Tak nám vyrazili Otu Klempíře z J.A.R., paní Müllerová, mohla by znít parafráze slavné věty ze Švejka. A vskutku, ledva jeden z nejvýraznějších členů skupiny J.A.R. (zkratka pro Jednotku akademického rapu) Ota Klempíř oznámil, že bude kandidovat do sněmovny za stranu Motoristé sobě, dostal od klávesisty a frontmana Romana Holého minutového padáka. Tedy pardon – hodinového. Ještě předtím mu laskavě bylo dovoleno naposledy s kapelou vystoupit. A pak šlus.
Holý prohlásil cosi v tom smyslu, že s Klempířem nemají nic společného (navzdory faktu, že to byl právě Klempíř spolu s Michaelem Viktoříkem a Romanem Holým, kdo soubor už před listopadem 1989 založil). Následovala sprcha reakcí na sociálních sítích a diskusích pod články na webech, z nichž vychází Klempíř jako Belzebub a Holý jest chválen jako světlonoš. Už chyběl jen dopis 99 Pragováků.
Napadá mě nad tím několik strohých otázek: Předně – odkdy byl Klempíř zbaven Ústavou ČR zaručeného práva volit, resp. zde být volen po dosažení určité věkové hranice (aktivní volba 18, pasivní 21 let)? Byl snad hudebník v mezičase zbaven svéprávnosti, uzavřen na klecovém oddělení v Bohnicích a podroben lobotomii? Myslím, že nikoliv. Takže jde de facto o protiústavní akt. Jistě, nikdo nemá zákonem garantované členství v nějaké hudební kapele, ale tento padák je tak zjevně politický, že by za něj Holý a spol. mohli nárokovat Vyznamenání za zásluhy o výstavbu, či rovnou titul národní umělec.
S tím souvisí druhá otázka: Vyvíjela by se celá věc jinak, kdyby Klempíř nekandidoval za Motoristy, ale třeba za STAN či za Piráty? Jsem přesvědčen, že velmi významně. Politický rys toho vyhazovu obsahuje totiž konkrétní osten vůči jedné straně, a to Motoristům, kteří se dlouhodobě vymezují vůči pochybné politice dnešní vládní koalice. Kdyby Klempíř vstoupil na kandidátku řekněme SPOLU, možná by ho nechali zazpívat či zarapovat dvě písničky navíc. A kdyby do toho pak zařval (podobně jako Michael Kocáb v O2 aréně) Sláva Ukrajině!, dostal by možná i pozvání od soudruha prezidenta na večeři, provázenou samozřejmě vokálně-instrumentálním ansámblem Romana Holého.
Eskalace „dobra“…
Celá kauza Klempíř je – podobně jako volba generála Pavla na Hrad – ukázkou, kam jsme to po tolika letech od listopadu dopracovali: ke třídní nenávisti, vyhazování (dříve se říkalo vyakčňování), kádrování, udávání (dnes se to jmenuje oznamovací povinnost – neoznámíte-li nekalou činnost, stanete se jejím spoluviníkem, a to by Holý jistě nerad).
Je ostudou celé té naší slavné „kulturní fronty“, že ke Klempířově padáku mlčí. Kde je Svěrák, Holubová, Vetchý a další držitelé pravdy a lásky? Kde jsou petice vyzývající k dodržování Ústavy? Že by ti všichni soudruzi a soudružky prostě chtěli mít svůj klid na práci? Vypadá to tak. Mrzí mě však ještě víc, že mlčí celá rocková scéna, která by měla cítit jakousi cechovní soudržnost. Proč mlčí? Jak jednotlivé protagonisty znám, není to proto, že by souhlasili s tím, co se odehrálo, nýbrž ze strachu, aby se to nepřihodilo i jim samým. A to už je vážně zlé.
Mimochodem, předposlední deska J.A.R. z roku 2018 nesla název Eskalace dobra. Jak tomu slovu „dobro“ dnes rozumíme!
Čtěte také:
Oto Klempíř: Krypto svět si namazal strejdy z Brna na chleba
Turkova ex si na „utrpení“ vzpomněla po desítkách let: Pravda nesmí bránit jejímu příběhu
Dva přístupy na protivládní pravici: Motoristé versus „čtyřkolka“ SPD
Poslouchám rock a vážnou hudbu (převážně klavírní, sám na klavír hraju), rap mně nic neříká, ale vyhazování za názory je opravdu návrat do komunismu.
Stalo se to i Romanu Dragounovi (mému nejoblíbenějšímu rockerovi) v kapele T4, a to ani nikam nekandidoval, jen vyjadřoval na sociálních sítích své preference, které ostatním členům kapely nekonvenovaly. Protože Dragoun byl zpěvákem skupiny a hlavním autorem hudby, kapela po jeho vyhazovu zákonitě zanikla.
Na Slovensku Jožo Ráž z Elánu jednu dobu vyjadřoval sympatie k Mečiarovi, ostatním se to sice nelíbilo a distancovali se v tomto směru od něj, ale nikdo ho z kapely nevyhazoval, a tak by to mělo být všude. Stejný názor na všechno mají jen v KLDR, a to ještě vůbec není jisté.
Článek je od začátku až na konec hustě manipulativní. Holý neřekl „cosi ve smyslu, že nemají s Klempířem nic společného“ ale, kapela řekla přesně, že „naše další společné cesty jsou bohužel neslučitelné“. Což je zdánlivě malý, ale naprosto zásadní rozdíl.
A od toho se všechno odvíjí. Celá záležitost je spíše na úrovni rozchodu s kamarádem, parťákem, s přítelem. A tam se asi nedá nic násilím vynutit.
Tam existují jenom osobní (nepsaná) pravidla, která jsou v každé kapele, vztahu, partnerství jiná a tak je nelze obecně hodnotit, moralizovat. Třeba by tomu pomohla lepší komunikace na obou stranách, ale třeba taky ne. Určitě je to bolestivé pro obě strany a budou si to muset po všech stránkách dořešit. Ale takový je už holt život. A to je dobře:)
To Národní otvor: Jste trouba, když nevíte, že i v hudební skupině její členové musí dodržovat zákony platné v ČR, tedy i ty antidiskriminační + ústavu ČR. Pracovně právní vztah nehraje v povinnosti dodržovat zákony ČR žádnou roli.
Právník z VŠŽ koukám…. A co říkají zákony na to, že jsi debil?
Jistě, proto se tomu říká pracovně-PRÁVNÍ vztah.
Až o vás přítelkyně zjistí, že jste debil, co volí motoristy, a kopne vás do řiti, zažalujte ji na základě antidiskriminačního zákona. Jděte do toho! A pak napište, jak to dopadlo.
Nevím proč vůbec řešíte nějakýho noname debila. to je nějakéj místní hulibrk?