Fanoušky LGBTQ genderových tranzic a vícepohlavních identit potěší (a nefanoušky pobaví) zjištění, že fandí (respektive nefandí) fenoménu, který tu existuje od starověku a je zaznamenán ve svatých knihách, mýtech a legendách několika kultur. Od dnešního LGBTQ+ se liší tím, že se tehdy neorganizoval do politického hnutí, ale přikládal se mu význam náboženský.
Dočteme se o něm už v textech staré Indie, které uznávají několik „třetích pohlaví“, v sanskrtu „tritiyapakriti“. Rozlišovaly jich nejmíň pět, zvaných Hidžra, Kothi, Aravani, Džogapa a Šiv-Šakti. Nevíme přesně, čím se od sebe lišily a čím se to či ono pohlaví vyznačovalo, kromě onoho Šiv-Šakti, v němž se snoubil bůh Šiva s bohyní Šakti. Dvojpohlavnost v jedné osobě, ať už trvalá nebo fluidně proměnlivá. Nebo vykazující prvky obou pohlaví, vzezřením nebo chováním. Nebo střídavě: jednou agresivně macho až toxicky maskulinní Šiva, jednou laskavá a něžná Šakti.
Teologové indických náboženství to vykládají jako „schopnost bohů manifestovat božství transformací, negací zákonů přírody a překonáním omezení vrozených lidským bytostem“. Zastánci teorie dávnověkých mimozemšťanů by si na nich pošmákli jako na záznamech pozemšťansko-mimozemského skotačení, jehož smíšenými potomky se hemží i teologické legendy egyptské a řecké.
Mužoženský bůžek Hermafrodit
Starý Egypt měl svou dvoupohlavní bohyni Neth, která rodila bez sexuálních hrátek s muži. Antické Řecko takovým osobám říkalo „hermafrodit“ a „androgynos“, doslovně „mužožena“. Mělo dokonce i svého mužoženského bůžka Hermafrodita, potomka boha Hermése a bohyně Afrodité. Jeho tranzice v oboupohlavní bytost proběhla tak, že jednou ještě jako puberťák ve vášnivých sexuálních hrátkách splynul s nymfou Salmacis v jedno mužsko-ženské tělo a už se z něho nevymotal.
Androgyn je bytost vybavená fyzicky jedním pohlavím, psychicky druhým. Zjednodušeně řečeno zženštilci a mužatky, kteří s takovou diskrepancí dokážou žít. Ti, co s ní žít nedokážou, dnes vyhlásí psychický stav zvaný „genderová dysforie“, což je něco jako nepohoda v těle pohlaví biologicky vrozeného při psychosexuální identifikaci s pohlavím opačným.
Řekové dokázali dysforii a genderovou tranzici brát komediálně. Klasickým transgenderovým komikem byl míšenec člověka s nymfou jménem Teiresias. To byl (kromě mnoha jiných dovedností) experimentální sexuolog, který se v rámci svého výzkumu sexuálních rozkoší proměnil v ženu. V té si sedm let dokumentoval ženské prožitky erotické blaženosti a natrénoval si repertoár blahodárných triků pro pozdější návrat do podoby mužské. Stal se tak legendárním sexuálním přeborníkem a užíval si s mnoha ženami až do věku devíti lidských životů.
Vousatá Afodité
Zženštilost a známky androgynie nacházíme i v mladém žensky něžném a sličném řeckém Dionysovi, než se z něho nadměrným chlastem a nevázanými perverzními orgiemi stane římský zvrhlík Bacchus. A kdo se pohoršoval nad vousatou zpěvačkou Conchitou Wurst v soutěži Eurovize, si může ve starověku najít i ovousatělou egyptskou bohyni Isis a dokonce i neholenou Afrodité v jedné verzi kyperské.
No tak dobře, řeknete si, to byli polyteističtí pohani s bujnou fantazií, fajn literatura, zábavné pohádky. Jenže my jsme od té doby měli tu biblickou civilizaci, která podobné degenerované „queeroviny“, „genderoviny“ a „non-binarity“ zavrhla. K té se musíme vrátit, do jejích tradic hrábnout a potvrdit si její správnost a bohulibost, abychom ji mohli bránit. Takto se o to pokusil New York Times v březnu 2023:
„Starověký judaismus uznával více pohlaví, je na čase, abychom je uznávali taky.“ Hlásal titulek článku, sdělujícího, že „naše nejposvátnější texty zaznamenávají genderovou mnohost, která byla většinou zatajena modernímu binárnímu světu až donedávna.“ Tedy až do objevu autora tohoto článku jménem Elliot Kukla, rabína oficiální odnože judaismu zvané Reformní, k níž se hlásí většina amerických Židů.
