Před několika dny zveřejnila Švédská národní rada pro prevenci kriminality (Brå) zprávu o dopadech migrace na bezpečnostní situaci. Potvrdilo se to, o čem se dlouhá léta veřejně někteří obávají hovořit. Aktuální čísla sice naznačují mírný pokles těch nejbrutálnějších vražd páchaných gangy, ale zároveň potvrzují nadprůměrný podíl osob s migračními kořeny v organizovaném zločinu.
Zatímco vládnoucí středopravicová koalice (Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové) s občasnou podporou Švédských demokratů hovoří o definitivním konci naivních představ o „obohacení“, levicová opozice dle očekávání varuje před plošnou dehonestací menšin. Čerstvá zpráva vyvolala opětovnou diskuzi nad horkým tématem migrace, která byla v důsledku socialistických vlád považována za ryze pozitivní záležitost. Změnu postojů části politické scény a veřejnosti přinesla migrační krize a s ní spojené negativní důsledky.
Ustupování už bylo dost
Ve zprávě je důsledně zmapována švédská kriminální scéna a ze získaných statistik zcela jasně vyplývá, že osoby s migračním pozadím se na páchání trestných činů skutečně podílejí v nadstandardním poměru. Pravděpodobnost, že bude mít osoba podezřelá ze spáchání násilného činu migrační kořeny, je zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší než u rodilých Švédů. Analýza navíc upozorňuje na obrovský rozsah problému, kdy policie odhaduje, že do sítí organizovaného zločinu je ve Švédsku zapojeno přes 60 tisíc lidí. Tyto sítě operují zejména v izolovaných předměstích, kde tvoří drtivou většinu obyvatel právě jedinci s migračními kořeny.
Zpráva nicméně obsahuje i jedno poměrně pozitivní zjištění. Počet dokonaných vražd v zemi poprvé po deseti letech klesl pod stovku ročně – konkrétně na 84 případů za uplynulý rok, což je znatelný posun od rekordního roku 2022 se 116 oběťmi. Kriminalisté tento trend přisuzují faktu, že se policii podařilo pozavírat a rozbít nejvyšší vedení mnoha znepřátelených gangů. Brutální pouliční války se však přesunuly k jiným trendům, které ohrožují bezpečnost švédské veřejnosti v podstatě stejným způsobem: útokům granáty a trhavinami na domy příbuzných.
Reakce vládních politiků na sebe po zveřejnění třaskavé zprávy nenechaly dlouho čekat. Představitelé středopravicové koalice, která vládne s podporou protiimigračních Švédských demokratů, označili zprávu za jasný důkaz selhání dekád liberální integrační politiky. Ministr spravedlnosti prohlásil, že éra ústupků skončila. Vláda okamžitě začala prosazovat balíček reforem, který zahrnuje plošné nasazení odposlechů bez konkrétního podezření, zřizování bezpečnostních zón v ulicích, a především povinné vyhoštění pro každého cizince, který spáchá jakýkoliv závažnější trestný čin.
Zlaté Česko
Naopak levicová opozice a lidskoprávní organizace vládní plány samozřjemě ostře kritizují. Podle sociálních demokratů a Zelených zpráva sice pojmenovává reálné problémy, ale vláda z ní vyvozuje nebezpečné závěry. Opoziční lídři namítají, že represe situaci nevyřeší, pokud stát rezignuje na podpůrné sociální a začleňovací programy. Varují, že nová opatření vytvoří ze Švédska policejní stát, prohloubí polarizaci společnosti a uvrhnou statisíce slušných migrantů do role občanů druhé kategorie, což mladé lidi do náruče gangů naopak vžene ještě rychleji.
Samotní analytici z úřadu Brå ve svém závěru v rámci nadále přetrvávající politické korektnosti upozorňují, že kriminalita není dána etnicitou, ale hlubokými socioekonomickými rozdíly. Rodiny s nízkým vzděláním a nulovými příjmy vykazují vysokou kriminalitu bez ohledu na původ. Specifikem Švédska se však stala extrémní prostorová segregace v takzvaných „zranitelných oblastech“ (Utsatt område). V těchto čtvrtích vznikla paralelní společnost s vlastními pravidly, kde vymáhání práva selhává a kde chybí jakékoliv propojení se švédským kulturním a ekonomickým životem.
Prosté srovnání s Českou republikou, která má téměř totožný počet obyvatel jako Švédsko, ukazuje hloubku švédské bezpečnostní krize v plném světle. Zatímco Švédsko oslavuje pokles na 84 dokonaných vražd jako obrovský úspěch, statistika Policie ČR uvádí za loňský rok pouze 59 dokonaných skutků. Zásadní rozdíl však leží v samotné povaze této kriminality. V Česku tvoří drtivou většinu tragédií konflikty motivované osobními vztahy, zatímco ve skandinávské zemi jde o organizované popravy na objednávku, přestřelky samopaly a výbuchy na veřejných místech.
Čtěte také:
Zastaví Iniciativa za záchranu Evropy současnou migrační politiku?
Paradox dvou evropských světů: Zatímco Rusku mohou migranti pomoci, EU rozkládají
Dvě třetiny vražd ve Švédsku mají na svědomí migranti nebo jejich děti
