Z podivných čachrů se zemědělskými dotacemi profitují ministr Jurečka i poslanec Bendl, družstevníci bankrotují

Zhruba před rokem jsem se dozvěděl, že zemědělci si kupují traktory za milióny. A europoslanec Alexandr Vondra nejdříve ve studiu CNN Prima News ukázal 24 hodin před plánovaným protestem zemědělců v Praze rusky psaný dopis agrobarona Jandejska adresovaný ruské ambasádě podporující invazi Ruska na Ukrajinu. Za pár minut ovšem sdělil, že si teda není jistý jeho pravostí a možná se jedná o fake. Každopádně, zemědělští giganti byli a jsou podle koalice ztělesněním zla.

Proto vláda rozhodla loni v dubnu o tom, že 23 procent veškerých zemědělských dotací obdrží zemědělci pouze na prvních obhospodařovaných 150 hektarů půdy, příjmy malých zemědělských podnikatelů se tak více než zdvojnásobily. V minulosti bylo přitom takto rozdělováno pouze 10 % zemědělských dotací, zatímco v EU se mezi drobné zemědělce přerozděluj 10 – 12 procent dotací. Kabinetem velmi výrazně zvýhodnění zemědělci přitom zajišťují jen 15 procent zemědělské produkce. Pravda, Agrofert, nacházející se ve svěřenských fondech Andreje Babiše, byl tímto rozhodnutím poškozen, s vaničkou bylo ovšem vylito i dítě v podobě cca 15 000 zemědělců ze středně velkých zemědělských podniků.  

Není malý, jako malý

Vláda Petra Fialy dělí malé zemědělce do dvou kategorií. Díky novému způsobu přerozdělování dotací mají proto velkou smůlu zemědělci, kteří využili svého slučovacího práva a zcela v souladu se zemědělskou politikou České republiku a Evropské unie podnikají pod jedním IČO. Například družstva totiž vláda považuje za velké zemědělce a dává jim jen polovinu dotací. Na argument, že díky společnému podnikání mají lepší vyjednávací pozici vůči řetězcům, ministerstvo zemědělství neslyší. Zároveň nesouhlasí s argumenty, že nastavením podmínek dochází k diskriminaci drobných zemědělců sdružených v družstvech a jiných právnických osobách. Stejně tak odmítá, že by o 50 procent vyšší dotace vybrané skupině zemědělců odporovala jak Listině základních práv a svobod, tak Evropské úmluvě.

Konec rozvoje a realizace investic

Konkrétním příkladem negativních dopadů je například Zemědělské družstvo Ostaš sdružující 40 drobných zemědělců. Při přepočítání přímých plateb na 1 hektar zemědělské půdy inkasuje družstvo složené z malých zemědělců 4043 korun za hektar, zatímco v případě malého zemědělce s výměrou obhospodařované půdy do 150 hektarů se jedná 7796 korun, rozdíl tedy činí nikoli zanedbatelných 3573 korun na hektar.

Výsledkem masivní podpory jedné skupiny zemědělců je, že se řada středně velkých zemědělských podniků, které sdružují drobné vlastníky zemědělských majetků, ocitla buď v existenční krizi, nebo v lepším případě se jejich hospodářský výsledek dostal ze zisku do tzv. černé nuly, tj. lehce nad hranici ztráty způsobující nemožnost rozvoje a realizace investic. Tito jsou pak stále ve větší míře nuceni prodávat své podniky agro gigantům jako například Agrofert a finančním investorům. Je to sice v přímém rozporu s programovaným prohlášením vlády, ale to dnes nikoho ve Strakově akademii netrápí.

Hluché a slepé ministerstvo

Navíc do očí bijící zvýhodnění jedné skupiny zemědělských podnikatelů před ostatními způsobilo, že tato zvýhodněná skupina si může dovolit platit vyšší nájmy půdy, čímž se zvedá nejenom výše nájmu, ale i cena půdy všem. Dochází tak k významnému prodražení výroby, protože 72 procent zemědělské půdy je v České republice obhospodařováno právě v nájmu. V konečném důsledku se tato tržní nerovnováha promítne i v nárůstu cen potravin pro spotřebitele, protože právě střední podniky vyrábějí většinu potravin v České republice.

Ministerstvo zemědělství si nechalo zpracovat Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, jehož je zřizovatelem, analýzu, ze které vyšlo, že změna rozhodně není k prospěchu českého zemědělství. K prakticky stejnému závěru dospěla i analýza KPGM, celosvětově působící sítě poradenských společností, kterou zadal Zemědělský svaz České republiky spolu s Agrární komorou České republiky. Ministr zemědělství Výborný se proto pokoušel kompenzovat snížení dotací formou zrušení jejich zdanění nebo slevou na sociálním pojištění. Bohulibý záměr se nezdařilo a ministerstvo je od té doby hluché a slepé.   

Zemědělci sobě  

Skupina 867 zemědělských podniků se nakonec po tisícikorunách složila na renomovanou advokátní kancelář Frank Bold, která připravila znění ústavní stížnosti s žádostí o přednostní projednání a bude ji před ústavním soudem zastupovat. S tou pak zemědělci oslovili všechny poslance a senátory s žádostí o podporu. K tomu, aby ústavní stížnost mohla být podána, jsou v tomto případě třeba podpisy alespoň 25 poslanců nebo 10 senátorů. Reakce zákonodárců byla zajímavá. Čtyřkoalice a Piráti nereagovali, zatímco se však pozitivní přístup SPD se očekával, kladná reakce ze strany ANO víceméně překvapila. V pondělí 25. listopadu tak byla ústavní stížnost prostřednictvím advokátní kanceláře podána.

Průběh jednání Ústavního soudu budou bezpochyby pečlivě sledovat například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDÚ–ČSL) hospodařící na 36 hektarech. A taky bývalý ministr zemědělství a současný poslanec za ODS Petr Bendl, malý zemědělec se 70 hektary, na kterých kosí trávu a pase koně. Konflikt zájmů by v tom ovšem spatřoval jen naprostý škarohlíd a nepřejícník.

Čtěte také:
Protesty zemědělců se rozšířily do celé Evropy. Ústupky už jim nestačí. Chtějí zrušit Green Deal
Ministr nás zklamal. Zemědělci představili pět požadavků, chystají protest