SPOLU prý udělalo Česko bezpečnějším. Akorát, že vůbec…

Koalice SPOLU se často chlubí tím, že se za její vlády stalo Česko bezpečnější zemí. Ovšem ať se díváme na bezpečnost z jakéhokoliv úhlu pohledu, její zvýšení není vidět. Ba právě naopak. Které úhly pohledu to jsou? Tak především nakolik jsme ohroženi na zdraví či majetku při pohybu ve veřejném prostoru nebo i doma. Jde o bezpečnost obecnou a její míra je dána především mírou kriminality.

Pak je tu otázka, nakolik je naše země zabezpečena před vojenským útokem od nějakého vnějšího nepřítele. Tedy bezpečnost vojenská. A v neposlední řadě je to i bezpečnost energetická. Ta je totiž zásadní podmínkou pro to, aby naše společnost vůbec fungovala, přičemž to neznamená jenom to, že můžeme topit a svítit, ale že je funkční i veškerá důležitá infrastruktura, běží výroba, fungují nemocnice a podobně.

Energetická bezpečnost

Právě energetická bezpečnost se za vlády koalice SPOLU snížila dle mého soudu nejvýrazněji. Ona se sice ráda chlubí, že ji naopak zvýšila tím, že nás vymanila ze závislosti na ruském plynu a ropě, ovšem nic z toho není pravda. Předně proto, že naši zemi nemohla vymanit z něčeho, co neexistovalo už od doby, kdy byly položeny roury na plyn a ropu vedoucí i jiným směrem než východním. Tyto komodity jsme totiž neodebírali z Ruska proto, že odjinud jsme nemohli, ale protože byly v porovnání s jinými dodavateli levné. Ostatně tok ruského plynu k nám se zastavil až poté, co jej přes své území přestala pouštět Ukrajina. Do té doby jsme naopak odebírali rekordní množství.

Ale energetická bezpečnost není jenom plyn a ropa, ale především elektřina. A právě z tohoto úhlu pohledu zasadila vláda SPOLU naší zemi zásadní ránu tím, že potvrdila konec spalování uhlí do roku 2033, přestože do té doby nebudeme mít odpovídající náhradu za odstavené uhelné zdroje. Výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech totiž ještě ani nezačala, a pokud vše půjde podle plánu, tak budou dodávat elektrickou energii nejdříve v roce 2036. Tedy tři roky poté, co vyrobíme poslední kWh z uhlí. Jenomže to je ta optimistická varianta. Ono totiž podle plánu nejde nikdy nic, takže to bude nejspíš později. O kolik let, těžko odhadovat. Nicméně naši francouzští „spojenci“ se jen tak se svým vypoklonkováním z tendru na výstavbu nových bloků nesmíří, a když neuspěli u našeho soudu, tak to nepochybně poženou výš, tedy na úroveň evropských soudů.

Takže otázka, kdy a jestli vůbec budou bloky postaveny, je stále otevřená. Zbavovat se za těchto okolností jediného bezpečného a spolehlivého zdroje energie, u kterého navíc nejsme závislí na libovůli zahraničního dodavatele, je mírně řečeno holý nerozum. Vláda SPOLU se snaží mírnit obavy z možného nedostatku energie alespoň ujišťováním, že ji budeme dovážet. Což nastane kvůli postupnému útlumu uhelných zdrojů možná už v příštím roce. Ale zamyslel se někdo, odkud ji budeme brát? Vždyť kolem sebe budeme mít samé dovozce. Takže kdo bude vlastně v Evropě vyrábět elektrickou energii v takovém množství, že ji bude schopen vyvážet? A za jaké ceny?

V energetické bezpečnosti tak působením vlády SPOLU došlo jednoznačně ke zhoršení našeho postavení. A jak to vypadá s bezpečností vojenskou? Přiznám se, že se v této oblasti moc neorientuji, a tak si dovolím pouze několik laických otázek. Opakovaně jsme strašeni ruskou hrozbou a nutností zbrojit, abychom tak byli připraveni na jeho útok. V pořádku. Jak jej ale mají odvrátit stíhačky F-35, když první mají být dodány za šest let a zbytek až za deset? A není jejich nákup tak trochu přípravou na minulou válku? Při pohledu na ukrajinské bojiště je totiž zřejmé, že roste význam bezpilotních letounů a dronů. Nebylo by lepší se orientovat tímto směrem? Obzvláště když by šlo nejspíš o variantu levnější a rychleji dosažitelnou?

Migranti ve statistikách kriminality

A pak tu máme ještě bezpečnost obecnou. Pravdou je, že Česko je z tohoto pohledu jednou z nejbezpečnějších zemí Evropy, přičemž na opačném konci žebříčku jsou Francie, Bělorusko, Belgie, Švédsko a Velká Británie. Mezi nimi jsou tedy hned čtyři, které mají velké problémy s migrací z „kulturně nekompatibilních zemí“. Což logicky vede k otázce, zda spolu tyto dvě záležitosti nesouvisí. Ostatně to, že migranti ve statistikách kriminality „panují“, jak dokládají i statistiky z Německa. Je tak podle mne prokazatelné, že existuje souvislost mezi podílem migrantů z „kulturně nekompatibilních zemí“ a bezpečností v daných státech, a je tedy v zájmu těch, které těchto lidí zatím „hostí“ málo, aby tomu tak nadále zůstalo.

Zatímco ty, kteří si s nimi neví rady, se logicky snaží je přesouvat do zemí, kde jich zatím není tolik. Výsledkem jejich úsilí je pak migrační pakt, který vláda Petra Fialy za svého předsednictví EU vyjednala. Pravda, odpovědnost za něj jde primárně za ministrem vnitra Vítem Rakušanem z hnutí STAN, ovšem vláda je kolektivní orgán a v něm mají politici SPOLU většinu. Jinými slovy odpovědnost za případné budoucí zhoršení obecné bezpečnosti jde i za nimi. A nic na tom nemění ani fakt, že se Česko nakonec při schvalování migračního paktu alibisticky zdrželo hlasování. Na jeho platnost to totiž nemá žádný vliv.

Takže si to shrňme. SPOLU „zvýšilo bezpečnost Česka“ tím, že naše energetická bezpečnost je v trapu, případného vojenského nepřítele musíme přesvědčit, aby na nás zaútočil až po roce 2035 a použil k tomu dnešní zbraně a na ulicích se nám nic nestane jedině v případě, že zůstaneme raději doma.

Tak to už je snad bezpečnější kouřit na bedně s dynamitem…

Čtěte také:
Komunismus a „zelenismus“
Spolu „ozdravilo finance“. Akorát, že vůbec…
SPOLU „vrátilo Česku respekt“. Akorát, že vůbec…