Příručka pravdy a lásky

Jak nás informovala Česká televize (takže to zcela jistě bude pravda), Evropská unie prý čelí ruským dezinformacím. Brání se mediálním vzděláváním i odhalováním lží. To je dobré téma k zamyšlení.

Jeden by čekal, že tak burcující titulek přinese záplavu nových informací a argumentů, které podpoří vstupní tezi. Není tomu tak. Dočítáme se už po sté, že „státy Evropské unie jsou dlouhodobě terčem ruských dezinformací v rámci hybridní války Kremlu. Dezinformace podle Evropské rady přispívají k polarizaci veřejného mínění a zasahují do demokratických rozhodovacích procesů. K boji s kremelskou propagandou Unie využívá různorodé nástroje, od šíření mediálního vzdělání ke zřizování projektů, které falešné informace vyhledávají a vyvrací.“ Když pominete křečovitost a frází plnou stylistiku toho prohlášení, nabízí se vám řada příležitostí ke smeči. Pár příkladů:

Kdo zjistil, jakým způsobem (zpravodajsky či sociologicky atd.) je EU terčem oněch dezinformací? Jistě, je válka, na Ukrajině horká a v Evropě studená, takže se to víc než kdy jindy hemží propagandou. Kdo by si chtěl osvěžit pár základních pravidel tohoto ideologického boje, tomu doporučuji víc než vřele k četbě knihu bývalého špiona Ladislava Bittmana Mezinárodní dezinformace (vyšla 2000 v MF). Dozvíte se z ní, jak se dělala podprahová propaganda za předchozí studené války (SSSR vs. USA), jak vznikaly falešné zprávy neboli dezinformace, a kterak se to dělo na obou stranách zákopu.

V aktuálním kontextu diskuse o budoucnosti RFE/RL doporučuji zejména kapitolu o „šedé propagandě“, která byla právě hlavní metodou práce RFE/RL už od jejích začátků. Zručné mísení faktů a nepravd či polopravd – spolu s psychologickým působením na cílového posluchače – mělo vytvářet dojem, že jde o nezávislý, seriózní a veskrze věrohodný zdroj. Teprve mnohem později jsme se mohli dozvědět, my všichni, kdo jsme skrze rušičky každý večer naslouchali hlasům z té stanice, že RFE/RL nikdy nebyla nezávislou, a tedy ani nestrannou institucí. Formálně měla sice statut (dnes bychom řekli) neziskovky, ale fakticky byla financovaná americkým Kongresem. Proto je taky teď tolik řevu, když se Donald Trump rozhodl utáhnout kohoutky dalším penězotokům na tuto propagandistickou činnost.

Leč zpátky k oné čerstvé eunijní aktivitě. V červnu letošního roku vydal Evropský parlament příručku k ochraně před dezinformacemi. Manuál mimo jiné vyzdvihuje důležitost mediálního vzdělání a kritického myšlení. Stojí za to příručku ocitovat a drobně okomentovat. Proč? Přece abychom byli mediálně vzdělaní připravení na dezinformace, kdyby náhodou odněkud přiletěly…

Deset kroků, jak se chránit před dezinformacemi podle příručky Evropského parlamentu

Buďte ostražití

Dávejte si pozor na titulky, které mají za cíl vyvolat zájem bez ohledu na přesnost. Podívejte se na obsah zpráv za senzačními titulky a upřednostňujte podstatu před senzacechtivostí. (Dříve se též říkalo „bdělí“ a samozřejmě ostražití. Zde bych autory příručky pokáral za nedůslednost. K čemu je ostražitost bez bdělosti, no řekněte…)

Naučte se rozluštit dezinformace

Jedním z nejlepších způsobů, jak zjistit, zda se jedná o dezinformaci, je věnovat pozornost jazyku, který je v ní použit. Buďte opatrní u emocionálně nabitých zpráv, protože mohou být součástí zahraniční kampaně zaměřené na ovlivnění veřejného mínění. Klamavý jazyk a vágní tvrzení se také často používají k oklamání čtenářů. Hledejte jasné, emocionálně neutrální a na důkazech založené zprávy. (Na tom něco bude. Abychom nemluvili jen o ukrajinském konfliktu, největší množství emocionálně třaskavých slov a vět – zdaleka ne ze všeho pak byly informace – se na publikum řinulo v době tzv. covidové. Kdo se odvážil protestovat proti té emocionální sprše, mající vyvolat strach a odbyt vakcín, byl vyakčněn a umlčen).

