Mediálních rad je v této mediální republice jako máku. A málokdo se v nich skutečně vyzná. Spoustě struktur to nevyznání velice vyhovuje. A tak do toho vneseme trošku víc přehledu.
Mediální rady jsou tady v ČR dvojího druhu. Zaprvé státní a zadruhé veřejné služby. Asi se budete dost divit, co že se to tady vůbec všechno děje. Prošel a zažil jsem tady už celou řadu těch mediálních rad. A za těch pár desítek let o nich vím své. Pár desítek let jsem byl i členem jedné z těch vrcholných rad ve státním režimu, a jednu pětiletku jsem byl členem i jedné mediální rady v oblasti veřejné služby.
Spousta lidí – nejen občanů, co to platí, ale i politiků, tzv. politologů, tzv. novinářů a podobných „expertů“ na mediální problematiku – nemá ponětí, jak to v té mediálně právní problematice ve skutečnosti je. Co by měl člen té mediální rady umět, jak by měl být vybaven odborně, osobnostně, morálně (vycházeje při tom zcela jednoznačně z aktuálních podmínek i pro obsazení jakékoliv funkce – ať už politické, státní, či veřejné)?
Základní optimální parametry kandidáta na funkci člena mediální rady
– nadstandardní znalost mediálního prostředí (z dlouholeté vlastní praxe);
– schopnost optimální odborné komunikace s provozovateli vysílání (goodwill, kredit, reference atd. – z dlouholeté vlastní praxe);
– pozitivní reakce z kruhů provozovatelů vysílání (přirozený respekt vůči členu rady);
– důvěra ze strany provozovatelů vysílání (přirozená autorita odborná i osobnostní);
– totéž ve vztahu k obecné i odborné veřejnosti;
– orientace v mediální problematice (včetně znalosti principů, systému, vývoje atd.);
– orientace v mediální infrastruktuře;
– orientace v legislativní problematice (v mediálních i v souvisejících oblastech);
– orientace v digitalizaci vysílání (technologie, trendy vývoje, souvislosti, pozadí atd.);
– erudice a reference:
- mediálně právní vzdělání
- mediálně právní praxe
- mediální praxe
- akademická praxe
- publicistická činnost (z mediálně právní, i obecně z mediální oblasti)
- technický a polytechnický přehled
- legislativní praxe (zkušenosti také např. i ze součinností v zákonodárném procesu)
- teoretická i praktická orientace ve státní správě a ve správě právní oblasti – v základu např. správní řád, správní řízení, správně právní praxe, zkušenosti z procesní praxe ve správně právním soudnictví, přehled o trendech vývoje mediální judikatury
- schopnost práce s lidmi (předpoklady pro řídící, manažerskou a podobnou činnost)
- schopnost sebereflexe a odpovědného přístupu k výkonu funkce
- schopnost systémové a týmové práce
- schopnost asertivního přístupu
- schopnost reprezentovat radu navenek a vytvářet pozitivní obraz rady u veřejnosti
- schopnost preferovat výkon funkce člena rady jako full time job (a ne jako „trafiku navíc“, nota bene ty tzv. „politické trafiky“ jsou apriorně vyloučeny)
- rada jako orgán veřejné služby není debatní kroužek pro laiky a tzv. „filozofy“
- státní rada je ústřední orgán státní správy s odpovídajícími nároky na členy

Politické trafiky Achillovou patou
Tolik bazální parametry pro elementární podmínky k členství v mediálních radách. V těch radách ze sektoru veřejné služby v médiích se chystá „převolba“ zhruba poloviny členů (tj. v Radě ČT, v Radě ČRo) a v Radě ČTK necelé třetiny. Což je na místní poměry relativně dost. Většinově (z procedurálního hlediska) to spadá do pravomoci PSP ČR – tedy budou o tom rozhodovat poslanci. V tom předchozím zhruba čtvrt století si dominantní politické partaje zavedly onen „pasystém“ politických trafik. A to je dodnes onou příslovečnou Achillovou patou toho „pasystému“. Ale nejen to. Je tady toho trošku víc. A všechno to souvisí se vším. Uvidíme, jak to bude teď a jak to bude do budoucna po té už konečně snad i nadějné změně poměrů tady „u nás v Kocourkově“.
Příště si rozebereme problematiku těch mediálních rad podle jejich specifikace a dalších detailů. A možná, že se budete hodně divit, jak to doopravdy je…
Čtěte také:
Nevěřte institucím, vzkazuje Česká televize. A co na to divák?
Česká televize: Týden co týden čtyři ku jedné aneb Vyváženost v praxi
Česká televize není disident, ale mluvčí režimu. A ten se neplatí













olbřímími počty netáhel, parazitů je zaplavena tahle krásná česká vlast bruselských nevolníků.
https://svobodne-radio.com/2026-01-08-studio-kladno-predseda-poslanecke-snemovny-parlamentu-cr-tomio-okamura-ostre-o-aktualnim-deni/
https://messerinzidenz.de/
https://rmx.news/article/arab-man-jailed-for-aggravated-gang-rape-after-young-mother-lured-into-fake-taxi-in-sweden-accomplice-faces-psychiatric-assessment/
A všechno je to soustředěné do Prahy, předpokládám. Jiné centrum pro média není! To už samo o sobě je vychýlené až dost.