Pražský vrchní soud dnes poslal bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu Evu Benešovou kvůli restitucím takzvaného Bečvářova statku na pět let do vězení. Zakázal jí také na pět let působit ve státní správě či samosprávě na rozhodovací pozici. Odvolací senát rozhodoval pouze o trestu, vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby byla žena uznána už dříve. Neoprávněně vydala pozemky a spolu s dalšími dvěma úředníky způsobila podle soudů škodu nejméně 1,4 miliardy korun.
Odvolací senát vynesl ve věci již několikátý pravomocný verdikt. Dříve jí opakovaně ukládal podmíněné tresty. Rozhodnutí ale vždy zrušil Nejvyšší soud (NS). Tentokrát případ také přidělil projednání jinému senátu.
„Zdejší soud je vázán právním názorem Nejvyššího soudu,“ prohlásil předseda senátu Robert Pacovský. Podle názoru NS nebyl důvod, aby soud Benešové mimořádně snížil trest, jako to několikrát udělal odvolací senát vedený Jiřím Lněničkou. Naposledy od něj žena dostala tříletý trest vězení s podmínečným odkladem na pět let. Zákonnou sazbu, která činí pět až 12 let vězení, pokládal soudce vzhledem k okolnostem za nepřiměřeně přísnou, například kvůli zdravotnímu stavu Benešové a délce řízení.
Ženino zdraví i délku řízení zohlednil podle odůvodnění i senát Pacovského. Ženě pomohlo i částečné nahrazení škody, jejíž výše však patřila k nejvíce přitěžujícím okolnostem. „Výše škody není běžná ani z pohledu rozhodování Vrchního soudu v Praze,“ uvedl Pacovský.
Žena považuje trest za nespravedlivý. Nesouhlasí s tím, jak velkou roli při rozhodování o náhradních pozemcích při restitucích Bečvářova statku jí soudy přidělily. „Nevím, jak by mě mohlo nápravné zařízení napravit. Rodina i já plníme své závazky,“ uvedla. Její advokát Jan Bolestný doplnil, že se žena léčí s onkologickým onemocněním a má i psychické problémy. Proti verdiktu se bude bránit i přes již daný názor NS dovoláním. Je podle něj nezbytné pro případné podání ústavní stížnosti. Právník se spolu s Benešovou také snaží o obnovu řízení. Státní zástupce Jiří Pražák je s trestem spokojen.
Trojice bývalých pracovníků pozemkového úřadu se v kauze zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Emílie Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Janu Marii Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Na pozemky však neměli nárok.
Bednářovou označil úředník Jan Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Škodu vyčíslily soudy až na 1,4 miliardy korun. Horák si po řadě zvratů vyslechl pětiletý trest vězení, Petr Chmelík dostal podmínku.
