Menu
Přihlásit se

Tusk to řekl ve svém projevu v parlamentu. Po neúspěšné misi premiéra Morawieckého, kterého jmenoval jako vítěze voleb polský prezident Andrzej Duda, ale který nezískal podporu zákonodárců, pověřil polský parlament premiérem Donalda Tuska. Ten mimo jiné slíbil, že „přiveze z Bruselu miliardy eur.“(čtk)

Jaromír Piskoř Jaromír Piskoř
Publikováno 12/12/2023
Doba čtení 3 min.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová vkládá do Donalda Tuska velké naděje. Zdroj: Profimedia

Donald Tusk se stal kandidátem na polského premiéra. Byl zvolen polským parlamentem poté, co vláda Mateusze Morawieckého nezískala důvěru. Tusk se svou vládou předstoupí před Sejm, aby získal důvěru a nyní jej čeká ještě prezidentská přísaha. Po ní, tedy ve středu 13. 12. 2023, může začít úřadovat.

Polská politická válka

Odstupující premiér Morawiecki se v poslední době začal prezentovat v roli jakési „bílé Pis“ a vyzýval k ukončení polsko-polské války, v níž si vláda a opozice jdou po krku. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński ovšem musel mít poslední slovo, a po zvolení Donalda Tuska jej v Sejmu označil za německého agenta. Dostal se tak do titulků všech polských médií a určitě byla jeho slova pozitivně vnímána tvrdým jádrem voličů PiS. Kaczyński se ale jako by zasekl ve volební kampani, kterou jeho strana prohrála právě kvůli osobně zaměřené negativní kampani. Postupně tím odrazuje mnohé, v první řadě polského prezidenta, protože ten musí, v souladu s polskou ústavou, s novou vládou realisticky nějak funkčně spolupracovat.

Ursula von der Leyenová poblahopřála Tuskovi ke zvolení a čeká jej už tento týden na vážném zasedání (I look forward to working with you, starting with this week’s important EUCO). Kaczyński svou silnou averzí vůči změně evropských traktátů směrem k federalizaci Evropy proto kolíkuje Tuskovi pole v zahraniční politice, a pokud se Brusel rozhodne ubírat se tímto směrem, musí si být vědom toho, že Tusk bude mít v Polsku „povstání na vsi“. Čeká se také, jak se staronový polský premiér postaví k požadavkům Ukrajiny či migrační evropské politice.

Jaká je to zpráva pro ČR?

V polské vládě se na postu ministra zahraničí objeví opět Radosław Sikorski. Ambiciózní politik velkých témat světovlády, kterému je bližší problematika americko-evropských vztahů než polské vtahy k sousedům. Pro Českou republiku bude důležitější ministryně klimatu a životního prostředí Paulina Hennig-Kloska. Ta bude řešit příhraniční problémy, které dlouhodobě visí ve vzduchu. Například elektrárnu Turów či nově plánovanou stavbu malých atomových elektráren v polském Slezsku a z druhé strany nebezpečný Bezejmenný potok ústící z Heřmanické haldy do Odry pár kilometrů před polskými hranicemi.

Polská ministryně ještě nezasedla do křesla a již má za sebou pěknou polízanici. Morawieckého vláda poslala do Sejmu návrh zákona o zastropování cen energie. Ten byl smeten a nahrazen návrhem nové Koalice. Do jejího návrhu o zastropování cen elektrické energie na příští rok se lobbistům rotujícím kolem nové Koalice podařilo vsunout i téma polských větrných elektráren a zkrácení zákonné vzdálenosti od lidských obydlí na 300 m s tím, že lokality pro menší polské větrné elektrárny by nemusely respektovat některá ustanovení stavební legislativy. Vsunutí návrhu do zákona o cenách elektřiny vyvolalo silnou bouři v polském Sejmu a koaliční politička, místopředsedkyně Polska 2050 vzala onen podivný akt na sebe, ač v něm evidentně měli prsty politici Občanské platformy. Po aféře musel Donald Tusk bouchnout pěstí do stolu a urychleně nechat onu část o větrných elektrárnách vyškrtnout. Chvíli to vypadalo na odvolání ještě nejmenované ministryně, ale zkušená poslankyně se dokázala obhájit.

