Menu
Přihlásit se

Komentář.

Americká podpora Ukrajiny rychle uvadá

Válka na Ukrajině v horké fázi, kterou můžeme počítat od 24.února 2022, zažívá své druhé výročí. Situace na bojišti nevzbuzuje příliš optimismu u nikoho, ale přece jen je stále zřejmější, která strana je blíže svým cílům. Rozhodně to není Ukrajina, rozhodně to není Evropská unie a ty její členské země, které nejvíce vsadily na válečnickou rétoriku a na rozpoutání nenávisti vůči Rusku. Ostatně v zemi v tomto směru nejvíce hysterické denně žijeme.

Václav Musílek Václav Musílek
Publikováno 27/02/2024
Doba čtení 6 min.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden. Zdroj: Profimedia

Současná situace není důvodem k oslavným fanfárám ani v klíčové zemi konfliktu, tedy ve Spojených státech. Je stále zřejmější, že jejich válka s Ruskem do posledního Ukrajince nenese své ovoce ve směru oslabení skutečné či údajné hrozby, kterou má Rusko pro americké zájmy být.

Názory Američanů se mění

Veřejnost ve Spojených státech vnímá tento nesporný fakt stále silněji a dává politikům najevo, že její podpora válečnému dobrodružství ve východní Evropě má prudce klesající úroveň. Renomovaný Gallupův ústav provedl koncem loňského roku velký průzkum nálad obyvatel USA ohledně americké podpory Ukrajiny.

Z něj vyplynulo, že 61 % Američanů se vyslovilo proti tomu, aby Kongres schválil další peníze na zbraně pro Ukrajinu, oproti 37 % těch, kteří si přejí pokračování podpory. Přes 40 % dotazovaných si také myslí, že Amerika dělá pro Ukrajinu příliš mnoho, a to zejména ve světle toho, že Spojené státy již Ukrajině od zahájení ruské invaze poskytly vojenskou pomoc v hodnotě kolem 46 miliard dolarů. Celkem však spolu s dalšími formami pomoci činí výdaje federálního rozpočtu směrem k Ukrajině 113 miliard dolarů. Za přiměřenou považuje tuto částku 33 procent Američanů, 25 % si myslí, že vláda dělá pro Ukrajinu málo. Ještě v červnu považovalo americkou pomoc za nadměrnou jen 29 % respondentů, naopak za odpovídající 43 %.

Dělící čára mezi těmi, kdo už mají Ukrajiny plné zuby, a jejími bezmeznými podporovateli je zcela jasně vymezena stranickou příslušností. Jak zjistil Gallupův ústav, republikáni jsou v naprosté většině (kolem 80 %) proti dalšímu utrácení federálních zdrojů.

Co je navíc novým fenoménem, lidé ve Státech přestávají věřit v možnost, že Ukrajina může získat zpět ztracené území. Podzimní bezvýsledná ukrajinská ofenzíva má své důsledky. Stále více Američanů nyní upřednostňuje, aby se USA snažily ukončit válku, i kdyby to znamenalo, že Ukrajina postoupí část svého území Rusku. Tento názor zastává 43 % Američanů i přesto, že naprostá většina demokratů si přeje, aby Ukrajina dobyla zpět okupovaná teritoria, i kdyby to vyústilo ve vleklý konflikt. Ještě v září ale souhlasilo s válečnickým postojem 66 % dotazovaných. 

Republikáni: Trump udává tón

Debata o Ukrajině zdůraznila seismický posun, kterým Republikánská strana prošla, pokud jde o zahraniční záležitosti a roli USA při jejich utváření. Ten se datuje od chvíle, kdy Donald Trump v roce 2016 převzal pevnou kontrolu nad Republikánskou partají. Republikáni, kdysi hrdí zastánci agresivní globální strategie, široce přijali Trumpovo heslo „America first“. 

Místo politiky, která zahrnovala americké intervence po celém světě ve jménu ochrany národních zájmů, zaměřuje energii Washingtonu na domácí záležitosti. Sám Donald Trump se v prvních fázích své prezidentské kampaně přičinil k výraznému poklesu podpory Ukrajiny mezi republikány. Opakovaně řekl, že kdyby byl prezidentem, Rusko by Ukrajinu nikdy nenapadlo.

