Na titulní straně nového čísla měsíčníku TO stojí sdělení, které jde přímo proti tomu, co se roky opakuje: Greta stávkovala zbytečně. Uhlíková apokalypsa neexistuje tak, jak nám byla předkládána. Brusel pálí biliony nadarmo. A především věta, která celé číslo rámuje: změny klimatu nezpůsobuje CO2.
Nejde o provokaci pro efekt. Tohle číslo TO staví vedle sebe argumenty i souvislosti, které se běžně neobjevují v jedné linii. A začíná u šéfredaktora Marka Stoniše.
Jeho úvodník má jednoduchou konstrukci. V naší zemi je všeho moc. Nejde o metaforu. Příliš mnoho úřadů, příliš mnoho institucí, příliš mnoho lidí napojených na veřejné peníze. Stát se nerozpadá, naopak roste do šířky i do detailu. Regulace, dohled, agenda. Výsledek je opačný, než by se čekalo.
Vedle toho stojí druhá rovina. Příliš mnoho debat a příliš málo obsahu. Politika jako nepřetržitý provoz, kde rozhoduje okamžitá reakce, nikoli argument. Společnost se unavuje nebo se štěpí. Obojí je viditelné.
A pak přichází zlom. Něčeho je naopak málo. Dětí. Důvod se vrací na začátek. Přetlak všeho ostatního.
Na tohle číslo TO navazuje a rozšiřuje ho do dalších oblastí: Rozhovor s Petrem Robejškem jde k podstatě fungování současného systému. Tvrdí, že demokracie jako nástroj koordinace zájmů obyvatel už neplní svou roli a nahrazuje ji struktura, která sleduje vlastní cíle.
Text Pochyby o Green Dealu pracuje s čísly, která se nedají obejít. Stovky bilionů korun investované do boje s klimatem a otázka, co z toho skutečně vyplývá.
Blok věnovaný Evropské unii tvoří osu čísla: Od vstupu do EU k jejímu rozkladu, kudy chodí moc Bruselu, chybějící debata o členství, otázka Polexitu. Texty se liší, ale směřují k jednomu závěru. Současný model se mění rychleji, než si většina lidí připouští.
Silná je i část věnovaná společnosti.
Rakousko jako laboratoř multikulturalismu ukazuje konkrétní dopady migrace na bezpečnost a školství. Rozvrat národů a ohrožení mladých popisuje proces, který probíhá nenápadně, ale systematicky. Jak nás mění diagnózy otevírá téma medicíny jako nástroje, který zasahuje i mimo oblast zdraví.
Nechybí ani domácí rovina. Rdoušení evropského zemědělství, co nebráníme, o to přijdeme, volební právo rodin. Témata, která se běžně oddělují, se zde skládají do jednoho obrazu.
A vedle toho kontrapunkt. Rozhovor s Jiřím Štěpničkou, který bez obalu říká, co si o současné době myslí. Reportáž z Kaliningradu, pohled z místa, které stojí mimo hlavní proud evropské debaty. Historie svatovítského pokladu, připomínka, že některé věci mají delší kontinuitu, než se zdá.
Nové číslo měsíčníku TO nepůsobí jako soubor náhodných textů. Je to sled argumentů, které se vracejí k jedné otázce. Co z toho, co dnes považujeme za samozřejmé, skutečně funguje.
Titulní strana s Gretou není pointa. Je to začátek.
