Na vyhrocené předvolební scéně stojí hodnotový rytíř studených, vykulených očí, jenž by mohl hravě potřít veškerou konkurenci v boji o titul „Největší neúspěšník střední Evropy i přilehlých luhů a hájů“. Kam vkročí, tam se mu – neznámo proč – na paty lepí burgundská smůla v podobě roztodivných existencí s naditými kufříky, mobily nebo šiframi.
Zakódovaný telefon, který mu při té příležitosti tak nějak omylem vrazil do ruky spolustraník Stanislav Polčák, skončil – dle jeho bystrého vysvětlení – v dětském koutku mezi plyšáky a Legem Duplem. Přitom se údajně právě přes něj měly řešit počiny, jež by vystačily nejméně na třináctidílný seriál hodně černé kriminálky. Nebo hodně silný film noir. Ostatně natáčením podivných videí se předmětný hrdina proslavil skoro nejvíc: zejména snímal-li se na střeše ministerstva vnitra, kde sliboval hořkou soudní (!) sklizeň Andreji Babišovi.
Zatímco se dotyčný s charakteristickým amorálním výrazem tváří, že byl vždy výhradně náhodný kolemjdoucí, jen nevinný vyvěšovač Putina-Hitlera v pytli na nosné stěně téže kachlíkárny nebo maximálně propagátor jedině správné veřejné cenzury, jeho „náhodní známí“ se činili. Rozhodně neseděli jako panenka v koutku. Porůznu pravděpodobně roznášeli nejenom enigmatické telefonní aparáty, ale patrně také do politických sekretariátů sumy peněz zvící balíků inflačních marek za Výmarské republiky. Případně se snažili skrze našeho geroje vhodně personálně zaopatřit vedení civilní tajné služby. Hlavně nesměřovat na Východ!
Já nic, já muzikant…
Náš taškář podíl na všem zlém pochopitelně kategoricky popírá. O ničem nevěděl, na Východ ani Balkán nesměřuje. Prostě toliko náhoda střídá náhodu, je jako lilium, žádný pěšák mafie. To výhradně volební kampaň si žádá své (jím včas avizované) kompro. Možná i nějakou tu proruskou stopu nelze vyloučit, kdo ví. Každopádně, pokud známo, na jeho premiérských ambicích se pranic nemění.
Ani na drzých choutkách českého Rakušana s pocitem výlučnosti ovlivňovat nezávislou slovenskou politiku na objednávku místní ukřičené opozice. I příslušné vysvětlení jeho skandální účasti na bratislavské demonstraci proti ficovcům, která rozhodně pošramocené česko-slovenské vztahy nezlepší, se nese v neměnném duchu. Prý tam byl, říká se, čistě soukromě. Výhradně sám za sebe…
Celé to na diváka působí spíš jako špatně napsaná fraška, byť je to vlastně dramatická realita. Jde o situaci ve stabilní demokracii, kde občané už nemají žádné nároky. Voliči již nereagují dohromady vůbec na nic, propagují autocenzuru a otupěle se pyšní neměnností vlastních postojů. Dokonce v případě rytířů (sebe)kompromitace. To se to potom vládne!
Čtěte také:
Rakušan by měl letět
Rakušan zase lhal
Rakušan vybudoval ministerstvo propagandy
