov. čili podvod. fialovej eurohnus..