Menu
Přihlásit se

V Polsku probíhá nejen změna vlády, ale spíše to vypadá skoro na změnu režimu. Změnu, pro kterou se u našich sousedu ujal roztomilý politologický termín TKM (teraz kurwa my).

Ladislav Jakl Ladislav Jakl
Publikováno 03/01/2024
Doba čtení 2 min.
Premiér Petr Fiala. Zdroj: Profimedia

No, ale podobné rysy získává i vládnutí naší aktuální Stoosmičky. Říkají si: máme většinu, prosadíme cokoli, co si zamaneme nebo co si u nás zadají naši podporovatelé z centra euromoci. A tak se trochu zničehonic dovídáme, že je ten pravý čas přijmout euro.

Člověk by čekal, že nejdřív se bude mediální, politický i ekonomický odborný rybníček vařit vzrušenou debatou na téma, proč už najednou nepotřebujeme samostatnou měnovou politiku. Člověk by čekal, že nejdřív se to stane společenským tématem číslo jedna, že jeden argument bude stíhat druhý.

Trumf v podobě ERM II

Žádnou takovouhle debatu ale zjevně nepotřebujete, když máte 108. A tak za zády obecné i odborné veřejnosti naše vláda v tichosti připravuje měnový puč. Puč v podobě přechodu ke směnnému režimu ERM II. Mnoha lidem ta zkratka nic neříká, čehož chce vláda zneužít.

Euro jako takové příliš bije do očí, ale režim ERM II reálně znamená konec samostatné měny. Koruna by už existovala jen podle názvu. Byla by pevně fixována na euro, volný kurs by zmizel (přesněji řečeno musel by se realizovat v úzkém, pevně stanoveném koridoru), centrální banka by ztratila nástroje vlastní měnové politiky a kurs, coby nejdůležitější cena v ekonomice, by existoval vlastně už jen jako. Bylo by to vlastně takové euro bez eura, z něhož by už nebyla cesta zpět.

I prezident PP

Před několika měsíci euro vůbec nebylo prioritním tématem, skoro každý měl za to, že nám bezprostředně nehrozí, vzrušená debata na toto téma se leckomu zdála nemístná. A do tohoto ticha přichází ministr Martin Dvořák, korunu označí za „pidiměnu“ a z přechodu na euro učiní agendu vládní koalice, což vzápětí horlivě stvrdí i prezident republiky ve svém novoročním projevu.

Jednotná měna může existoval jen v rámci homogenní ekonomické zóny, jinak to přijde strašlivě draho, jinak vyžaduje ohromné přesuny peněz (jako tomu bylo za řecké dluhové krize). Tyto přesuny, pokud by se měly dít bez ultimát a otřesů, by si vynutily centrální řízení, tedy zrušení suverenity členských států. A to je pravý cíl. Euro je krok, jak z EU konečně udělat jeden stát a ze suverénních zemí provincie.

Nedovolme, aby se nevratné kroky dělaly bez společenské objednávky, bez veřejné debaty, bez mandátu občanů. Nedovolme to.   

Čtěte také: Lukáš Kovanda: Eurozóna již pro Česko není elitním klubem

Komentáře (9)

Napsat komentář