Zdechovského spanilá jízda na Slovensko měla jediný cíl: udělat z něj banánovou republiku

Na programu delegace z EP bylo setkání se zástupci slovenské vlády, Národní rady SR, justice, s veřejným ochráncem práv, ale také s dalšími institucemi, organizacemi a zainteresovanými stranami, včetně zástupců médií a nevládních organizací zaměřených na ochranu lidských práv, demokracie a diskriminace. Premiér Robert Fico řekl, že „Evropský parlament nemá právo Slovenské republice nic nařizovat“. Europoslanci se zajímali mimo jiné o vztahy mezi slovenskou vládou a médii, ale také o slovenském pojetí tématu LGBT. Připomeňme, že Slovenská republika má manželství definováno v ústavě výhradně jako svazek muže a ženy. Jedním z politiků, kteří se výrazně distancovali od podobných aktivit EU, byl poslanec NR SR Roman Michelko. V televizi Věci verejné doslova řekl, že Slovensko je suverénní stát a nebude „kolenačkovat“ před těmi, kdo jej přijeli mentorovat a vyhrožovat mu. Poslanci Michelkovi jsme položili v té souvislosti několik dotazů:

I z dálky pozorováno, je zřejmé, že Zdechovského brigáda nepřijela na Slovensko náhodou a v náhodný čas. Probíhají líté rétorické boje mezi vládní koalicí, jíž jste též součástí, a opozicí, zejména lidmi jako Igor Matovič nebo Michal Šimečka. Už jsem slyšel radikální názor, že Zdechovského mise je výkopem ke slovenskému Majdanu. Co vy na to?
Zdechovského spanilá jízda má jen jediný cíl, a to učinit ze Slovenska banánovou republiku. Je to nedůstojné. Chápal bych to, pokud by ty dotační podvody s penziony někdo chtěl zametat pod koberec, nic takového se neděje OČTŘ vyšetřují. Chci zdůraznit, že to je kauza Ficovy vlády, kdy sám vládl v letech 2012-2016, a všechno ostatní je jen vytloukání politického kapitálu. Žádné indicie o tom, že by někdo chtěl tyto kauzy zamést, že by neplatilo padni komu padni, nejsou. To znamená, že z tohoto určitě majdan nebude, ale je smutné, že český europoslanec a skupinka, která je jím vedená, se propůjčila na to aby dělala pátou kolonu naší opozici.

Není možná chyba, že navzdory změně vlády po minulých volbách, které vyhrály strany dnešní koalice s euroskeptickými projevy, nejde Slovensko ráznějším směrem, jako třeba Maďarsko? Panuje snad obava z nějakých finančních restrikcí ze strany EU? Viktoru Orbánovi vyhrožují, že odejmou Maďarsku hlasovací právo. To je hodně za hranicí demokracie…
Absolutně potvrzuji. Je třeba si uvědomit, že Fico nikdy nebyl ani nebude jako Orbán, čili, on má trošku jinou rétoriku doma, nebo i dost jinou než na evropských fórech. Je ale fakt, že ani Orbán v konečném důsledku nikdy nezavetoval sankční opatření, a ano na rozdíl od nás si někdy něco vybártroval, vyjednal, vyvydíral. Nikdo neočekával, že Fico se bude chovat tak sebevědomě a suverénně jako Orbán. Na druhé straně míra servilnosti předchozích elit vůči EU a schopnost nějaké rezistence je přece jen o něco větší. Představa, že budeme sankcionováni za využívání práv, která máme na základě smluv, je naprosto nepřijatelné. My máme právo veta, my máme právo vyjadřovat se, my máme právo kritizovat, a je naprosto neslýchané, máme-li být za toto sankcionováni. My jsme s těmi nástroji, které máme a které jsou Ultima ratio, vždycky zacházely velmi opatrně a nenadužívali jsme je. Slovenská vláda není servilní a eurohujerská. Samozřejmě při odebrání hlasovacích práv, nebo při odebrání eurofondů tam musí být jednomyslnost všech kromě té jedné země. V tomto smyslu má velký význam dělat velké strategické spojenectví s Maďarskem, abychom si tak říkajíc kryli záda a proto ty výhrůžky, které i německý kancléř Merz, a podobní mají vůči nám.

