Komunismus a „zelenismus“

Nejdříve pár slov k pojmům „zelenisté“ a „zelenismus“. Přiznám se, že nejsou z mé hlavy. Před časem jsem někde druhý z obou zahlédla ve spojení „marxismus-zelenismus“, což je velmi zdařilá slovní hříčka odkazující na jeho značnou podobnost s marxismem-leninismem. Ten se snažil „vědecky“ zdůvodnit právo svých vyznavačů na ovládnutí společnosti a zakroucení krku těm, kteří se jim při uskutečňování tohoto cíle postaví do cesty. I „zelenisté“ chtějí ovládnout společnost. Byť tedy bez toho zakroucení krkem odpůrcům. Své právo zdůvodňují nutností záchrany před „klimatickou krizí“. I oni se přitom ohánějí „vědeckými“ argumenty. Především tedy teorií o antropogenní příčině klimatických změn.

Podivné argumenty

Obě ideologie spojuje i to, že „vědeckost“ jejich argumentů stojí značně na vodě. Komunisté se nějakými důkazy ani nezdržovali, „zelenisté“ se pak opírají o korelaci mezi růstem globálních teplot a emisemi CO2 v atmosféře. Jenomže už nijak nedokládají ani vzájemnou kauzalitu obou jevů, a tím méně to, co je způsobeno čím. A jak přišli na člověka jako na viníka? Jednoduše proto, že se jim nikoho jiného najít nepodařilo.

Komunismus a „zelenismus“ spojuje také snaha potírat oponentní názory. Komunisté zaváděli cenzuru otevřenou, „zelenisté“ se omezují na snahu definovat „klimatické dezinformace“ a proti nim „bojovat“. Za to je ostatně pochválila i evropská vrchnost: „…je naléhavě nutné řešit problém zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu; vítáme úsilí konference COP26 o přijetí univerzální definice zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu a o navržení opatření k řešení této otázky…“

Boj proti kapitalismu

Komunisté i „zelenisté“ také chtějí zlikvidovat kapitalismus, přičemž útočí především na jeho základní pilíře. Tedy na tržní ekonomiku, demokracii bez přívlastků a svobodu jednotlivce, byť na to jdou pokaždé jinak. Komunisté soukromé firmy zestátnili a zavedli „plánované hospodářství“, ve kterém se vše točilo podle toho, jak soudruzi rozhodli. „Zelenisté“ pak trh ničí dotacemi na to, co považují za „prospěšné“ a naopak zatížením vysokými daněmi či jinými poplatky všeho, co prohlásili za „škodlivé“.

Demokracie s přívlastky

Obě ideologie se také snaží „vylepšovat“ demokracii. Komunisté zavedením „socialistické demokracie“ tedy jakéhosi jejího „vyššího“ typu, který měl být zároveň nástrojem budování komunismu. „Zelenisté“ se obvykle hlásí k demokracii „liberální“, což je koncept, který se sice ohání svobodou jednotlivce a omezením moci státu, ovšem jehož praktická realizace vede k přesně opačným výsledkům.

Liberálové jsou totiž posedlí přesvědčením, že vědí, co je pro lidi dobré a snaží se jim to vnutit. K čemuž zneužívají právě stát. Jeho moc nad občany tedy stále roste, což logicky vede k postupnému oklešťování jejich svobod, případně jejich nedostatečnou obranu. Například svobody projevu, které ubývá ve jménu „boje s dezinformacemi“. Nejde však o přímou cenzuru, ale o dehonestaci, ostrakizaci nebo dokonce i výhrůžkami vyvolaný strach lidí vyjadřovat se na veřejnosti otevřeně. Prostě autocenzuru. Hned dva průzkumy (SANEP a CVVM) přitom prokázaly, že u nás si dává „pozor na ústa“ už více jak polovina lidí. Takhle vážně svobodná a demokratická společnost nevypadá…

Komunismus a „zelenismus“ toho mají zkrátka společného až znepokojivě mnoho. Kromě výše uvedeného třeba také ztrátu konkurenceschopnosti a následný hospodářský úpadek jako důsledek zásahů do ekonomiky. Právě to ostatně stálo za tím, že komunismus své soutěžení s kapitalismem na konci 80. let minulého století prohrál. Doufejme, že i v tomto bude vývoj analogický a na smetišti dějin skončí i „zelenismus“. Přičemž by bylo fajn, kdyby v tomto případě nebyla ta analogie tak přesná. V čem konkrétně?

Kéž by se „zelenistům“ nepodařilo zdevastovat naši společnost do té doby tak, jako se to povedlo komunistům…

Čtěte také:
Spolu „ozdravilo finance“. Akorát, že vůbec…
SPOLU „vrátilo Česku respekt“. Akorát, že vůbec…
S demokracií to jde z kopce