Není důležité vyhrát, ale být vidět

„Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“, prohlásil kdysi Pierre de Coubertin na adresu novodobých olympijských her, jež sám založil. Zřejmě se v tu chvíli nacházel v jakémsi stavu nezvladatelné euforie, přehnané duševní pohody, která se dostavuje vždy po dosažení nějakého životního milníku.

Protože upřímně řečeno, je to hloupost. Olympijské hry, svátek nejlepších sportovců světa, by pouhá radost z atmosféry všude okolo degradovala jejich význam na úroveň vídeňského půlmaratonu, na kterém startuji s ambicí jej v limitu dokončit.

Myšlenku pana Coubertina ovšem beze zbytku zrealizoval prezident Pavel. Jeho účast v úvodu olympijských her v Miláně a Cortině d’Ampezzo byla díky kamerám a komentátorům České televize tak intenzivní, že nám po jeho odjezdu z Itálie v televizních přenosech cosi chybí. Nevyhrál jedinou medaili, přesto zanechal vysoko v italských Alpách hluboký dojem.

Narativ o účasti na olympijských hrách se ovšem nepodařilo naplnit v případě ruských hokejistů. Škoda nejen pro ně, ale i pro nás, hokejové fajnšmekry. Olympijská myšlenka dostává trochu na frak. Zatímco Američané za přihlížení mezinárodních sportovních organizací celá desetiletí provozují mírově-fosilní mise po celém světě s odkazem na vlastní bezpečnostní zájmy, Rusko ty svoje nesmí bránit ani v pásmu kolem svých hranic.

Zpět do Milána na hokej. Jedná se o velkou sportovní událost. NHL přerušila soutěž, každý tým chce udělat co nejlepší výsledek, úspěch má doslova cenu zlata. Úvaha vyloučit některého z favoritů na zisk cenného kovu, který by splňoval všechny podmínky diskvalifikace, se tak přímo nabízela. Dle vyjádření MOV navíc proti Rusům hovoří fakt, že vzhledem k současné mezinárodní situaci by mohlo jakékoliv jejich vítězství, byť třeba jen v hokejovém turnaji, znamenat nebezpečný precedens do budoucnosti.

Jinak se na politicko-ideologických hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo nic zásadního neděje. Ukrajince a zároveň skeletonistu Heraskevyče diskvalifikovali kvůli helmě, načež dostal medaili alespoň od Zelenského, a kanadští hokejisté měli v olympijské vesnici malé postele, takže se přestěhovali do pětihvězdičkového hotelu, aby je měli větší.

Na závěr malé odlehčení. Ve stínu návštěv prezidenta Pavla v Miláně, na olympijském festivalu v Českých Budějovicích a bůhví kde ještě se uskutečnilo setkání premiéra Babiše s bavorským ministerským předsedou Söderem. Hlavními tématy byla bezpečnost a do určité míry ještě konkurenceschopnost Evropy.

Konec dobrý, všechno dobré. Markus Söder na závěrečné tiskové konferenci oznámil, že se v květnu chystá do Brna na Sudetoněmecký sjezd. Napadá mě, jak by se Markus asi tvářil, kdybych mu v dubnu zorganizoval noční pochod obětí nacismu ulicemi Mnichova. To už se ale pouštím na tenký led, kdoví, jestli vůbec nějaký nacismus v Německu byl.

Váš Kodlos

Čtěte také:
Nechci nikoho jmenovat
Jde to níž a hlouběji
Polepšený komunistický rozvědčík pojistkou demokracie