Na den přesně před čtyřiceti lety dovedl legendární Diego Maradona Argentinu na fotbalovém mistrovství světa v Mexiku ke druhému mistrovskému titulu a stal se tak s definitivní platností „nesmrtelným“. Více než na samotné finále se však dodnes vzpomíná na čtvrtfinálový zápas mezi Anglií a Argentinou. „Boží ruku“ a jeho ikonický slalom vedoucí ke druhému gólu navíc rámovala také válka o Falklandy, byť od jejího ukončení tehdy uběhly již čtyři roky.
K pomyslné nesmrtelnosti měl talent od přírody Maradona našlápnuto prakticky od začátku své fotbalové kariéry, ale až šampionát v roce 1986 dal na jeho odkaz definitivně pečeť. Cesta na vrchol však ani v jeho případě nebyla zcela bez překážek. Svého prvního šampionátu se měl zúčastnit již v roce 1978, kdy Argentina nakonec na domácí půdě získala svůj první titul. Přestože už tehdy Maradona udivoval svým talentem v klubu i národním týmu, trenér jej na mistrovství světa nevzal. O čtyři roky později na MS ve Španělsku již byl oficiálně členem slavné Barcelony, ale herně nepřesvědčil. Ostatně stejně jako celý argentinský tým obhajující zlaté medaile z předchozího turnaje. Nakonec z toho bylo až 11. místo a velké zklamání. Až v roce 1986 se Maradona konečně ukázal v nejlepším světlě a dovedl svůj tým po osmi letech zpátky na vrchol.
Gól století
Většina fotbalových expertů i fanoušků řadí čtvrtfinálový zápas mezi Anglií a Argentinou do top 5 zápasů celé historie šampionátů. Maradona na hřišti dominoval a během pouhých pěti minut druhého poločasu rozhodl o výhře svého týmu. Zatímco první branka ukázala spíš temnější stránku jeho povahy a charakteru, když jí dosáhl rukou a později ji sám dal přízvisko „boží“, tak druhá branka se stala symbolem jeho geniality. V oficiální anketě FIFA byl v roce 2002 fanoušky zvolen „gólem století“ – a není se tomu proč divit. Takový gól se musí vidět, ale pro potřeby tohoto článku postačí aspoň stručný popis, byť slova mohou těžko stačit… Ještě na vlastní polovině převzal Maradona míč a během úchvatného desetisekundového sóla obešel pět hráčů soupeře, aby v závěru nezadržitelně zavěsil „kulatý nesmysl“ za záda bezmocného Petera Shiltona.
V očích mnoha fanoušků i expertů se touto „one man show“ rehabilitoval za předchozí neférové dosažení branky. Nicméně u mnoha dalších zůstal Maradona podvodníkem a kontroverzním hráčem navždy. Dlužno dodat, že tomu šel vzhledem ke svému bouřlivému životu plnému drog, žen pochybné pověsti, obdivem k levicovým politikům a stykům s mafií dost naproti. Čtvrfinálový zápas mezi Anglií a Argentinou v každém případě vstoupil do dějin. V prvé řadě díky galapředstavení argentinského „poloboha“, ale také kvůli politickému pozadí doprovázejícímu celý zápas před jeho konáním i po posledním hvizdu rozhodčího. Alespoň tedy prizmatem médií, která mj. akcentovala také skutečnost, že čtyřleté výročí kapitulace Argentiny se připomínalo jen pár dní před konáním zápasu.
Jdem si pro vás, Argentinci
Ačkoliv se hráči utkali v klíčovém zápasu až celé čtyři roky po 74denní válce o Falklandy, při které zahynulo přibližně 650 Argentinců a přes 250 Britů, emoce byly stále vypjaté. A to především na straně poražených, tedy u Argentiny. Nijak pozadu však nezůstávala ani britská média, která se snažila vytěžit z politického pozadí fotbalového zápasu maximum pro své prodeje. Zejména v bulvárních plátích se objevovaly titulky typu „Mexiko povolává do služby 5000 vojáků“ či „Jdem si pro vás, Argentinci!“. V tomto ohledu však nezaostávala ani argentinská média, která Maradonu stavěla na roveň revolucionáře z 19. století, generála José San Martína, který byl v zemi symbolem boje proti kolonialismu.
Navenek a za značného přispění senzacechtivých médií mezi oběma zeměmi v souvislosti s fotbalovým zápasem probíhala málem další válka. Ovšem v zákulisí se politici a diplomaté na obou stranách chovali rozumně a pragmaticky. Čilá komunikace probíhala zejména mezi velvyslanci obou zemí a ke zklidnění situace přispěl také telefonát argentinského prezidenta Raúla Alfonsína trenérovi národního týmu Carlosu Bilardovi. Ten se na základě této rozmluvy dohodl se svým anglickým protějškem Bobbym Robsonem, že nebudou přilévat olej do ohně a politiku z fotbalového střetnutí vynechají. Po 40 letech je nabíledni, že se na tento zápas vzpomíná již jen čistě díky jeho fotbalové kvalitě, ke které přispěl především fenomenální výkon Maradony. Jestli však rozhodčímu již odpustili právem ukřivdění angličtí hráči a jejich fanoušci, že Maradona svého prvního gólu docílil zjevně rukou a vzal jim tak možnost dokráčet po 20 letech třeba až k titulu mistrů světa, to už je zase jiný příběh…
Čtěte také:
Fotbalové MS 2026: Rekordní čísla spojená s návštěvností a sledovaností. Rekordy však padají i tam, kde fanoušky nepotěší
Dealer drog se díval na zahajovací zápas MS ve fotbale, když si pro něj přišli. Nemohl uvěřit, co měli policisté na sobě
Členskou zemi NATO v historii napadla jediná země – Argentina
