Turecko se ústy svého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přihlásilo k podpoře terorismu. Jak na to bude reagovat Evropa? A co na to...
Nejnovějších
Komentář
Jakmile narazím na masivní reklamu plnou eufemismu, jsem prostě podezíravý. Zejména to platí v případě, kdy se systém, stát, EU apod. rozhodne "udělat masivní kampaň", která by vysvětlila prospěšnost a "dobro" pro všechny a hlavně za vaše peníze.
Ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka chce zakázat jakékoliv tělesné trestání dětí, za porušení tohoto zákazu ale nebudou hrozit žádné sankce. Ministr vnitra Vít Rakušan plánuje boj proti dezinformacím, které podle něj „podkopávají soudržnost naší společnosti“. Ministr dopravy Martin Kupka si pořizuje do zasedaček nové lustry. Zato ministr školství Bek neví, kde sežene peníze na platy učitelů a ministr zdravotnictví Válek jako papoušek donekonečna opakuje, že penicilin už konečně někdy bude. A co dělá ministr pro evropské záležitosti Dvořák? To pravděpodobně neví ani on sám.
Kancléř Spolkové republiky Německo Olaf Scholz navštívil Izrael, kde viděl, co skutečně spáchali teroristé z Hamásu. Pak se vrátil zpět do Německa a viděl arabské migranty podporující a oslavující v ulicích německých měst řádění Hamásu. Poté prohlásil: „Budeme muset konečně začít s deportacemi ve velkém“.
V posledním týdnu jsem v médiích zaregistroval dva články, které podle mě jasně ukazují, že konzervativci v Evropě ztrácí sílu. Vývoj je tak rychlý, že nestačí reagovat. Vzniká nová éra, kterou zatím neumíme pojmenovat, podobně jako lidé po objevení parního motoru netušili, že přišlo století páry. Nynější éru by šlo označit za zelenou revoluci, nebo za revolucí minorit, nebo také za souboj generací. Tak bych to pojmenoval já.
V komentářích o polských volbách zcela zapadlo hodnocení polského referenda, které bylo spojené s volebním hlasováním do Sejmu. Referendum sice není závazné, ale jeho výsledky mají svoji vypovídací hodnotu.
Facebook je dobrou ukázkou toho, kam se internet od 90. let posunul. Z informačního moře, kde si každý našel svůj malý ostrůvek se soukromou pláží, jsme dnes v situaci, kdy hlavní tok informací ovládá několik technologických gigantů. Jde o nadnárodní korporace s monopolním postavením, které příliš nezajímají ani zákony, ani ústava. A s tichým souhlasem vlády za ni provádí špinavou práci. Cenzuru.
Donalda Tuska čeká jako lídra nejsilnější opoziční strany a lídra rodící se polské čtyřkoalice přetěžký úkol. Reformy, které před volbami sliboval voličům a Bruselu, bude muset prosadit i přes mírně řečeno názorovou pestrost partají, které mají Polsku vládnout, upozorňuje ve svém komentáři polonista Jaromír Piskoř.
Jedním z mých mnoha oponentů mi bylo řečeno, že jsem posedlý předsedkyní PS a Top 09 Markétou Pekarovou Adamovou. Souhlas. Ostatně neznám novináře, který by se zabýval alespoň okrajově politikou a zároveň neoceňoval přínos paní inženýrky Pekarové Adamové pro vnitropolitickou scénu. Má posedlost její osobou dosáhla dokonce takové výše, že hodlám napsat Ježíškovi o iPhone.
