„Stávku plně podporujeme,“ komentovala pirátská poslankyně Demetrashvili dnešní vyhlášení stávkové pohotovosti odborových aktivistů z řad zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu. A s ní samozřejmě veškerá opozice, která si do Poslanecké sněmovny přinesla spacáky a hodlá kvůli mediálnímu zákonu předvést obstrukce, jaké svět neviděl.
Je to paradox, ale zůstaneme-li u tématu televizně-rozhlasové stávky, je vlastně jediným pevným bodem v rozbouřeném moři české politické scény, který spojuje oba politické tábory, nesmiřitelně rozdělené vším ostatním. Namátkou jde o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a prezidentský výklad Ústavy ČR, Macinkovy SMS zprávy prezidentovu příteli po boku Kolářovi (vyhrožování?), cesta/necesta prezidenta na summit NATO, případně předsedy Senátu na Tchaj-wan, výdaje na zbrojení, zákon o registraci neziskových organizací atd. Jednoduše řečeno, stávku v České televizi a Českém rozhlase si přejeme kolektivně a jednotně úplně všichni, protože:
- „Veřejnoprávní tábor“ si myslí, že jejím prostřednictvím se zabrání přijetí novely mediálního zákona, který převádí hospodaření České televize pod státní rozpočet a kontrolu NKÚ, což by prý zcela a nepochybně ohrozilo nezávislost obou médií.
- Tábor těch, kteří je naopak přesvědčen o tom, že koncept médií veřejné služby je počátkem 21. století překonán, že tato média nenabízejí nic, co by „nebylo i jinde“, že pokud tento typ televize někdo potřebuje, ať se zamkne za paywall a platí si tuto službu opravdu jen ten, kdo ji potřebuje, že obě instituce už dávno nezávislé nejsou, protože nejméně dvě desítky let slouží jednomu pokrokovému světovému názoru (zjednodušeně liberálně demokratickému) a prosazuje bez oponentury všechny bruselské ideologie typu Green Deal, LGBT, migraci, federalizaci; že se v době covidu zpronevěřila svému poslání a stala se propagandistickým nástrojem státního strašení, atd., si stávku také přeje, protože věří, že pokud se ČT a ČRo na protest „vypnou“, nikdo si toho pořádně ani nevšimne.
Mluvčím „českotelevizních“ odborářů se stal progresivní novinář a redaktor pořadu Reportéři ČT Jan Moláček, který už před několika dny zveřejnil na svém profilu fotografii trička s logem stávky ČT z přelomu let 2000/2001 a doprovodil ji sugestivní otázkou: „Jestlipak mi ještě bude?“
Jako autorovi legendárního komentáře pro web Aktuálně „Se změnou klimatu se vyplatí bojovat, i kdyby neexistovala“ Janu Moláčkovi vzkazujeme: To tričko Vám bude, i kdyby nebylo, a za nezávislost České televize se vyplatí stávkovat, i kdyby nezávislá nebyla!
Takže případné stávce držíme palce a pokud bude trvat déle než půl roku, tedy do zahájení nové řady StarDance, je naše redakce připravena okupantům Kavčích hor osobně donést buchty s mákem a basu nízkoenergetických nápojů.
Jsme s Vámi!
Čtěte také:
Mladí v ulicích za koncesionářské poplatky. Sledují vůbec to, co brání?
Strach o zelené dotace a demonstrace na základě lží
Fridrich hrozí bankrotem České televize. Už aby to bylo!











