Menu
Přihlásit se

Analýza.

Proč na východě Německa vyhrává AfD? Lidé jsou tam odolnější vůči masírce

Jedním z neustále omílaných vysvětlení rozdílů volebních výsledků na západě a východě Spolkové republiky jsou „sociálně-strukturální důvody“, které v německé společnosti přetrvávají od sjednocení. Co si pod tím představit a není to ve skutečnosti jinak? V analýze pro Deník TO odpovídá ekonom Pavel Šik.

Pavel Šik
Publikováno 26/02/2025
Doba čtení 3 min.
Volební plakát AfD. Zdroj: Profimedia

Ony sociálně-strukturální důvody vznikly po sjednocení v roce 1990 a v některých východních Němcích prý vyvolaly skepsi či dokonce nepřátelství vůči Spolkové republice. Byla to doba, kdy miliony lidí přišly o práci a mladí, vzdělaní lidé odcházeli ze země na Západ a zanechávali za sebou prázdnotu. S tím souvisel argument rozdílných ekonomických podmínek spojený s nejistotou ve starých a v nových spolkových zemích. Tento argument dnes už ale prakticky neplatí a přestává se zmiňovat, dle statistik je třeba riziko možného zchudnutí ve všech částech Německa podobné. Přesto AfD roste a sílí.

Po vyčerpání všech ekonomických a demografických argumentů, třeba že nové spolkové země jsou demograficky homogennější, populace je prý dle expertů „mužštější“, starší a „bělejší“ nebo že lidé na východě pociťují mnohem menší jistoty, zabetonovala Studie Univerzity v Lipsku z roku 2023 mnohem starší úvahy, že na vině je prý minulost NDR. Tato teorie se pak objevovala nejčastěji, prý minulost NDR má stále vliv, protože potlačovala kulturu diskuse nebo prosazovala autoritářské státní struktury a je tedy rozhodujícím faktorem „nedůvěry v pluralitní společnost Spolkové republiky.“ Také prý NDR neřešila zločiny nacionálního socialismu, což je zase podle expertů a vyspělejších západních spoluobčanů prý důvod, proč někteří východní Němci postrádají citlivost vůči projevům pravicového extremismu, kterým AfD podle mnohých doslova přetéká.

Mnoho lidí ve východních spolkových zemích si přeje dle této argumentace zdánlivou bezpečnost autoritářského státu, důvěra v demokracii je prý obecně nižší, a proto je souhlas s demokracií, jak je praktikována v každodenním životě na západě, prý velmi slabý.

AfD jako německé hnutí MAGA

Po nedělních volbách se v německém tisku doslova roztrhl pytel s experty, kteří se na tuto otázku pokoušejí odpovědět. Objevily se převážně názory vycházející stále ze stejného soudku, na vině je minulost východních zemí, nicméně zdá se, že tento narativ se pomalu bude opouštět po výrazném úspěchu dle médií „pravicových extrémistů“ z AfD ve starých spolkových zemích. V určitých volebních okrscích totiž tahle strana „východních spoluobčanů“ získala i 25 procent, třeba v Bavorsku, Bádensko-Württembersku, Sársku nebo v Porýní-Falc obdržela celkově v průměru pětinu všech hlasů, a především u mladých do 24 let v celém Německu se po Levici stala druhou nejsilnější stranou.

Podle mého názoru teorie i argumentace o nějaké minulosti NDR dostaly nejpozději od zvolení nové americké administrativy prezidenta Trumpa výraznou trhlinu. Ukazuje se, že AfD s jejím programem, kterou někde až většinově volí občané nových spolkových zemí, je svou rétorikou velmi podobná americkému hnutí MAGA uvnitř Republikánské strany a také se k tomuto hnutí veřejně hlásí.
To ale znamená, že veškerá argumentace o jakési minulosti spojené s NDR je mylná, protože hlavní představitelé hnutí MAGA, kteří tvoří současnou americkou administrativu, za sebou žádnou takovou minulost nemají, a přesto mají podobné názory a prosazují podobné věci, jako v Německu prosazuje právě AfD. Jaký je tedy pravý důvod jejího úspěchu ve východním Německu? Mohu jen spekulovat a napsat vlastní názor.

