Tak už je i sci-fi beletrie nebezpečná. Napsala jsem lehce vizionářskou povídku o blízké budoucnosti pro květnové číslo časopisu TO. Přečíst si ji můžete zde: https://blog.idnes.cz/danielakovarova/budoucnost-uz-zacala.Bg24070166
A ejhle. Jakási cenzorská soudružka z redakce iDnes Věra Žilková nepochopila, že jde o beletrii, a napsala mi:
Dobrý den,
Váš článek „Budoucnost už začala“ jsme byli nuceni stáhnout z hlavní strany Blogu iDNES.cz pouze na Váš soukromý blog, protože odporuje Kodexu blogera:
„Bloger nesmí propagovat ani vyjadřovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost vůči jednotlivcům či skupinám osob, obzvlášť pak vůči menšinám. Svými články nesmí vyvolávat nebo eskalovat nenávistné nálady. Bloger nesmí propagovat násilí a agresivitu, zejména jako prostředek řešení konfliktů.“
Děkujeme za pochopení.
S pozdravem Věra Žilková
administrace blogu iDNES.cz
Vskutku vyvolávám nenávist? Beletrií? Inu, kultura vylučování, mazání a nenávistného nálepkování roztahuje své pracky stále dál. Co bude následovat?
Čtěte také: Pirátstvo jako náš vzor, Chci vědět, s kým mám tu čest
S pouhým nálepkováním se dá žít.
Oni nás nálepkují „dezoláti, chcimíři, rasisti, náckové, …“, my je nálepkujeme „svazáci, havloidi, libioti, … „, a paní doktorka pro změnu „soudružky“.
Samotné nálepkování ani není nějak škodlivé. Pro vyrovnané lidi je to spíš legrace.
Ovšem rozumím, že u ideologicky zfanatizovaných nebo jen mentálně jednodušších jedinců, je nálepkování vstupenkou do světa totalitních manýrů.
Prostě, nechávají se pohltit. ;o)
Aktivní debil, holé neštěstí 🤔
Libtardi se bojí odhalení svých skutečných cílů. V Británii je na seznamu extrémistické literatury, některé ze silových složek, veden román 1984 George Orwella. Vítejte na skluzavce „nového Západu“ přímo do pekla distopie: Válka je Mír (Ukrajina); Nenávist je Láska (balck life matter); Nevědomost je Síla (cílená likvidace školství a schopnosti kritického myšlení); Lež je Pravda (cenzura a mainstream). Jediným správným řešením je hledání vlastní cesty. Neklanět se na žádnou světovou stranu a jít vlastní cestou.
Přemýšlím nad tím,ve kterém okamžiku se z dystopií (My,1984,Konec civilizace,KALLOCAIN,Stormland,Zpěv drozda) staly příručky pro přežití v současném totalitním (či totalizujícím) světě ?
Nejde o příručky přežití. Je to varování, které má lidem otevřít oči, aby se do takového světa v honbě za „dobrem“ nedopracovali. S politováním nutno říct: „Je to marný, je to marný.“ Bojovníci za absolutní dobro a jedinou pravdu ovládají média a pouze nějakých 10-20% lidí je ochotných postavit se jejich propagandě. Část lidí (hlavně angažovaných) tomu přímo tleská a většina mlčí a myslí si: „Však ono to zas nějak dopadne i bez nás.“
kovářová je marná. de mode…zadarmo drahá..