Americký prezident Donald Trump v úterý poprvé ve znovunabyté funkci promluvil ke Kongresu. Jeho pompézní sebeoslavnou řeč narušilo vykázání pokřikujícího kongresmana. Výjev vyvádění postaršího chlapíka tmavé pleti, který směrem k prezidentovi hrozil holí, připomínal scénu ze Simpsonů, k smíchu ale není. Může posloužit jako varování. A to i nám v Evropě. Potažmo v Česku.
Texaský kongresman Al Green zvolený za demokraty začal směrem k Trumpovi hulákat a hrozit holí, když se šéf Bílého domu chlubil, co všechno už stihl. Za měsíc prý víc než předchozí administrativy za čtyři nebo dokonce osm let. „Za uplynulých šest týdnů jsem podepsal víc než stovku výkonných nařízení a učinil víc než 400 rozhodnutí,“ připomněl Trump.
Kam se hrabe vánek Topolánek. Tohle je skutečný uragán. A nepochybně dorazí i k evropským břehům.
Není čas ztrácet čas
Smršť dekretů, škrtů a třaskavých prohlášení (především z dílny dvojice Trump-Musk) jistě oprávněně děsí tzv. progresivně-liberální evropský establishment, který se roky drží u moci stále zřetelnější transformací politicko-společenského systému v měkkou totalitu vynucovanou byrokratickou a korporátní mocí.
Konzervativci a skuteční demokraté ovšem oprávněně jásají. Hlava hydry ve Spojených státech byla useknuta a její evropská chapadla ochabují. Rigidní evropský systém se má drolit. Možná je na čase se připravit. Zamyslet se nad tím, koho vlastně necháme nový vichr do plachet pochytat a dát si pozor, abychom nakonec netleskali tomu, kdo vylévá s vaničkou i dítě. Onen vykázaný demokratický kongresman se mácháním hole snažil upozornit na to, že Trumpovy hurá škrty v systému zdravotní a sociální péče pro nejchudší Američany – tzv. Medicaid a Medicare – připraví miliony nejchudších obyvatel o přístup k základní zdravotní a důchodové péči. Na takové starosti ale teď v nové Americe nemají čas. Revoluce zdravého rozumu je připravena za jásotu davů zválcovat cokoliv, co ji přijde do cesty, nebo ji byť jen zdrží.
V Evropě máme s překotnými změnami bohaté zkušenosti. Víme, že čím zbrkleji se systémové změny dělají a o čím radikálnější řezy se pokoušíme, tím větší nebezpečí opačného extrému nám hrozí. Před bolševickou utopií už Evropu zachraňovali nacisté, před poválečnou bídou komunisté a východní blok z marasmu centrálního plánování ochotně nakupováním všeho cenného tahali západní kapitalisté. Dejme si proto pozor, pod vedením koho z područí pogresivistů vykročíme. Nedávejme moc těm, kteří po ní nejvíc touží a nemstěme se těm, kteří ji ztratí. To už tady bylo.
Čtěte také:
J. D. Vance ví, o čem je válka. Proto spěchá s mírem
Vance mluvil výborně. Jen zapomněl zmínit, že vše řídili Američané
Šéf mnichovské konference se po výprasku od Vanceho rozplakal. Sebelítost místo sebereflexe
„… nemstěme se těm, kteří ji ztratí. To už tady bylo.“
No nevím, co tím autor myslí. Dnešní situace, kdy jeden bývalý komunista rozvědčík sedí na hradě a druhý z STB povede příští vládu mne nadšením zrovna nenaplňuje. Takže fakt by mne zajímalo kde autor vidí tu mstu, těm co ztratili moc?
Já si naopak přeji, aby to bylo rozhodně méně „sametové“ než 1989.
Roberte je rozdíl být kutý komunista a být u komunistů. Ale to to ve své zaslepenosti nejsi schopný rozlišit.
Ano. Navíc „ti, co ztratili moc“, pouze ztratili prezidentské křeslo. Instituce mají obšancované už desítky let. Podívejte se na univerzity- antisemitská levicová nenávistná sebranka. Demokrati, kteří nenávidí demokracii, a liberálové, kteří nenávidí liberty, jsou stále podporováni masmediální protitrumpovskou masírkou.
Na SkyNews Australia (Youtube) má Rita Pahani pořad „Lefties Losing it“, tam se můžeme podívat, jak si hollywoodští levičáci v čele s Whoopi Goldberg rvou vlasy a plivou jedovatou slinu na současného prezidenta, který dělá to, co slíbil. Proto byl zvolen.
Autor článku trpí Trump Derangement Syndrom a navíc neví o čem mluví. Typicky aktivistický přístup mainstream medií, kde se nějakým průzkumem faktů neobtěžují. TDS je většinou neléčitelný, jak ostatně Trump sám při své řeči zmínil. Nevím jak se takovýhle článek ocitl tady. Takových je dost a dost na Seznamu.
Filosofie konzervatismu stojí mj. na umírněnosti. Při zavádění změn proto postupují po malých krocích, aby byla snadná náprava chyb. Na rozdíl od liberalismu nemá konzervatismus člověka za bezchybného, ale počítá s chybami v rozhodování. Před nimi lidi chrání. Konzervovat znamená chránit.