Povstání proti progresivismu

Určitá část úspěchu je jistě odvoditelná od historie, nicméně ne tak, jak o tom píší západoněmečtí experti. Východní Němci podobně jako ostatní občané zemí v bývalé sféře vlivu Sovětského svazu mají podle mého „geneticky“ danou určitou skepsi k mediální „masírce“ mainstreamových médií i všeobecně pokrytecké „západní“ politice založené na public relations, o které představitelé AfD často mluví. Není to podle mého ale hlavní důvod.

Občané nových spolkových zemí již jednou řekli jednomu systému své ne. A to jim dalo na určitý čas i víru v lepší budoucnost dle jejich představ. Když ovšem po určitém čase začali říkat své ne i ke gradujícímu progresivistickému modelu společnosti ve starých spolkových zemích, byli najednou arogantně ze západu označeni za méněcenné spoluobčany, skoro „chudáky“ s cejchem historické nevzdělanosti, kteří nechápou skvělá pozitiva genderové rozmanitosti nebo pozitiva svobody změny pohlaví včetně dětí.

Východní Němci byli najednou vyvrheli jen proto, že nechtěli, aby se celé čtvrtě jejich měst změnily na blízkovýchodní enklávy jako je tomu v Londýně nebo Paříži. Byli najednou těmi, co nedemokraticky lpí na jakýchsi zpátečnických starých hodnotách a neakceptují mainstreamovou progresivistickou Evropu, kde budou do 30 let menšinou.

Pokud jsou ovšem ve Spojených státech tyto pohledy na svět nazývány konzervativní, tak teorie o chování východních Němců a jejich politické volbě na základě minulosti je mylná a dá se zcela moderně říci, že východ Německa, stejně jako výrazná část občanů starých spolkových zemí, je prostě přirozeně většinově konzervativní.

Čtěte také:
Němci nepřekvapili: První CDU/CSU, druhá AfD, třetí SPD
Německo je na prodej. Stane se kolonií jako Česko?
Mutti Merkelová opět na scéně

Komentáře (4)

  1. Ostdojčen si uvědomují, že progresivní liberalismus je ve výsledku své ideologie to samé, co Sověty.

  2. ožralí dederoni vždy pěkně hajlovali při grand prix v brně. tam je to stále v genech jako u všech prušáků….žádná denacifikace neproběhla, ani ve švýcarských bankách…. tak čest práci, zoombíci..