Ještě více trumpovsky fanfarónsky zní jeho prohlášení, že pokud bude zvolen prezidentem, vyřeší válku na Ukrajině do 24 hodin. Odmítá však nastínit svůj mírový plán. „Když vám to řeknu přesně, přijdu o své vyjednávací trumfy. Řekl bych Putinovy určité věci, řekl bych Zelenskému určité věci“, tvrdí Trump s použitím slovní hříčky (trump znamená v angličtině trumf). S ruskými i ukrajinskými vůdci má údajně dobré vztahy.

Zesilující bolení mnohých hlav vyvolává Trumpova jízda za další republikánskou nominací na prezidentský úřad a s ní spojená možnost, že po 4 letech opět usedne do Oválné pracovny Bílého domu. Pro liberálně levicové evropské lídry je tato myšlenka skutečnou noční můrou. Trump dal opakovaně jasně najevo, že Evropa spoléhá na to, že za ni v otázce zajištění její bezpečnosti vše do značné míry udělají Spojené státy. „Evropa sama si nepomáhá, to je vůči nám nespravedlivé,“ hřímá Trump na svých mítincích a tisíce lidí tomu tleskají.

Ostatní se přidávají

Ani další vlivní republikáni se v názoru na konflikt na Ukrajině nijak neliší od Trumpovy linie. Jeho dnes už bývalí vyzyvatelé v primárkách používali leckdy ještě silnější rétoriku. Floridský guvernér Ron DeSantis prohlásil, že obrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států a konflikt označil za „územní spor Ukrajiny a Ruska“. Administrativa demokratického prezidenta Joe Bidena podle DeSantise dala Ukrajině bianko šek, pokud jde o financování konfliktu na takovou dobu, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost.

Podnikatel a politik Vivek Ramaswamy, původně protikandidát, nyní podporovatel Trumpa, upřednostňuje „některé významné ústupky Rusku, včetně zmrazení současných linií kontroly území v dohodě o příměří ve stylu korejské války.“ Požaduje ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině. Tu považuje za stát s velkým deficitem demokracie a prezidenta Zelenského nazývá „komikem v cargo kalhotách“.

Vlivná šéfka republikánského klubu v Kongresu Elise Stefaniková, jejíž otec pochází z Československa, odsuzuje ruskou invazi, ale zároveň ostře kritizuje zahraniční politiku Joe Bidena a viní ji z toho, že k něčemu takovému vůbec mohlo dojít. Ve složité situaci je předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Ten věří, že udržení jisté pomoci Kyjevu je důležité, ale odmítá se jí zabývat, pokud demokraté nebudou souhlasit s mnohem tvrdším zásahem na americko-mexické hranici, než jsou ochotni zvážit.

Peníze pro Ukrajinu za zastavení ilegální migrace

Tento výměnný obchod se ale mnohým v Republikánské straně nezamlouvá. Další vlivná kongresmanka, Marjorie Taylor Greenová, předsedu Sněmovny varovala, že podá návrh na jeho odvolání, pokud bude souhlasit s hlasováním o pomoci ve výši 60 miliard dolarů na financování války na Ukrajině. A nejsou to prázdná slova, protože Greenová byla hybatelkou odvolání předchozího šéfa Sněmovny McCarthyho. „Je to absolutně nemožné, nemůže pokračovat zabíjení celé generace ukrajinských mužů, nemůže pokračovat válka, která je prohraná“, říká Greenová a je přesvědčena že Zelenskyj je připraven k mírovým rozhovorům.

Po nejnovějším vyhrocení sporu republikánských guvernérů podporovaných Trumpem s federálními orgány, kvůli protimigračním opatřením na hranici Texasu s Mexikem se zdá, že šance na takovou výměnnou dohodu jsou zmrazeny. Ukrajinské téma se ve světle konfliktu Národních gard států pod republikánským vedením s federální mocí ovládanou demokraty během pár dní dostalo do pozadí.

Demokraté Ukrajinou posedlí

Přes současnou situaci v Texasu, která je až reminiscencí na americkou občanskou válku, a nezbytné angažmá na Středním východě, naléhá prezident Biden dál na Kongres, aby odsouhlasil další balík pomoci Ukrajině ve výši přes 60 miliard dolarů. Demokraté si uvědomují, že je to zřejmě poslední šance takovou pomoc schválit ještě před podzimními prezidentskými volbami. Je více než zřejmé, že bez těchto financí se již tak nevalná pozice Ukrajiny ve válce ještě podstatně zhorší.