Tusk bude bojovat na dvou frontách

Celá aférka z dlouhodobého pohledu ukazuje na to, že Donald Tusk bude muset nejen obstát proti vnější opozici PiS, ale bude muset uřídit i vnitřní střety a zájmy tikající v jeho vládní Koalici. Personální zemětřesení v polských úřadech bude první nelehkou zkouškou. S ironií lze pohlížet na prohlášení o odbornících v čele státních firem, vojvodských úřadů či ministerstev. Stranické kádry Koalice jsou tak široké, že na nezávislé odborníky zbude jen málo místa. Borys Budka, místopředseda Občanské platformy, jako nový ministr státních aktiv toho bude garantem. Bartłomiej Sienkiewicz, bývalý ministr vnitra a koordinátor tajných služeb se stane ministrem kultury, s jedním hlavním úkolem. Vyřešit poměry ve státních médiích doposud ovládaných PiSem. Sienkiewicz se kulturou nikdy nezabýval, ale jako odvážný „čistič“ může být pro Koalici velmi platným ministrem. Ještě jeden nový ministr stojí za zmínku. Sławomir Nitras se stane ministrem sportu. Nitras je spíše neortodoxním volebním manažerem a specialistou na reklamní eventy a negativní kampaně. PiS zcela nenáviděn za specifický druh nenávistného humoru. S tímto ministrem nuda nebude.

Spolupráce Česka s Polskem v jaderném programu

Česká republika má konečně (pár dnů) nového velvyslance ve Varšavě. Břetislav Dančák má značné povědomí o energetické bezpečnosti a infrastruktuře, což je oblast, která je pro polsko-české vztahy dnes silně dominantní. Bude nový plynovod od Baltu do Čech? Nová polská vláda chce pokračovat s Američany ve stavbě polské jaderné elektrárny na pobřeží Baltského moře. Měla by také rozhodnout o lokalizaci druhé jaderné elektrárny. Třetí jadernou elektrárnu plánuje stavět polský elektrický gigant PGE s Korejci.

Samostatnou kapitolou jsou stavby malých jaderných bloků BWR. Orlen jich má v plánu postavit sedm. Z toho tři poblíž českých hranic. Další má stavět KGHM u dolu na měď, také nedaleko českých hranic. BWR elektrárny jsou v Polsku brány jako prostředek pro řešení tamní dekarbonizace a reformy teplárenství, i když dosud na světě nestojí jediný takový funkční reaktor a jaderní experti nemají vyřešeno chlazení takových elektráren. I přes to Orlen tvrdí, že jeho první malá jaderná elektrárna bude fungovat už v roce 2029. Polský jaderný program se zdá být trochu naivní, ale možná právě proto je zde velká šance spolupráce s českými jadernými odborníky a certifikovanými firmami, které v Polsku neexistují. České velvyslanectví ve Varšavě se může stát motorem takovéto spolupráce.

Komentáře (3)

  1. Tusk chce mobilizovat Západ na pomoc Ukrajině….si děláte srandu..o ukrajině ani zmínka, hlavně že lidi kliknou co

  2. Dobrý den. Nechci se dotknout ani pana autora ani redakce, ale pan Brukner má naprostou pravdu. Myslím, že titulky, které neodpovídají obsahu článku jsou specialitou Seznam žumpy, a super TO by se jim mělo vyhnout. K tomuto článku by se hodil spíše titulek „Koalice poražených přebírá vládu v Polsku a chystá změny“. Jinak situace v Polsku je krásným obrázkem degenerace demokracie, který jsme u nás mohli vidět během komunálních voleb. Demokracie s volebními hesly jako: „Není důležité vyhrát, ale mít koalici“, či „Čest vítězům a vláda poraženým“.

  3. Poláci si podle mne nasrali do bot, když zvolili tohoto zrádce. Viz jeho hlasování o kvótách v roce 2015, když už mu bylo jasné, že se do vlády nedostane (vyhrál PiS, a to drtivě, a Tusk následně zradil celou V4). S Tuskem se do vlády vrací i komunisti, tentokrát v digitální podobě (Lewica). Nemám z toho dobrý pocit, ale naděje umírá poslední.

Napsat komentář