Odbytý rozsudek o AC24

Soudce Radovan Kulhánek zároveň varoval před tím, aby se z případu nedělal spor o svobodu slova – šlo podle něj pouze o výši ušlého zisku, který mohl být webu nezákonnou blokací způsobený.

Mimochodem, po rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, který se minule (věc už se táhne bezmála tři roky) přiklonil na stranu operátora, mu nadřazený Městský soud v Praze případ vrátil s tím, že blokování webu „na základě nezávazné žádosti státních institucí“ porušuje síťovou neutralitu – a operátor by tedy měl za své rozhodnutí nést odpovědnost uhrazením vzniklé škody. A síťová neutralita je jednou z manter, jimiž operuje i legislativa EU, té naší nadřízená.

Připomeňme si, co to vlastně je, ta síťová neutralita. Jde o princip rovnoprávnosti přenášených dat po internetu. Zabraňuje poskytovatelům internetu zvýhodňování nebo naopak zpomalování či blokování přístupu na vybrané internetové stránky a k vybranému obsahu. Síťovou neutralitu definuje evropské nařízení z roku 2015.

Takže je zřejmé, že se česká justice zase jednou zachovala jako ta chytrá horákyně. Ponechala stranou cenzurní gumování nepohodlných obsahů a řešila jen ekonomické dopady. Ty jsou však pro podstatu věci podružné. To hlavní spočívá v naprosto nepřijatelném zásahu státu a jeho institucí vůči svobodě slova, a k tomu skutečně v únoru 2022 došlo. Upřesněme: 25. února. Hezký další Vítězný únor.

Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny

Z hlediska práva tu tedy nejde jen o majetkovou újmu, ale o celou další a nebezpečnější škálu státního zásahu do svobody občanů. Vezměme to per partes. Předně byla porušena ústavní Listina základních práv a svobod, 2/1993 Sb., konkrétně Oddíl druhý – Politická práva, článek 17, kde se praví:

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Chtěl-li by někdo argumentovat formulací „bezpečnost státu“, čemuž napovídá i slavný paragraf 318a v zákoně Lex Ukrajina, pak vězme, že ten byl přijat až letos, a tedy nelze jej užít retrospektivně. Tento argument nelze podložit už i proto, že není jasné, kdo, jak a čím by zdůvodnil, že je „stát ohrožen“.

Nejblíže k řečenému soudu má asi Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže. Tam můžeme číst v Úvodním ustanovení:

(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“)…
d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).

A dále pak v § 19a:

(1) Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že:
a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů,
b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo
c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.

K tomu lze dodat jediné. Uzavřením webů došlo k poškození jejich práva účastnit se volné soutěže na trhu s informacemi, a tedy poškození jejich hospodářské situace a dalších práv s tím souvisejících.

Zákon o krizovém řízení

V tomto kontextu by mohl být zajímavý též Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, kde čteme:

a) Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s
1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. ochranou kritické infrastruktury.
b) Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiná nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“).

Pokud mě paměť neklame, tak ani v únoru 2022 (ani poté) nebyl v souvislosti s ukrajinským konfliktem vyhlášen krizový stav podle žádné z uvedených variant. Takže není použitelný ani další paragraf téhož zákona, a to „Omezení práv dle § 5 krizového zákona: Právo provozovat podnikatelskou činnost je možné omezit pouze tehdy, pokud by ohrožovala prováděná krizová opatření, nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění.“ Už proto, že žádné „krizové opatření“ nebylo v dané souvislosti zavedeno.

A konečně Trestní zákoník 40/2009 Sb., § 184 Pomluva:

(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Za všechny nálepky a difamace na adresu nepohodlných médií stačí jmenovat jedno „hodnocení“, které má veškerou brizanci naplnit výše citované paragrafy. Twitter Centra proti hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra dne 25. února 2022 označil jednoho z „vypnutých“, provozovatele webu Protiproud Petra Hájka, za „hlásnou troubu Kremlu.“

Kromě toho, že jde o nepodloženou sprostotu, je to též výraz arogantní moci, která tu čtyři roky panovala.

Nu a nyní se vytasila s poměrně komickým a formálním rozsudkem, který de facto přiznává jakousi majetkovou újmu, ale nepřipouští, že šlo a stále jde o ohrožení svobody slova. Jsem věru zvědav, jak se s těmito věcmi porovná vláda nastupující…

Čtěte také:
Rakušan vybudoval ministerstvo propagandy
Srovnání postojů kandidujících stran ke svobodě projevu
Marek Vašut: Cenzura je všude kolem nás. Svobodu slova bráním, protože jsem zažil estébáky