Mluvím o ženách typu Markéty Pekarové-Adamové, Jany Černochové, a také typy jako Jana Maláčová, Věra Jourová nebo třeba poslankyně Barbora Urbanová. Nelze opomenout ani superprogresivistky Olgu Richterovou a Markétu Gregorovou.
Pokud sledujete delší dobu jejich názory, prohlášení a světonázor, nemůžete se ubránit dojmu, že jsou v podstatě horší než jejich mužské protějšky. Protože jsou daleko hlasitější, daleko extrémističtější ve svých projevech a daleko fanatičtější v prosazování věcí, které torpédují uspořádání společnosti a nastolují nové progresivní pořádky.
A co je velmi symptomatické, často se vyjadřují k věcem, se kterými nemají žádné zkušenosti, jako třeba Pekarová-Adamová, která se staví za úpravy rodičáku, ačkoli je sama bezdětná. Nebo Barbora Urbanová, která si nepřeje, aby Čechům říkali, že rodina se skládá z maminky a tatínka..a sama je rozvedená.
Je možné, že v zápase v uplatnění mezi muži nabyly dojmu, že musí být ještě radikálnější. Ještě fanatičtější, aby se prosadily. Takové ženy jsou pohromou, protože u nich úplně absentuje sebereflexe a obyčejný cit. Ten je nahrazen možnou frustrací z toho, že mnohé jsou ještě svobodné, jiné bezdětné a další rozvedené. U některých jsem zaznamenal tak maximálně teatrální slzavé údolí, pokud chtějí citově vydírat.
Ale to je omyl, ženy se dokážou hravě prosadit právě tím, že v nich zůstala ženskost, a přesně ty rysy, které jsou u žen srovnaných se sebou samými jedinečné a přirozeně doplňují mužské rysy.
Nevím jak to má která s potomky, ale bezdětnost u žen je podle mě alarmující faktor v politice. Taková žena není úplná, ještě nepochopila co to je to malé bezmocné, jehož budoucnost záleží jen na tom, jakou mu udělá. A ano, ta pláňata nemají zábrany v citových divadýlkách, berou je jako páku, která při prosazování jejich báječností podráží nohy mužům. Opravdová žena citově nevydírá, ona si muže ukočíruje. Což může chvilku trvat ve srovnání s účinky emocionálních podpásovek.
Vždycky říkám, že muži a ženy mají nastavenou duši jinak – žena musí být hodná – to je její základ. A muž musí být čestný, ne hodný, protože má zajistit pořádek a k tomu je potřeba i tvrdá ruka. A žena víceméně nemá být čestná, protože má být hodná a na to je někdy potřeba intrikovat. To své mají mít nastavené správně a přirozeně a nemají se pokoušet o to opačné, protože pak je z toho bezmocná bačkora a zákeřná zlobaba.
Kvóty na to, kolik čeho má kde být, jsou ryzí pitomost.
Žena NEMÁ být hodná, on JE tak od přírody nastavená. Samice je ta, která udržuje teplo domova, láskou a péčí zahrnuje manžela a děti. A muž JE samec, od přírody lovec a ochránce. Stavění čehokoliv do pozice MÁ BÝT už smrdí. Stačí jen souznít s přírodou a nevytvářet něco, co už dávno stvořeno jest!