Z Bruselu jsme slyšeli, že Visegrádská 4 je přežitý konstrukt, který je odsouzen k zániku. Přesto – i po prezidentských volbách v Polsku – se zdá, že země V4 mají stále mnoho společného, jen, bohužel, Česká republika se chová jako reproduktor unijních zájmů, ne jako zastánce zájmů vlastních občanů. To se může na podzim volbami změnit.
V4 je mrtvá, co bude po volbách, nevíme, asi to horší určitě nebude. Trochu bych byl skeptický vůči tomu, že Babiš bude politik prosazující pouze národní zájmy, že by se zařadil do šiku pana Fica, ale minimálně československé vztahy se znormalizují, budou společná jednání alespoň jednou za rok, nebo jak bývala zasedání vlád, a tedy mentální propast nebude taková. V4 prochází různými fázemi je velmi závislá na politických cyklech, někdy jsou synchronní, jindy asynchronní. Nyní jsme ve stádiu kdy V4 se rozpadla na dvě V2, Tuskovsko-Fialovská a Orbanovsko-Ficová druhá V2. Dejme šanci po dalších volbách, nechť se tyto vazby a vztahy zesílí, doufám, že příští vláda bude lepší než Fialova vláda. Druhá věc je, že v tuto chvíli nemůžeme zcela jednoznačně mluvit a konstatovat jako dopadnou volby. Je i taková možnost, že nějakým způsobem i po oslabení, Fiala zůstane nebo že se udělá nějaká verze této vlády. Doufejme, že ne, ale vyloučit to není možné. Takže pokud by dopadly volby podle očekávání, tak já očekávám zlepšení vztahů.

Podle výroků různých koaličních politiků včetně prezidenta Pellegriniho se zdá, že reakce Slovenska na unijní akci není úplně jednoznačná a jednotná. Nebojíte se, že tyto aktivity mohou vést i k vnitřnímu rozkladu dnešních vládnoucích stran?
Chci jasně říci, že zahraniční politiku, například rozpočtovou, když mluvíme o procentu HDP na zbrojení, určuje především a jednoznačně vláda a ne prezident. Prezident spolu-formuje zahraniční politiku, ale celou infrastrukturu zahraničních věcí, ambasády má v rukou exekutiva a vláda. Ano, při jmenování velvyslanců musí být nějaká souhra. Prezident Pellegrini chce být v jistém smyslu autentický a dávat i nějaké diference co se týče svého pohledu a vidění světa a není podle mě v tuto chvíli vyloženě konfrontační nebo protipólem vlády, ale některé rozdíly pohledu jsou jiné. To je ale standardní, rozhodně to není člověk, který by házel polena pod nohy vládě, občas verbálně zadeklaruje své jiné názory, ale nemyslím si, že toto rozbije nějakým způsobem směřování Slovenska. Někdy jsou samozřejmě ve vyjádřeních drobnosti, i v projevu kterým měl před parlamentem, samozřejmě každý si tam našel něco svého, kritizoval opozici i koalici. Chce jasně deklarovat, že není žádnou figurkou, apendixem, ani koalice, ani opozice. Hledá nějakou svoji pozici, ale nemyslím si, že jeho postoje jsou v rozporu s vládou. Jinak řečeno některé věci v jednotlivostech vidí, jako –  nazvěme to – vládní mainstream.

Ještě nikdo nevyslovil novotvar Slovexit. Jak se na takovou perspektivu díváte vy?
Po Maastrichtské smlouvě je tato možnost vždy otevřena a byla již jednou realizována. Má mnoho pro i proti. Bez referenda to není možné. Nerozhodnou o tom politici, nýbrž občané. V tuto chvíli to nevidím jako akutní a aktuální, ale v případě, že by trendy v EU byly směrem k federalizaci, k odebrání práva veta, ke stavu, kdy velmoci by rozhodovaly o menších zemích arogantně a aniž by vnímaly jejich požadavky, si umím představit, že může dospět i slovenská společnost do stádia kladení si otázky, zda to ještě má smysl. Dnes většina politické garnitury hovoří o reformě Evropské unie, aby se ten trend netáhl k velmi špatným věcem, nakonec i volby do EU parlamentu ukazovaly, že trend posilování federalizace se spíše zastavil, než by se zvyšoval. Spíše vidím prostor pro reformu a úpravu EU, než bychom směřovali k takovému stavu, že by většina společnosti autenticky chtěla vystoupení, ale je fajn, že vždy je alternativa a nejsme v bezalternativní společnosti, a je fajn, že víme, že ta možnost tady vždycky je, a kdyby většina lidí si řekla taková EU nám za to nestojí, má tu možnost.

Čtěte také:
Zdechovský se stal hlásnou troubou diktatur Perského zálivu, napsal britský Guardian
Deset procent z cizinců v českých věznicích jsou Rusové, napsal Zdechovský. Lže, jako když tiskne
Trapná přetahovaná o eurotrafiku