Reformní judaismus
Několikatisícistránkový záznam demokratických debat bezmála tisícovky rabínů za bezmála tisíciletí (cca 200 př.n.l. do 500 n.l.) zvaný Talmud popisuje sedm pohlaví, sděluje Kukla. Jsou to tato: Zachar – mužský. Nekevah – ženský. Androgynos – oboupohlavní (podle řeckého). Tumtum – bezpohlavní. Aylonit – biologicky ženský od narození, ale nevyvíjející ženské pohlavní prvky v pubertě. Saris hamah – biologicky ženský od narození, ale v pubertě nabírající mužské pohlavní znaky. Saris adam – biologicky mužský od narození, ale v pubertě nabírající ženské pohlavní znaky. Ty dva poslední my známe, přibližně, jako transmuže a transženu.
V Talmudu jde ve všech citovaných případech o výchylky přirozeně biologické, nikoliv operačně měněné. Čili brané na vědomí, že se prostě tu a tam vyskytují, ne doporučované k umělému přetváření. A tam je rabín Kukla s přirovnáním vedle.
Jak k tomu „vedle“ dospěl, nám pomůže objasnit trocha historie reformního judaismu. Ten vznikl v polovině 19. století díky osvícenské emancipaci evropských Židů a jejich postupného začlenění do evropské společnosti, aniž se museli vzdávat židovské identity. K tomu účelu některé židovské tradice „modernizoval“, zmírnil a „zředil“. Americkým Židům umožnil být Američany jako poleno a zároveň Židy naplno. Díky tomu mohl vzniknout Hollywood a Broadway muzikál.
Jak ta americká židovská reforma kráčela ruku v ruce s obecnou intelektuální a kulturní liberalizací, vloudily se do ní prvky silně nebiblické: nejprve ženské rabínky, pak rabíni homosexuální, pak rabínky lesbické. Až teď po našeho rabína Kuklu, který se na svém webu představuje jako „první otevřeně transgenderový rabín“. Že by ohřívání vlastní polívčičky a troubení na vlastní trumpetu?
„Blbost,“ pustli se do něho/ní konzervativnější znalci židovských tradic. „Koukejte, jak New York Times zase publikuje hromadu nesmyslných hovadin a předstírá, že jde o židovské zákony a filozofii,“ rozčílil se populární konzervativec Ben Shapiro. „Židovské zákony nikde nikoho nechlácholí, že biologický muž může být žena, ani že by měl být jako žena uznáván.“
Polínko si přiložil i ředitel Heritage Foundation Jason Bedrick: „New York Times si dal pauzu v mlácení Židů a pustil se do překrucování židovských zákonů na propagandu radikální ideologie. Muže a ženu stvořil je, Genesis 1:27. Všechny uznané výchylky se týkají tělesných prvků a nejsou volené.“
Takže klídek. Jestli jste se už těšili, jak zas budete moci z něčeho vinit Židy, máte smůlu.
Čtěte také:
Veselé Vánoce aneb Ve vítězství velkorysost
Nejgeniálnější slabomyslnosti uplynulého roku
Imbecilizace češtiny aneb Čím imbecilnější, tím nakažlivější
https://svobodne-radio.com/2026-01-16-studio-italie-zpravodajske-pilulky/
Narodil jsem se jako liška, ale cítím se jako slepice. To je moje nová identita. Pusťte mě do kurníku!
