O tom, že se bude na zasedání bankovní rady diskutovat o snížení úrokových sazeb nikdo nepochyboval. Šlo jen o to, kolik centrálních bankéřů zvedne pro jejich snížení ruku. Po posledním prohlášení maloobchodního lobbisty o výrazném růstu cen potravin bylo nejisté, zda si centrální bankéři na snížení úrokových sazeb troufnou. Nakonec k mému překvapení pro snížení úrokových sazeb hlasovali všichni, což je podle mě dobře. Situace, kdy se bankéři uvnitř bankovní rady přou, je vždy nepřehledná.
Myslím si, že kdyby maloobchod nevaroval před růstem cen potravin, byly by sazby už v listopadu nižší. Předpokládám, že odvahu k jejich snížení dodalo centrálním bankéřům to, že se maloobchod zalekl mediálního tlaku, že máme vyšší ceny než v Německu, a navzdory původním tvrzením základní položky zlevnil.
Nicméně kdyby sazby nesnížili včera, snížili by je v únoru. Lednová inflace totiž výrazně zpomalí kvůli vysoké srovnávací základně. Je jen nejisté, zda se dostaneme ke třem nebo čtyřem procentům. Velký zmatek působí výrazný nárůst regulované složky energie. Elektřina tak nakonec i přes pokles ceny silové složky zdraží všem. Navíc řada podniků zvedne ceny, protože celý rok nezdražovala. K tomu se přidá úprava daní. Třeba pivo přejde z nižší sazby do vyšší, a proto na mnoha místech Prahy zdraží nad 70 Kč za půllitr atd. Prostě moc nestandardních jevů, které se špatně modelují.
Zatímco mnoho úřadů můžeme kritizovat, o ČNB to neplatí
Guvernér Aleš Michl evidentně vidí situaci podobně jako já, když prohlásil, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Navíc dodal, že na začátku příštího roku ČNB čeká pokles inflace ke třem procentům. To zní jako racionální odůvodnění snížení úrokových sazeb. Vlastně je otázkou, zda není snížení o čtvrt procentního bodu zbytečně malé, klidně by mohlo činit i půl procentního bodu.
Tomuto testovaní situace, co udělají nižší sazby s ekonomikou, rozumím. Doba je velmi nejistá. Mohou přijít nečekané inflační tlaky dané vývojem v Rudém moři, kterým nemohou proplouvat kontejnerové lodě. Obezřetnost je určitě namístě. Nicméně v únoru už budeme mít jasnější výhled a já bych se nedivil snížení sazeb o půl procentního bodu.
Co bude dál?
Během roku čekám další snižování sazeb a nepřekvapilo by mě, kdyby na konci roku 2024 byla základní úroková sazba ČNB výrazně pod pěti procenty. To pochopitelně otevírá prostor pro zlevnění hypoték.
Nicméně neočekávám hypotéky zásadně levnější, protože u těch delších je snížení sazeb centrální banky v hypoteční sazbě již dávno započteno. Přece nikdo nemůže počítat s tím, že se úrokové sazby nesníží po dalších pět let.
V roce 2024 podle mě snižování sazeb nekončí. V roce 2025 klesnou ještě více, nicméně k nule, jak jsme je viděli před pár lety, nepoklesnou. Mám pocit, že stávající bankovní rada chápe, že sazby u nuly nejsou normální a nejsou ani řešením. Kvůli této politice předchozích bankovních rad u nás tak nehorázně zdražily nemovitosti.
Falešné argumenty, proč přijmout euro brzo zmizí
Postupný pokles úrokových sazeb by podle teorie měl být pro kurz koruny negativní, protože se sníží tzv. úrokový diferenciál. Jinými slovy, koruna už nebude úrokově tak sexy jako dnes.
Myslím si, že kdyby zde nebyla falešná kampaň proti koruně a ve prospěch rychlého přijetí eura, snížila by ČNB sazby více. Kampaň, že máme vysokou inflaci kvůli koruně, ačkoli jsme v mnoha měsících měli inflaci nižší než Slováci, kteří eurem platí, potlačí centrální bankéře k tomu, aby snížili inflaci více, než je nutné. Proto budou sazby vyšší déle, než by bylo vhodné.
V každém případě jsem si jist, že až budeme mít inflaci nižší než eurozóna, přestanou obhájci rychlého přijetí eura, argumentovat tím, že bychom měli mít tu měnu, která má nižší inflaci. Kdyby to tak totiž bylo, měli bychom přijmout švýcarský frank. Ten má nejnižší inflaci. To ale nikdo nechce slyšet.
Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG.
A dělný lid tomu zatleskal v očekávání dalších krizí, které budou přicházet s pravidelností jarních deštíčků 🙂