Ověřte zdroj

Upřednostňujte zprávy z důvěryhodných zdrojů s transparentními postupy, zejména v době zvýšeného zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní zaměřených na demokratické procesy. (Důvěryhodný je ten zdroj, který je z vládních škamen označen za důvěryhodný. Jak prosté, milý Watsone!)

Ověřte fakta

Před sdílením zprávy, zejména na sociálních médiích, která jsou náchylná k manipulaci, podnikněte aktivní kroky k ověření její správnosti. Pomozte šířit články ověřené místními organizacemi zabývajícími se ověřováním faktů. (Tedy podporujte všechny ty bumbrlíčky typu Demagog.cz, Manipulátoři.cz atd., kteří vám tvrdí, že jen oni znají pravdu. Tu neznal ani Sokrates, a protože to přiznal, přišel o život. Tak s pravdou opatrně!)

Porovnejte informace

Vzhledem k pravděpodobnosti sofistikovaných dezinformačních taktik porovnávejte zprávy z více renomovaných zdrojů, abyste se vyhnuli manipulaci a falešným informacím. Buďte si vědomi možného koordinovaného úsilí o šíření dezinformací. (Ano, to lze jedině doporučit. Hlavně se prosím, občané, neřiďte pouze médii typu Fórum 24, ČT, ČRo a podobně. Tyto zdroje podrobujte důkladné konfrontaci se zdroji jinými. Možná se budete divit.)

Než něco sdílíte, dobře si to rozmyslete

Zvykněte si před sdílením obsahu, zejména na sociálních médiích, chvíli počkat. Věnujte chvilku času tomu, abyste se podívali za titulek, prozkoumali podrobnosti a posoudili důvěryhodnost zdroje. (Trochu mi to připomíná černohorské rčení: Když se ráno vzbudíš a máš chuť pracovat, chvíli počkej, ono to přejde.)

Prověřte obrázky či videa

Dezinformace mohou být šířeny také pomocí multimediálního obsahu, který není textový. Buďte opatrní, když narazíte na vizuální obsah doprovázející zpravodajské články, protože manipulované obrázky a videa jsou běžnou taktikou v dezinformačních kampaních. Ověřte si pravost a kontext multimediálních položek. (Aha. Takže vystřižení jména Bakala ze Zemanova projevu na žofínském ekonomickém fóru nebyla manipulace? A takových příkladů najdeme stovky).

Vzdělávejte se

Buďte informováni o běžných strategiích používaných v zahraničních zásazích a dezinformačních kampaních. Získejte znalosti, které vám pomohou rozpoznat a bojovat proti klamavým taktikám. (Dodatek: abyste náhodou v přemíře informací potřebných k onomu vzdělávání nezabloudili, držte se jen těch návodů, které dostanete z oficiálních míst. Pak neučiníte chybu.)

Podporujte kritické myšlení

Podporujte ve své komunitě kulturu kritického myšlení a mediální gramotnosti, abyste posílili odolnost proti dezinformacím. Podporujte skepticismus a nezávislé ověřování informací, abyste zmírnili dopad manipulativních narativů. (V překladu: Věřte jen tomu, co vám oficiální místa prezentují jako pravdu. Buďte kritičtí, ale jen vůči těm, kdo šíří narativy. Narativem přece není, že Ukrajina bojuje s ruským medvědem o pravdu a lásku, nýbrž to, že USA pod taktovkou Victorie Nulandové dali podnět k Majdanu a tím odstartovaly nekonečnou válku na Ukrajině.)

Nahlašte podezřelý obsah

Aktivně nahlašujte případy dezinformací a nenávistných projevů příslušným orgánům nebo platformám. (V překladu: udávejte, udávejte, to bude pěkná pointa té naší liberální demokracie!)

Čtěte také:
Cenzura versus svoboda slova – recenze knihy Petra Žantovského
Cenzura neskončila, cenzura trvá
Marek Vašut: Cenzura je všude kolem nás. Svobodu slova bráním, protože jsem zažil estébáky