taková džamila považuje za normální chtít u homosexuálů právo na rodinu. z toho se potom vyvinou další požadavky na daší „práva“, která jsou normálností a přirozeností u hetero a dalších rovin lidského konání. vše se toto schovává za za pojem láska. a protože mnoho lidí nezná skutečný význam tohoto slova, pletou si toto za pojem zamilovanosti-emoce (mít rád). zamilovanost si každý volíme podle svého žebříčku hodnot (světonázoru a vkusu každého soudruha), a ty mohou být různé. kdokoli se tedy odchyluje od normality a přirozenosti, hledá způsob, jak toto obcházet, aby tuto normalitu nahradil něčím jiným, samozřejmě se to zdůvodňuje, maskuje a omlouvá touhou po té přirozenosti a normálnosti, místo toho, aby se hledala příčina odklonu od skutečných hodnot a rovnováhy. a tato příčina se nahradí požadavkem po právu na změny následku, místo toho, aby se změnila příčina. to vytváří další a další požadavky na „práva“ těch tzv. znevýhodněných. pak se může stát a stává se to, že se pedofilie a jiné pozvolna začíná propagovat jako menšina, a tato menšina zjistí, že aby toto se stalo normou, musí se stát tou většinou. a stádo se dá manipulovat. rovnoprávnost je podprahovka buzíků. Nejedná se zde o žádnou nerovnoprávnost, ale o jejich přihřáté lži a snahu o změnu významů slov, posednutí. čili podvod…
https://messerinzidenz.de/
božský princip šiva a šakti, princip jing a jang. monoteizmus spočívá v tom, že šiva svoji věčnou povahu odráží ve svoji síle-vůli, která je šakti. jejich syn je manifestací jejich vztahu. trojjediný bůh. žena, muž a dítě, který se odráží v celém vesmíru. LGBTQ+je porušením principu rovnováhy jing a jang. mužský i ženský princip rovnováhy je odražen v lidském institutu rodiny a jejího smyslu. konstrukce lineární- otec, duch svatý a boží syn není konstrukcí lineární, ale paralelní, vedle sebe, kde uprostřed stojí syn. proto máme racionální hemisféru a emocionální hemisféru.lidská bytost má také tři roviny. fyzickou, duševní a duchovní. kapišto??
všechna náboženství světa zdegenerovala, absolutně odvádějí lidi od podstaty. evoluční duchovní vývoj člověka člověka neomezuje, a dává mu v čase plnou seberealizaci. je to jako vyslat loď z přístavu. pokud loď opustí přístav a odchýlí se o jeden stupeň od kurzu, pak bude po více než 2000 letech daleko od svého zamýšleného cíle. Takže nemuseli Kristovo učení příliš odklánět od kurzu, aby skončili úplně někde jinde, což je svět, který vidíme dnes. dnes musíme pochopit jednu věc – že je to velmi vážná doba, do které jsme se narodili, nesmírně vážná. A když se díváme na život, nechápeme, že když propásneme tuto šanci našeho vývoje, nejenže ji propásneme pro sebe, nejenže ji propásneme pro naši, nebo jen pro jednu zemi, ale propásneme ji pro celé stvoření. potíž je v tom, že ve jménu Boha, ve jménu evoluce, ve jménu vyššího života se vynořilo tolik falešných lidí, že už není možné nikoho přesvědčit, že v tom zůstalo něco jako Pravda. Za těchto okolností je třeba mluvit o Pravdě. Ale mluvení o Pravdě vám vůbec nedává zkušenost Pravdy. Diskuse o ní vám ji nedá, je to jiná sféra, do které je třeba vstoupit, je to nové vědomí, které musíme získat, abysme pochopili Pravdu…
Realizace je věčná hra Božství ( Celku, Jednoty). Jednota má dva kosmické stavy: být vzhůru nebo spát. Když je Celek v probuzeném stavu, Jeho projevy-dochází k přeměně ve stvoření; když je ve stavu spánku, všechny Jeho aktivity se rozplynou v absolutní nule a stvoření přestává existovat. Toto je stav nehybnosti a naprosté entropie. V tomto stavu se vše, co je stvořeno, hmota i nehmota, rozpouští do jedné abstraktní
energie, kterou je Jednota. Je to stav existence, pouhého bytí, ale je to jako objekt bez jakéhokoli světla, které by ho odráželo. Všechny lidské, nelidské, nadlidské a nelidské prvky se rozpouštějí v Jednotě, když On zastaví drama stvoření, které se odehrává jedinečně pro Jeho potěšení a zábavu. Tímto způsobem se cyklus obrací ze stavu nebytí, Jednoty. k Jeho plnému projevení jako samotného stvoření. Dlouho zuří spor o počáteční bod stvoření. Pokud dokážeme pochopit, že věčnost je samotnou podstatou Božského, pak lze tento spor jednoduše vyřešit. Když je člověk ve stavu vědomí, je aktivní, jeho osobnost se projevuje v jeho práci a jeho talenty jsou vyjádřeny. Ale když spí, je zcela neaktivní a projev jeho osobnosti je stažen do jeho bytí… Proces stvoření je srovnatelný s procesem, kdy semínko vyklíčí a stane se stromem, a po dosažení plné zralosti se opět stane semínkem Božského. Božské se stává Prvotním semenem (semínkem) než
zahájí svou činnost. Stvoření je projevem tohoto semene, které je jako dokonalý krystal se všemi jeho úplnými fazetami…..