Severní polokoule dnes vstupuje do astronomického podzimu. Podzimní rovnodennost nastala ve středu 23. září ve 2:05 středoevropského letního času. Dny se budou od nynějška postupně zkracovat, zatímco noci se prodlouží.
Podzimní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy Slunce při svém zdánlivém pohybu po obloze protne nebeský rovník a začne se přesouvat na jižní polokouli. Na severní polokouli tím začíná astronomický podzim, zatímco na jižní polokouli přichází jaro. Nejde přitom o celý den, ale o přesně stanovený okamžik související s pohybem Země kolem Slunce.
Rovnodennost bývá spojována s představou, že den a noc trvají přesně dvanáct hodin. Ve skutečnosti však není jejich délka zcela stejná. Důvodem je mimo jiné atmosférický lom světla a skutečnost, že při určování východu a západu Slunce se započítává jeho horní okraj. V Praze dnes Slunce vyšlo přibližně v 6:49 a zapadá kolem 18:58, takže den potrvá zhruba 12 hodin a 8 minut.
Po rovnodennosti bude denního světla rychle ubývat. Slunce bude na severní polokouli postupně vystupovat níže nad obzor a večery se budou prodlužovat. Tento proces vyvrcholí zimním slunovratem 21. prosince, kdy nastane nejkratší den a nejdelší noc roku. V Praze bude mít den v době zimního slunovratu přibližně osm hodin.
Astronomický podzim však automaticky neznamená, že se okamžitě ochladí a počasí přejde do zimního režimu. Teploty mohou ještě nějaký čas zůstat relativně vysoké a slunečné dny mohou připomínat doznívající léto. Meteorologický podzim ostatně začal už 1. září, protože meteorologové rozdělují roční období podle celých kalendářních měsíců.
Dnešní rovnodennost tak představuje především astronomický mezník. Příroda se bude v následujících týdnech měnit spolu s ubývajícím světlem, listí začne postupně získávat podzimní barvy a ranní i večerní chlad bude stále výraznější. Astronomické léto je od dnešního rána minulostí a Země se vydává na další část své každoroční cesty k zimnímu slunovratu.
