Před šedesáti lety, 30. září 1966, získala Botswana nezávislost na Velké Británii. Tehdejší Bečuánsko patřilo k nejméně rozvinutým částem Afriky a nová republika čelila nedostatku infrastruktury i vzdělaných pracovníků. O rok později byly objeveny významné diamantové zásoby, které zásadně ovlivnily další vývoj země.
O půlnoci 30. září 1966 byla v hlavním městě Gaborone spuštěna britská vlajka a vztyčena vlajka nového státu. Bečuánsko se stalo nezávislou Republikou Botswana. Prvním prezidentem se stal Seretse Khama, který předtím působil jako premiér přechodné vlády. Země měla v době nezávislosti jen velmi omezenou infrastrukturu a její hospodářství bylo založeno především na zemědělství a chovu dobytka.
Khama, dědičný náčelník vládnoucího kmene Bangwatů, se do historie Botswany zapsal už před získáním nezávislosti. V roce 1948 se oženil s Britkou Ruth Williamsovou. Jejich mezirasový sňatek vyvolal značnou kontroverzi a Khama byl v důsledku politického tlaku nucen strávit několik let v exilu. Do Bečuánska se vrátil v roce 1956 a později se stal jednou z hlavních postav přechodu země k nezávislosti.
Významný zlom přišel v roce 1967, kdy geologové objevili diamantonosné kimberlitové ložisko v oblasti Orapa. Samotný důl Orapa byl otevřen v roce 1971. Následovaly další doly, mimo jiné Letlhakane a Jwaneng. Příjmy z těžby se postupně staly důležitým zdrojem státních příjmů a pomohly financovat výstavbu silnic, škol, zdravotnických zařízení a další infrastruktury.
Botswana tak během několika desetiletí prošla výraznou hospodářskou proměnou. Diamanty zůstávají důležitou součástí její ekonomiky, země je však známá také přírodními oblastmi, především deltou Okavanga a pouští Kalahari.
