Kdo zničil ODS a kdo rozhodne volby?

Jak se ze středopravicové české konzervativní strany stala progresivně liberální proevropská partaj a kdo za to může? A kdo po nynějších otřesech třímá opratě? Odpověď je jednoznačná.

Zkáza ODS je pro mnoho lidí koncem jedné éry. Strana, která již v dubnu 1991 převzala otěže rozpadajícího se Občanského fóra, byla po dlouhá léta synonymem pokračování a realizace listopadových změn. Bohužel, stačilo pár let, a stala se i synonymem podnikání po česku, záhadných sponzorů a vnitrostranických atentátů na samo vedení, jejichž produkty naznačovaly, kudy se snahy o další směřování mohou ubírat. Jenže voličům to poměrně dlouho nevadilo. Šlo o stranu pravicovou, českou a zavedenou, a na to střední třída slyší.

Nebo alespoň až donedávna slyšela. Nižší daně a administrativní zátěž ale není to, co jí tato vláda přinesla. Daně se zvýšily snad ve všech ohledech, dvouciferná inflace motivovala k investicím snad jen hrozbou znehodnocení nastřádaných prostředků, a blbá nálada, o jaké mluvil už Havel v devadesátkách, přerostla v tekutý hněv napříč republikou. Za koho kopou a čí zájmy hájí?

Střední třída přestává mít jasno, ale bohužel pozdě. Otázky, které si měla klást již dávno, přišly až tehdy, kdy se jí sáhlo do peněženek. A zde je jádro problému. Starat se o podstatu politiky až ve chvíli, kdy má ničivý dopad na míru osobního blahobytu, je prostě pozdě. Pozdě už i proto, že časový dosah některých rozhodnutí této vlády dalece překračuje funkční období té příští, a na ministerstvu obrany obzvlášť.

Kdo je tedy na vině?

Český volič volí značku, a ta u ODS fungovala dlouho. Tak dlouho, že dokázala zakrýt liberalizaci názorů i postojů, a volič neviděl, neslyšel. Teď vidí a slyší, a ptá se, ovšem těch nesprávných. ODS dělala to, co je za současného, respektive nedávného režimu a politických zadání ze zahraničí pro ni nejvýhodnější. Otázka je, proč jí k tomu dával bianko šek i tradiční pravicový volič, ačkoliv musel už dávno vidět rozpory mezi aktuálním a setrvačností vnímaným programem. Kdo je tedy na vině? Nepozornost a neochota připustit si věci takové, jaké jsou, a na základě toho jednat. Není to imperativ všedního dne, stačí jednou za čtyři roky, a tak to mějte na paměti.

Kdo zničil ODS, byli její vlastní voliči, kteří jí nevystavili včas červenou kartu, dokud to ještě mělo smysl. Teď si musí hledat strany jiné a zahodit spoustu dogmat, o která se jejich výběr v minulosti opíral. Půjde to? Půjde, ale za cenu určité sebereflexe. Zatímco v minulých volbách hrozil milion propadlých hlasů kvůli volbě malých stran, v těchto to může být naopak – kvůli jejich nevolbě. Karty jsou rozdány jinak a k pětiprocentním stranám je nutno chovat se s větším respektem, než k těm dvouprocentním.

Předpokládám, že k Babišovi bývalí voliči ODS hned tak natruc nepůjdou, a tak je u nich tato eventualita nasnadě. Myslím si proto, že kdo zničil ODS a kdo rozhodne tyto volby, je navlas tatáž skupina – a sice její bývalí voliči. Tak přeji šťastnou ruku. A ono už to nějak dopadne a půjde. Zatím to vždy v historii nějak šlo, a žádný průšvih nebyl takový, aby se nedal napravit. A u mnohých stačí jen řádně zaklepat stromem a shnilé ovoce popadá samo.

Čtěte také:
Fialova ODS definitivně vyprázdnila význam písmen v názvu strany
Ukradli Vám stranu, všimli jste si? Tucet otázek pro mé staré kamarády z ODS
Vedení ODS uskutečnilo největší politický podvod od roku 1989