Kdyby volby mohly o něčem rozhodnout, už by je dávno zakázali. Tenhle bonmot zněl vždycky trochu přestřeleně, ale dnes dostává nové kontury. Vláda schválila korespondenční volbu pro občany žijící v zahraničí a vydala se na cestu, po které došli nejdál asi ve Spojených státech.
Důvěra ve výsledky voleb byla u nás dosud velmi vysoká, a i poražení se málokdy odvážili jejich legitimitu a legalitu zpochybňovat. Osobní účast ve volební místnosti, hlasování za plentou a volební komise složené ze zástupců kandidujících stran jsou jistotou pro naplnění příslušného článku Ústavy. Ten hovoří o tajném hlasování na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
Korespondenční volba je zjevným nahlodáním tohoto fungujícího řádu. Obhájci korespondenční volby redukují tajnost hlasování pouze na vztah voliče ke státu, tedy na nemožnost ztotožnit voliče s konkrétním hlasem. I ta je však sporná.
Do volební procedury při korespondenční volbě vstupuje nějaká poštovní společnost, v různých zemích různých kvalit. Ta v ní jednak nemá co pohledávat, jednak zajištění tajnosti hlasování zcela přechází do jejích rukou. Ještě před tím však dojde k elektronické registraci voliče, která má rovněž svá bezpečnostní úskalí. Volební akt tak vstupuje do digitálního prostoru už ve velmi rané fázi, a nikoli až v době přenosu výsledků, jejichž správnost lze zkontrolovat na základě zápisů pořizovanému volebními komisemi.
Co je a co není vidět? Co je a co není tajné?
Lze však tajnost hlasování takto omezovat? Lze považovat za tajné hlasování případ, kdy vyplňujete volební lístek před zraky dalších lidí? A co když vás dokonce někdo nutí hlasovat pro tu či onu volební stranu pohrůžkami nebo dokonce násilím? Nebo vám lístek sebere a vyplní jej prostě za vás? Zdravý rozum nám říká, že o svobodné volbě a tajném hlasování v takových případech nemůže být řeč. A žádné složité právnické interpretace Ústavy na tom nemůžou nic změnit. I při současné prezenční formě volby dochází k pokusům o ovlivnění voliče, ale každý má šanci za plentou vše napravit a jakémukoli nátlaku se vzepřít. A nikdo mu v tom nemůže zabránit.
Obhájci korespondenční volby se těmito zásadními výhradami proti ní nezabývají. Jednak svým jednáním chtějí měnit svět podle progresivistických not. Jednak, což je ještě horší, z jejich umanuté snahy o korespondenční volbu páchne účelovost na sto honů. Dosavadní výsledky voleb v zahraničí vždy jasně vyzněly právě pro ty strany, které se orientují na převažující levicově liberální proud. A to je právě parketa vládní pětikoalice, která se tak už těší na několika set tisícový příděl hlasů krajanů ze zahraničí.
Zatím jen začátek, pokračování jisté
Ústava naší země také hovoří o rovném volebním právu. Tuto rovnost lze také chápat jako rovnost v možnosti, jak samotnou volbu vykonat. Jinými slovy není možné, aby občané v zahraničí byli zvýhodněni oproti těm doma tím, že mohou volit korespondenčně.
Další dějství je tedy lehce předvídatelné a je jím zavedení korespondenční volby pro všechny. A jsme zase na začátku. V naši liberálně demokratické progresivistické současnosti nebudeme nic zakazovat. Máme mnohem sofistikovanější metody, jak se postarat, aby volby nemohly nic změnit.
V souvislosti s korespondenční volbou se bude projednávat i změna získávání občanství. To by mohli získat i lidé, kteří jsou potomky emigrantů až do čtvrté generace. To znamená, že ani nemusí umět česky, nemají bydliště v České republice a možná ani nemusí vědět, kde Česká republika leží. To znamená lidé, kteří jsou ovlivněny propagandou v zemi, ve které žijí, neznají poměry v České republice, ale mohli by ovlivnit politickou situaci, aniž by za svou volbu nesli následky. A nejlepší na tom je fakt, že k občanství by se mohli přihlásit pouhým čestným prohlášením. A tady je obrovská příležitost pro manipulaci voleb i přímo jinými státy. Občanství by klidně mohl získat i ten, kdo by byl ochoten volit tu správnou stranu a pod dozorem by svou volbu i provedl. A možná by ani nebylo potřeba nějaké voliče shánět, protože o průkaz voliče může být požádáno i v zastoupení. A Českých občanů z bezdomovců, kterých je třeba v Americe dost, se dá papírově vyrobit dostatečný počet i pro zvrácení nepříznivého vývoje strany v České republice. Nikdo už nebude schopen zjistit, kdo se voleb vlastně zúčastnil a jestli vůbec mohl volit. Navíc je Česká republika rozdělena do volebních okrsků a losem se určuje, ve kterém okrsku budou hlasy s ciziny započítány. A tak by se mohlo stát, že díky uměle navýšenému počtu zahraničních voličů, bude výsledek odlišný od vůle Českých voličů. Korespondenční volba je likvidací principů demokratického státu. Možnost účasti u voleb, pro lidi dočasně žijící mimo území České republiky, je i dnes zajištěna na ambasádách. Pokud se někdo vydá do zahraničí za lepším životem a je mu zatěžko se k jednomu z nejdůležitějších aktů zastupitelské demokracie dostavit na ambasádu, tak nejspíš ani nepočítá s návratem a proto nemá zájem ani na dalším směřování České republiky. Proč by se takovýmto lidem měla usnadňovat možnost ovlivňovat životy lidí ve státě, ve kterém snad ani nechtějí žít.
👍
Naprostý souhlas. Je to „účelovka“ současné vlády. Nemáme dost voličů doma, tak si je změnou zákona vyrobíme (a budeme doufat, že to vyjde a hlasy z ciziny nás udrží u koryt). Hnus. Podle mne by neměl mít volební právo v ČR nikdo, kdo v ČR nemá daňový domicil a neovládá jazyk. Volby jsou vyhlášeny s dostatečným časovým předstihem, takže si lze naplánovat cestu do ČR nebo na konzulát. Současně to ukazuje, jak moc jsou v háji a jak obrovský mají strach – dojde-li ke změně režimu, stanuli by s největší pravděpodobností před soudem.
A byla by legrace, kdyby se většina krajanů a zákonem nově vzniklých občanů dozvěděla o tragické vládě Fialy a ve většině volila opozici…
Bohužel máte pravdu…, tonoucí se stébla chytá.