Jde to níž a hlouběji

Z průzkumu, který jsem během svých cest po Evropě prováděl nezávisle na ostatních, vyplývá, že v porovnání s jinými zeměmi, například Rakouskem či multikulturním Německem (kde není ani jedna), visí v Česku s přehledem nejvíce ukrajinských vlajek v přepočtu na počet obyvatel.

Ačkoliv se to zdá být nemožné, lze tuto úchylku posunout ještě níž. Na Karlově mostě, který je společně s panoramatem Hradčan jednou z nejfotogeničtějších historických památek světa, klesl tento debilní ryze český způsob solidarity svými třiceti metry délky na samé dno pohrdání vlastní identitou. Úctou ke své bohaté historii Češi, až na výjimky, nikdy moc neoplývali, přesto si v tomto případě neodpustím alespoň malé zděšení a varování před bagatelizováním podobných počinů.

Česká olympijská kolekce také nese znaky úplně jiného národa, než který jedou naši sportovci – pokud vím – reprezentovat do Milána a Cortiny d’Ampezzo. Rozumím snaze autorů vzbudit  zaslouženou pozornost živostí německých barev a také velmi originálním střihem, nicméně trochu žluté a modré se jim na oblečení českých olympioniků vejít mohlo. Těžko už tím mohli něco zkazit.

Ani pomoc bojující Ukrajině formou odzbrojení vlastní armády neshledávám příliš šťastným. Zvlášť v kontextu s plánovaným vpádem ruských vojsk do střední Evropy, dle Fialových odhadů někdy kolem roku 2030. Laciný titulek z mainstreamu, že bychom darováním L-159 Kyjevu posílili vlastní obranu, posunulo novinařinu – společně s narativem o Ukrajincích, kteří riskují životy tím, že jezdí domů trávit Vánoce – zase o další metr hlouběji.     

Ohledně SMS zprávy, kterou objevila jeho šedá eminence Kolář ve svém telefonu, se napsalo již mnoho, není proto divu, že se toto téma prokopírovalo i do mého textu.

Prezident Pavel, sjednotitel ohýbající českou Ústavu až na podlahu, objevil své další dno. Na základě Macinkova kyberútoku plném jinotajů svolal mimořádnou tiskovou konferenci a rozechvělým hlasem na ní oznámil, že se stal obětí pokusu o vydírání, a odletěl na dovolenou do Španělska. Neustálým přiléváním oleje do ohně fanatické nenávisti namísto výzvy ke smířlivému dialogu, stává se tým kolem prezidenta Pavla jen další opoziční politickou neziskovkou, plnící Staroměstské náměstí herci, lidmi a umělou inteligencí.

Piráty s jejich flanelovým dress codem na podporu prezidenta a přiblble zvláštním pohybem po sněmovně jsem si nechal na konec. Své dno ještě zdaleka nenalezli. Napadá mě při pohledu na jejich selfie ze sněmovny… Nepoužil Nostradamus datum vzniku České pirátské strany jako výchozí bod pro stanovení termínu konce světa?

Čtěte také:
Polepšený komunistický rozvědčík pojistkou demokracie
Liberální Piráti a jejich politika umění včas vycouvat
Vítejte v loutkovém divadle Česko aneb Nechci se mýlit…