Navenek se sice Demokratická strana v otázce podpory a financování válečného úsilí Ukrajiny jeví jako jednolitý celek, ale jde spíše o zdání. Už před více než rokem poslalo 30 demokratických zákonodárců dopis prezidentu Bidenovi, v němž jej vyzvali, aby se zapojil do přímých rozhovorů s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Dopisu předcházela vášnivá debata v Demokratické straně o strategii konfliktu. Klub progresivních demokratů Sněmovny reprezentantů v čele s jeho předsedkyní Pramilou Jaypalovou v dopise zdůraznil rizika globálního hladu a chudoby, které by mohly vyplynout z invaze Ruska na Ukrajinu, jakož i zvýšení cen plynu a potravin. Vyzvali prezidenta dokonce ke zmírnění či ukončení sankcí.

Následující den Jaypalová dopis stáhla a jménem podepsaných jej označila za chybu. Lze se jen dohadovat, co se muselo v sídle Demokratické strany dít, ale nic pěkného to určitě nebylo. Vlna kritiky navenek od dalších demokratických politiků byla zdrcující. Washington Post, který dopis zveřejnil, následující události označil za podivných 24 hodin demokratické politiky.

Někteří ze signatářů, například kalifornský kongresman Ro Khanna, však dopis i dále obhajují, protože pouze odráží touhu ukončit válku pomocí diplomacie. Totéž dnes doporučují Bidenovi někteří jeho poradci s tím, že by získal aureolu mírotvůrce a vyrazil Trumpovy trumf z ruky. Roli v těchto úvahách také hraje zděšení demokratických politiků nad stále vysokou mírou korupce mezi ukrajinskými politiky a státními úředníky.

Pak je tu ještě enfant terrible Demokratické strany, nositel slavného jména, Robert F. Kennedy Jr. Podle něj nesou Spojené státy velkou odpovědnost za probíhající válku. A to zejména kvůli opakovaným záměrným provokacím Ruska, které sahají až do 90 let. Kennedy také odsoudil myšlení „my versus oni“ a odkazoval při tom na svého strýce, prezidenta Johna F. Kennedyho, který dokázal vytvořit „přímou linku“ s Moskvou. Kennedy se uchází o demokratickou prezidentskou nominaci, jeho šance jsou ale malé, stejně jako šance odpůrců další finanční podpory Ukrajině v Demokratické straně.

Blízký nebo vzdálený konec bojů

Co ze situace slábnoucí americké pomoci Ukrajině vyplývá? Jaké scénáře budoucího vývoje konfliktu přicházejí v úvahu? Je jich určitě více, ale zkusme se podívat na některé vcelku pravděpodobné:

  • ukrajinská armáda bez americké pomoci nebude schopna odolávat ruskému tlaku. Rusové zaznamenají výrazné úspěchy v klíčových oblastech konfliktu. Ukrajinci budou muset zasednout k jednacímu stolu za pro ně velmi nevýhodných podmínek, navíc zůstanou opuštěni „zklamaným“ Západem.
  • Ukrajina, bez americké pomoci nebo s ní, vydrží do podzimních voleb v USA. V nich zvítězí Donald Trump a využije své síly a vlivu, aby dostal Putina a Zelenského k jednacímu stolu. Bude následovat křehké příměří, sice občas porušované, ale bez větších ozbrojených srážek.
  • Ukrajina vydrží do amerických prezidentských voleb, které vyhraje Joe Biden a demokraté. Ti prosadí nové finanční injekce a válka bude pokračovat další dva roky.

Americké angažmá na Ukrajině má docela slušnou naději stát se po nedávném rychlém úprku z Afghánistánu dalším nepromyšleným zahraničním dobrodružstvím. Jediným pozitivním výsledkem pro současnou americkou administrativu je vysoká míra izolace Ruska v Evropě a zamezení jeho sbližování například s Německem, což jistě vyhovuje jejím ekonomickým zájmům. Jestli ale cena za to není příliš vysoká, to bude jednou z otázek podzimních prezidentských voleb. 

Autor je předsedou pražské organizace Trikolory.

Komentáře (3)

  1. Zato Macron blbne. Když ne Amíci, tak My. V roce 2014 to podělali a teď nevědí jak z toho. No přeci 3.světová to zachrání .

  2. ale o tom nepsali v pravdě a Jiřina z prasečáku to raky neříkala….a soudruh prezidente říká jiné věci a český premiér EU také říká jiné věci no nebude to krásné umírat za Pavla a Fialu a Černochovou….tak hurá na Moskvu…tuhle válku vyhrajeme.

  3. Podle STEM v únoru bylo 69% dotázaných pro rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině i za cenu ztráty území.

Napsat komentář