Napsat odpověď na Darth Bane Zrušit odpověď

proč na východě německa vyhrává afd? lidé jsou tam odolnější vůči masírce. jedním z neustále omílaných vysvětlení rozdílů volebních výsledků na západě a východě spolkové republiky jsou „sociálně-strukturální důvody“, které v německé společnosti přetrvávají od sjednocení. co si pod tím představit a není to ve skutečnosti jinak? v analýze pro deník to odpovídá ekonom pavel šik. ony sociálně-strukturální důvody vznikly po sjednocení v roce 1990 a v některých východních němcích prý vyvolaly skepsi či dokonce nepřátelství vůči spolkové republice. byla to doba, kdy miliony lidí přišly o práci a mladí, vzdělaní lidé odcházeli ze země na západ a zanechávali za sebou prázdnotu. s tím souvisel argument rozdílných ekonomických podmínek spojený s nejistotou ve starých a v nových spolkových zemích. tento argument dnes už ale prakticky neplatí a přestává se zmiňovat, dle statistik je třeba riziko možného zchudnutí ve všech částech německa podobné. přesto afd roste a sílí. results from germany's election yesterday. the clearest example of a phantom border. not only can you see the clear east-west divide between the former fdr and gdr, but berlin too also remains divided between east and west.source: pic.twitter.com/nmjnpiou0m — brilliant maps (@brilliantmaps) february 24, 2025. po vyčerpání všech ekonomických a demografických argumentů, třeba že nové spolkové země jsou demograficky homogennější, populace je prý dle expertů „mužštější“, starší a „bělejší“ nebo že lidé na východě pociťují mnohem menší jistoty, zabetonovala studie univerzity v lipsku z roku 2023 mnohem starší úvahy, že na vině je prý minulost ndr. tato teorie se pak objevovala nejčastěji, prý minulost ndr má stále vliv, protože potlačovala kulturu diskuse nebo prosazovala autoritářské státní struktury a je tedy rozhodujícím faktorem „nedůvěry v pluralitní společnost spolkové republiky.“ také prý ndr neřešila zločiny nacionálního socialismu, což je zase podle expertů a vyspělejších západních spoluobčanů prý důvod, proč někteří východní němci postrádají citlivost vůči projevům pravicového extremismu, kterým afd podle mnohých doslova přetéká. mnoho lidí ve východních spolkových zemích si přeje dle této argumentace zdánlivou bezpečnost autoritářského státu, důvěra v demokracii je prý obecně nižší, a proto je souhlas s demokracií, jak je praktikována v každodenním životě na západě, prý velmi slabý. afd jako německé hnutí maga. po nedělních volbách se v německém tisku doslova roztrhl pytel s experty, kteří se na tuto otázku pokoušejí odpovědět. objevily se převážně názory vycházející stále ze stejného soudku, na vině je minulost východních zemí, nicméně zdá se, že tento narativ se pomalu bude opouštět po výrazném úspěchu dle médií „pravicových extrémistů“ z afd ve starých spolkových zemích. v určitých volebních okrscích totiž tahle strana „východních spoluobčanů“ získala i 25 procent, třeba v bavorsku, bádensko-württembersku, sársku nebo v porýní-falc obdržela celkově v průměru pětinu všech hlasů, a především u mladých do 24 let v celém německu se po levici stala druhou nejsilnější stranou. podle mého názoru teorie i argumentace o nějaké minulosti ndr dostaly nejpozději od zvolení nové americké administrativy prezidenta trumpa výraznou trhlinu. ukazuje se, že afd s jejím programem, kterou někde až většinově volí občané nových spolkových zemí, je svou rétorikou velmi podobná americkému hnutí maga uvnitř republikánské strany a také se k tomuto hnutí veřejně hlásí.to ale znamená, že veškerá argumentace o jakési minulosti spojené s ndr je mylná, protože hlavní představitelé hnutí maga, kteří tvoří současnou americkou administrativu, za sebou žádnou takovou minulost nemají, a přesto mají podobné názory a prosazují podobné věci, jako v německu prosazuje právě afd. jaký je tedy pravý důvod jejího úspěchu ve východním německu? mohu jen spekulovat a napsat vlastní názor. povstání proti progresivismu. určitá část úspěchu je jistě odvoditelná od historie, nicméně ne tak, jak o tom píší západoněmečtí experti. východní němci podobně jako ostatní občané zemí v bývalé sféře vlivu sovětského svazu mají podle mého „geneticky“ danou určitou skepsi k mediální „masírce“ mainstreamových médií i všeobecně pokrytecké „západní“ politice založené na public relations, o které představitelé afd často mluví. není to podle mého ale hlavní důvod. občané nových spolkových zemí již jednou řekli jednomu systému své ne. a to jim dalo na určitý čas i víru v lepší budoucnost dle jejich představ. když ovšem po určitém čase začali říkat své ne i ke gradujícímu progresivistickému modelu společnosti ve starých spolkových zemích, byli najednou arogantně ze západu označeni za méněcenné spoluobčany, skoro „chudáky“ s cejchem historické nevzdělanosti, kteří nechápou skvělá pozitiva genderové rozmanitosti nebo pozitiva svobody změny pohlaví včetně dětí. východní němci byli najednou vyvrheli jen proto, že nechtěli, aby se celé čtvrtě jejich měst změnily na blízkovýchodní enklávy jako je tomu v londýně nebo paříži. byli najednou těmi, co nedemokraticky lpí na jakýchsi zpátečnických starých hodnotách a neakceptují mainstreamovou progresivistickou evropu, kde budou do 30 let menšinou. pokud jsou ovšem ve spojených státech tyto pohledy na svět nazývány konzervativní, tak teorie o chování východních němců a jejich politické volbě na základě minulosti je mylná a dá se zcela moderně říci, že východ německa, stejně jako výrazná část občanů starých spolkových zemí, je prostě přirozeně většinově konzervativní. čtěte také:němci nepřekvapili: první cdu/csu, druhá afd, třetí spd německo je na prodej. stane se kolonií jako česko? mutti merkelová opět na scéně.
Zavřít kontextový přehrávač