Chtějí mladí dikaturu? Další statistická lež

Některá média, například ČTK a po ní třeba Novinky, přinesla podle nich burcující zprávu. Údajně více než pětina generace Z by si přála autoritářský režim. Tak to aspoň vykřikovaly titulky. Pokud by někdo zůstal jen u nich, nezíská informaci, nýbrž dezinformaci. Pokusím se dokázat, proč. Přinášíme komentář Petra Žantovského.

Přesvědčení, že demokracie je nejlepší formou vlády, u generace Z (skupiny lidí narozených od poloviny 90. let do roku 2010, pro niž je určující, že již vyrostla s internetem) klesá. Plyne to z výsledku rozsáhlého průzkumu v sedmi velkých evropských zemích. Demokracii preferuje 57 procent oslovených, v Polsku je to však jen 48 a ve Francii a Španělsku mezi 51 až 52 procenty. V Německu v ni věří 71 procent lidí ve věku 16 až 26 let. Více než pětina mladých lidí by upřednostnila autoritářský systém. Každoroční průzkum YouGov pro nadaci TUI proběhl v květnu u 6700 respondentů v Británii, Francii, Španělsku, Německu, Itálii, Polsku a Řecku.

Ta čísla zasluhují ocitovat. Nejvíc příslušníků generace Z, kteří by si přáli autoritářský režim, bylo v Itálii – 24 procent. Ve Španělsku, Francii a Polsku pak 23 procent. Naopak v Německu je mezi mladými lidmi jen 15 procent zastánců autoritářského systému. Téměř jednu desetinu dotazovaných nezajímalo, zda je jejich vláda demokratická, nebo ne, dalších 14 procent nemá názor nebo na tuto otázku neodpovědělo.

Devatenáct procent oslovených se považuje za lidi stojící napravo od středu, zatímco v roce 2021 jich bylo jen 14 procent. Za centristy se považuje 33 procent, za levicové 32 procent. V Německu, Francii a Itálii stoupl počet mladých žen považujících se za progresivní, v Polsku a v Řecku stoupl počet mladých mužů považujících se za konzervativce. Za ohroženou považuje demokracii 48 procent oslovených, přičemž v Německu dokonce 61 procent.

Zde je třeba se zastavit. Co to je demokracie? Ta, která to o sobě říká? Gustáv Husák a jeho lidé také mluvili o demokracii, socialistické, jejích předchůdci Gottwald a spol. zase o demokracii lidové. Ti dnešní jejich následovníci mají plná ústa demokracie liberální, aniž by se byť jen pokusili definovat, v čem spočívá, ostatně podobně jako ti před nimi. Dávat totiž jakýkoli přívlastek před slovo demokracie je útokem na demokracii samu. Demokracie je svobodný režim bez zbytečných omezení, regulí a reglementů. Demokracie spočívá v tom, že si lidé svobodně vyberou z pluralitní nabídky toho, o kom jsou přesvědčeni, kdo nejlépe zastupuje zájmy. O zájmech to všechno přece je, to věděl už anglický klasický ekonom Adam Smith.

A teď si položme, berouce v potaz čísla z toho průzkumu, co tedy je asi zájmem té dnešní „liberální“ demokracie. Třeba imigrace statisícových zástupů ze třetího světa, o němž vrchnostové liberální demokracie tvrdí, že jsou genetickou i ekonomickou záchranou pro Evropu, zatímco všichni ostatní vidí, že jde o dramatickou zátěž ve směru ekonomickém, společenském, kriminálním atd. Není pak divu, že podle daného průzkumu podpora pro omezení migrace stoupla oproti roku 2021 o dvanáct procentních bodů na 38 procent. Něco podobného se děje s dalším liberálně demokratickým dogmatem, a to je ekologistické třeštění, mající na vlajce dvě slova: Green Deal. Podle průzkumu je sice stále vysoká podpora v boji s klimatickými změnami, ale jen třetina mladých říká, že je ochrana klimatu důležitější než ekonomický růst. Ještě v roce 2021 jich bylo 44 procent.

Mladí Evropané také odpovídali na otázky týkající se Evropské unie. Pro 39 procent z nich tato instituce nefunguje dostatečně demokraticky a 53 procent ji kritizuje za to, že se příliš zaobírá maličkostmi místo toho, aby se soustředila na to podstatné. Za klíčové oblasti evropské spolupráce označili příslušníci generace Z řešení rostoucích životních nákladů, obranu proti vnějšímu ohrožení a vytvoření lepších podmínek pro podnikání. A teď to opravdu velmi překvapivé: Jen 42 procent respondentů v době nástupu Donalda Trumpa k moci, posilování Číny a pokračování války na Ukrajině i v Gaze považuje EU za jednoho ze tří nejsilnějších světových hráčů. V této trojici se v 83 procentech případů objevily USA, následuje Čína se 75 procenty a Rusko s 57 procenty.

To jsou tedy zatraceně jiné údaje, než jaké se na nás sypou z režimních liberálně demokratických médií, která namnoze dávno opustila pole žurnalistiky a přestěhovala se na oranici propagandy.

Možná vůbec nejdůležitější na uvedené informaci je to, že se týká oné Generace Z, tedy lidí, kteří se narodili už po pádu komunismu, prošli si relativně snadným a až opojně blahobytným obdobím korumpování mladé generace velkými nadnárodními korporáty. Drobný příklad. Letenka Praha – Londýn a zpět stála v roce 1990 (v tehdejších penězích) zhruba 12 tisíc Kč(s). Dnes seženete při troše šikovnosti charter za pětistovku. K tomu sdílené bydlení, programy svůdných prázdnin pro studenty zvaných Erasmus atd. Tito mladí měli sto a jeden důvod velebit liberálně demokratický svět. Dnes se jejich počet zmenšuje, a to rapidně. Čím to je? Stárnou, nabývají na rozumu a zkušenostech, velmi často špatných. Ztrácejí růžové brýle.

To ovšem zdaleka neznamená, že plédují pro autoritářský režim, jak zní z titulků. Jen jsou prostě zklamání z dnešní pokroucené a pokažené reality, nazývající samu sebe demokracií. Dovolím si, třeba i při dobré znalosti českých vysokoškoláků, důvodně pochybovat, že by jim imponoval nějaký silák v hnědé nebo rudé košili, bušící pěstí do stolu a vyřvávající dutá, avšak navenek efektní hesla. Kdo tvrdí opak, podceňuje dnešní Generaci Z. Proč, to je jednoduché. Nedá se tak snadno ohlupovat a manipulovat jako dřív. Takový systém však nelze nazvat demokracií, nýbrž při nejlepším autokracií. Generace Z prostě začala chtít skutečnou demokracii. A protože to dostává mediální rezonanci, musí se na to nalepit odpudivá nálepka přívrženců totality. To je snad to nejpodlejší, co dnešní naše i evropská libo-demo věrchuška páchá. Za to by zasloužila, jako za středověku, vyválet v lepkavé hmotě, obalit peřím a vymáchat v koši třeba pod Karlovým mostem. Mají to tam z Hradu, Strakovky i obou komor Parlamentu docela blízko.

Čtěte také:
Více než polovina Němců chce emigrovat
Strašení krajní pravicí jako kouřová clona
Který novinář je horší?