Čínští zpravodajci se pod identitou novinářky agentury AP údajně pokusili vlámat do systémů organizace Evropské hodnoty. Senzační odhalení operace čínské rozvědky je však podle níže uvedených argumentů spíš jen novinářskou kachnou, která se snaží rehabilitovat spolek Evropské hodnoty a oslavit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Když to říkáme my, je to pravda
V médiích se objevila informace, že čínská rozvědka připravila past na českou neziskovku Evropské hodnoty. Toto sdělení se na první pohled tváří jako investigativní odhalení zahraniční špionážní operace. Při bližším čtení však vychází najevo, že text není jen popisem kybernetického incidentu, ale také nástrojem strategické komunikace, který vede čtenáře k předem připravenému závěru. Manipulace zde nespočívá v otevřených nepravdách, ale v tom, co autoři zprávy publikují a jaká fakta naopak zamlčují.
Základní problém spočívá v tom, že existence operace čínské rozvědky není podložena žádnými konkrétními důkazy. Redakce pouze provedla vlastní analýzu a dospěla k jednoznačnému závěru. Není ale uveden jediný technický detail, který by takové tvrzení podpořil. Chybí informace o použité infrastruktuře, ukázky škodlivého kódu, odkazy na analýzu NÚKIB nebo na národní bezpečnostní tým GovCERT. Neprokázaný závěr je prezentován jako fakt. Autorita redakce zde nahrazuje důkaz, což je jedna z nejběžnějších forem mediální manipulace.
Jako ve filmu. Cui bono?
Dalším výrazným prvkem je dramatizace. Zpráva je vystavěna jako špionážní thriller: falešná novinářka, tajná operace, past, rozvědka, varování spojencům. Tento styl není neutrální. Je navržen tak, aby vyvolal strach, napětí, pocit ohrožení. Veřejnost se má soustředit na dramatický příběh, nikoliv na to, zda jsou závěry podložené. Dramatizace zároveň zjednodušuje realitu do černobílého schématu, v němž je Čína agresor, Evropské hodnoty oběť a NÚKIB hrdina. Takové rámování omezuje prostor pro kritické myšlení.
Zvlášť problematické je, že novináři nekriticky přebírají narativ bezpečnostní komunity, zejména NÚKIB a Evropských hodnot. NÚKIB má dlouhodobě jasnou geopolitickou orientaci a je často kritizován za příliš represivní přístup vůči čínským technologiím. Evropské hodnoty jsou zase ideově vyhraněný think‑tank, který funguje jako hlásná trouba české bezpečnostní komunity a je financován převážně západními vládami. Přesto jsou ve zprávě prezentovány jako neutrální expertní autorita a pasivní oběť. Text zcela ignoruje jejich politickou povahu, kontroverze i vlastní zájmy. Tím se vytváří iluze, že jde o nezávislé subjekty, které pouze reagují na hrozbu, nikoliv o aktéry, kteří mají motivaci určitý narativ posilovat.
Běžný spear‑phishing?
Rádoby investigativní odhalení navíc nepřipouští žádné alternativní vysvětlení. Nezvažuje možnost, že útok mohl být dílem jiného aktéra, že šlo o běžný spear‑phishing bez státního pozadí, nebo že závěr NÚKIB je jen interpretace, nikoliv jistota. Tím je veřejnost vedena k jedinému možnému, že šlo jen a pouze o čínskou rozvědku.
Absence alternativních scénářů je dalším znakem manipulace. Jejím pravděpodobným cílem je zvýšit vnímání čínské hrozby v české společnosti, posílit legitimitu NÚKIB v době, kdy prosazuje přísné regulace, a rehabilitovat Evropské hodnoty, které po finančním kolapsu a kritice potřebují znovu získat prestiž. Vytváří se tu obraz, že tento think‑tank je natolik významný, aby se jej snažila hacknout cizí rozvědka, což posiluje jeho roli jako veřejného mluvčího bezpečnostní komunity.
Čtěte také:
Macinka hovořil s čínským protějškem o čínském občanovi podezřelém ze špionáže
Kauza čínského „špiona“ aneb Jak se z novináře stane agent
Koudelka a BIS jako hrozba pro pluralitní demokracii v ČR
