Jednou věcí je podpora a solidarita s napadeným (v našem případě s Ukrajinou), druhou zase průvodní společenský a politický kal, který zástupná vojna nejenom u nás zvedla ode dna. Míním hlavně angažmá lidí, jimž jsou trudné osudy spousty Ukrajinců v reálu absolutně lhostejné, nicméně výhodné kvůli šanci k rozvoji vlastní kariéry. Byť třeba jen skrze opakování žádaných frází.
Takových frází, jako když čerstvě korunovaná Miss World prohlásí, že chce bojovat za africké sirotky a světový mír. Právě mnozí tito ctižádostivci se – do značné míry úspěšně – pokusili plynule navázat na úbytek občanských svobod a obecně na menší společenský dohled nad veřejnou mocí a financemi za covidové epidemie. A to právě onou „fotogenickou” pózou neochvějné podpory s velmocí zápasícího Kyjeva.
Činí tak prostřednictvím zastrašujících polopravd, ba vyslovených báchorek, jež mají své stěžejní místo též v současné předvolební kampani. Když třeba na reklamním panelu rudě nasvícený Putin otcovsky laská opozici, což je mimochodem patrně produkt stejně kvalitních marketérů, jací kdysi na ministerstvo vnitra zavěsili onu nezapomenutelnou dekoraci v podobě vaku na mrtvoly. Nechtěnou karikaturu „ministerstva lásky“…
Předmětná politická stylizace je začasté naplňována netoliko bez základního vkusu, nýbrž i za ignorování skutečného vývoje situace. Třeba bez ohledu na fakt, jak nesympatickým se při kritickém pohledu ukazuje Zelenského režim – do morku kostí úplatný, nevděčný a arogantní. Seriózními západními analytiky pak charakterizovaný coby autoritativní, hrdě navazující na to nejhorší z moderních ukrajinských dějin. Bombasticky oslavující výročí státoprávní nezávislosti celku, jež je dnes fakticky zemí přísně závislou. Odvislou od vůle zahraničních chlebodárců a v otázce míru odkázanou na moment, kdy se Washington s Moskvou domluví na širší mezinárodně-bezpečnostní architektuře…
Dotčené projevy nekritické, neřkuli podlézavé přičinlivosti se evidentně běžně projevují na úkor našich národních zájmů. A samozřejmě nejvíce díky funkcionářům, kteří mají takříkajíc v popisu práce činit pravý opak.
Kterak Lipavský přivítal „lídra svobodného světa“…
Hovořme ale konkrétně. Stačí si symbolicky, prakticky za celou českou vládu, připomenout vystupování Jana Lipavského, jehož osobnost občas v myšlenkách jen s námahou odděluji od špílce ze slavné dvojrole Vlasty Buriana, v níž král komiků ztvárňující Lelíčka-krále svolává své ministry lakonickou větou: „Ministranti!“ Vždyť vážně jde o zaminira, jenž sice ČR na jedné straně pomohl rozhádat se dokonce s nejbližšími středoevropskými partnery, nicméně na straně druhé neváhal v Praze přivítat prezidenta Zelenského absurdně servilním titulem „lídr svobodného světa“. Toť přitom (poněkud kýčovitá) titulatura, jíž se vždy těšil výhradně prezident Spojených států amerických…
Snaživost politickému turistovi z Černínského paláce upřít vážně nelze. Pilný „roztleskávač svobody“, dle všeho znechutivší řadu kvalitních zaměstnanců MZV, se stranicky i ideově – nikoliv způsobem práce – „přerodil“ přímo zázračně. Z piráta a propalestinského aktivisty v pravicového šéfdiplomata bez vzdělání, co by snad za Izrael, široce obviňovaný z genocidy, s nasazením dýchal. Zatímco pod praporem ochrany života a zdraví ukrajinských (nikoliv už ruských) civilistů neváhá postupovat přesně na základě opačných notiček. Pronášet pravidelné dávky neprofesionálních emocí…
Takzvané hodnotové ukotvení figur typu Lipavského bývá zjevně ve skutečnosti silně selektivní. Pokud vůbec nějaké. Pojmy jako práva člověka nebo jiné prý všelidské a nedělitelné hodnoty nejsou pro ně ničím jiným než instantním nástrojem nafoukaného sebeuplatnění. Podobná dutost i nadutost představitelů veřejné moci zanechává však bohužel hlubší společenské šrámy, než si mnozí uvědomují. Tudíž škody po stávající lokajské skvadře budeme napravovat ještě dlouho. Velmi dlouho. A nejen v mezinárodních vztazích.
Čtěte také:
Pane ministře Honzo, vítej na palubě ODS – na lodi, která má na pravoboku díru větší než Titanic
Lipavský dále sní svůj sen, chystá novou muniční iniciativu
Lipavského protiruské pohádky naším jménem a za naše peníze
