USA udeřily na Blízkém východě, útoky se vyhnuly civilistům, dušuje se Bílý dům

Americké bombardéry dlouhého doletu B-1b Lancer. ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Americká armáda uvedla, že její jednotky údery podnikly ve 22:00 SEČ a použily při tom přes 125 kusů naváděné munice, využity byly i bombardéry dlouhého doletu, které startovaly z území Spojených států. „Zasažená zařízení zahrnují velitelská a kontrolní operační stanoviště, zpravodajská stanoviště, sklady raket, střel a bezpilotních letounů a zařízení z logistických a muničních řetězců,“ uvedlo regionální velitelství americké armády CENTCOM. 

Sýrie, Irák i Írán americké údery odsoudily a syrské ministerstvo obrany vyzvalo k ukončení „americké okupace“ části syrského území. Teherán označil údery za strategickou americkou chybu, která zvýší napětí v regionu. Moskva uvedla, že USA v regionu „zasévají chaos a zkázu“.

Washington neinformoval o tom, zda si americké útoky vyžádaly oběti. Podle irácké vlády při nich na západě Iráku zemřelo 16 lidí včetně civilistů. Syrské úřady oznámily, že americké útoky způsobily smrt civilistům i vojákům, ale počet neuvedly. Podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich na východě Sýrie zemřelo 23 členů proíránských milic.

Americká odveta bude pokračovat

Americká armáda informovala, že v Sýrii a Iráku zasáhla 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a jejich spřízněnými milicemi. Mluvčího Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že Washington o útocích předem iráckou vládu informoval, což ale její mluvčí popřel. Kirby rovněž bez bližších podrobností řekl, že americká odveta bude pokračovat. Americký prezident Joe Biden v pátek uvedl, že USA neusilují o konflikt na Blízkém východě ani jinde, ale odpoví na akce, které budou škodit Američanům.

Ke zdrženlivosti vyzval dnes z Bruselu všechny strany na Blízkém východě šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, aniž by ale kohokoli jmenoval. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski řekl, že americké údery v Iráku a Sýrii jsou výsledkem toho, že proíránské milice si už „měsíce a roky zahrávají s ohněm“. Španělská diplomacie vyzvala k zastavení teroristických útoků na americké vojáky na Blízkém východě a mluvčí britské vlády uvedl, že Británie „pevně stojí“ po boku USA.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v reakci na americké údery uvedl, že situace v regionu Blízkého východu je velmi napjatá a je potřeba dělat kroky, které mohou riziko eskalace konfliktu snížit.

Sílí volání po odchodu amerických jednotek z Iráku

Syrské ministerstvo obrany označilo americké údery za „do očí bijící agresí“ a uvedlo, že „okupace částí Sýrie americkými jednotkami“ nemůže pokračovat. Syrská diplomacie uvedla, že Spojené státy „velmi nebezpečně lijí olej do ohně“ na Blízkém východě. Irácká vláda označila údery za ohrožení bezpečnost Iráku i celého regionu a irácké ministerstvo zahraničí oznámilo, že povolá amerického chargé d’affaires, aby mu předalo oficiální protest.

V posledních týdnech čelili američtí vojáci v Iráku a Sýrii desítkám leteckých útokům proíránských milic, na což Američané už dříve také reagovali. Nedělní útok milic byl ale prvním, při němž od začátku války v Pásmu Gazy američtí vojáci v jednotkách na Blízkém východě zemřeli. Útoky proíránských milic jsou odvetou za podporu Washingtonu Izraeli v jeho válce v Pásmu Gazy s palestinským hnutím Hamás, které USA, Izrael i EU považují za teroristické.

V souvislosti s americkými údery na proíránské milice v Iráku a Sýrii sílí volání po odchodu amerických jednotek z Iráku. Poté, co americký úder začátkem ledna zabil v Bagdádu velitele jedné z proíránských milic, irácká vláda oznámila, že zřizuje výbor k ukončení mise mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. K urychlení odchodu těchto jednotek vyzvalo minulý týden iráckou vládu i vedení tamního parlamentu.

Spojené státy mají v Iráku 2500 vojáků a dalších 900 v Sýrii jako součást koalice bojující už řadu let proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).