Vetchý a spol. má co vysvětlovat

Skupina D si stěžuje na to, že její dodávky dronů na Ukrajinu prověřuje policie. Doposud však není jasné, kdo bezpilotní prostředky vyráběl, dopravoval, odebíral, za kolik a další fakta. Nyní tedy mají členové spolku příležitost vše vysvětlit.

Případ přesahuje zájem vojenské policie

Emotivní vystoupení herce a aktivisty Ondřeje Vetchého na sociálních sítích znovu rozvířilo veřejnou debatu o spolku Skupina D a jeho roli v bezpečnostní oblasti. Vetchý ve videu hovořil o obrovském tlaku, kterému spolek čelí, a zdůraznil, že Skupina D chce být maximálně otevřená. Jeho slova přicházejí v době, kdy Vojenská policie prověřuje Skupinu D kvůli jejímu projektu Drony Nemesis.

Policisté zkoumají finanční toky, zapojení armádních složek a možné obcházení zákonných postupů. Tři osoby ze společnosti FPV Space, která drony dodávala, byly zadrženy. Celá kauza tak znovu otevírá otázku, jaké místo má armáda v demokratickém systému a kde leží hranice mezi občanskou iniciativou, dodržováním zákonů a politickou kontrolou.

Co je Skupina D?

Skupina D vznikla jako občanská iniciativa, která chtěla rychle dodat Ukrajině FPV drony (ovládané z pohledu z bezpilotního letounu). Mezi její zakladatele patří Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel Jan Veverka. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka se stal čestným předsedou spolku.

Deklarovaným cílem bylo zásobovat FPV drony Ukrajinu rychleji, než to dokáže stát, a zaplnit tak mezeru v dodávkách levných, ale účinných prostředků boje ze vzduchu. Spolek vybral od dárců na projekt drony Nemesis zhruba 200 milionů korun a stal se jednou z nejviditelnějších občanských iniciativ v oblasti vojenské pomoci Kyjevu.

Projekt s krytím nejvyšších míst

Zapojení nejvyšších armádních představitelů do aktivit Skupiny D ovšem budí dojem, že armáda podporovala paralelní strukturu mimo kontrolu ministerstva obrany. Projekt drony Nemesis a s ním spojená publicita posiloval společenský vliv armády a prezentoval ji jako efektivnější a rozhodnější instituci než resort obrany.

Není vyloučeno, že spolek mohl jednat efektivněji než stát díky obcházení zákonných postupů. Skupina D neměla licenci k obchodu s vojenským materiálem a nákupy probíhaly přes firmu FPV Space, u níž proběhl zásah Vojenské policie. Vyšetřování se zaměřuje na ceny dronů, možné marže a skutečného ukrajinského odběratele, přičemž žádný z těchto údajů není veřejně známý. Problematické je také politické krytí, které spolek získal, když prezident Petr Pavel odmítl stížnost bývalé ministryně obrany Jany Černochové na zapojení příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova do realizace projektu Drony Nemesis.

Vojenští policisté prověřují, zda se vojáci podíleli na aktivitách spolku mimo oficiální mandát armády. Napětí mezi vojáky a jejím politickým vedením vyhrotil i projev Řehky na velitelském shromáždění letos v listopadu, kde hovořil o nezávislosti armády na politicích. Černochová naznačila, že jde o nepochopení principu civilní kontroly ozbrojených sil, která je základním pilířem demokratického systému. V kombinaci s podporou, kterou vojáci poskytli projektu Nemesis, to vytváří obraz armády, která se snaží jednat mimo rámec politického vedení a zákonných postupů.

Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly

Případ Skupiny D otevírá otázky o vztahu armády, politiky a občanských iniciativ. Ukazuje, jak může dobrý úmysl, jako je například pomoc napadené zemi a posílení dobré pověsti armády, narazit na hranice zákona a demokratických principů.

Vyšetřování by mělo objasnit, zda šlo o zásadní pochybení, nebo o nešťastnou kombinaci rychlosti, nepochopení z nadšení a nedostatečné transparentnosti. Vetchý řekl, že Skupina D chce být maximálně otevřená, nyní má tedy ideální příležitost.

Čtěte také:
V síti dronů a korupce
Éra „ministryně války“ se chýlí ke konci. Co Černochová nakoupila a co to stálo?
Don Pablo udělal strategickou chybu, bitcoinovou miliardu měl poslat Vetchému na drony