Více než polovina Němců chce emigrovat

Sondáž firmy YouGov zjistila, že touha emigrovat se u Němců projevila v těchto procentech: 31 % určitě, 27 % velmi pravděpodobně. Z těch ostatních by 22 % zůstalo pravděpodobně a 15 % určitě, 5 % pak neodpovídá. A protože jedním z uvedených důvodů pro tu touhu emigrovat je přílišná imigrace, můžeme z toho leccos dovodit.

Zejména to, že v těch pěti procentech nevědoucích a patnácti procentech jistě zůstalých je obsažena většina oné přílišné imigrace, odhadované na osm až deset procent, která sem určitě nepřišla proto, aby zase odcházela. Čímž by se Německo efektivně odněmčilo a proměnilo ve většinově islámský stát. Prakticky bez pracujících.

Viz stará otřepaná anekdota, v níž nový přátelsky naladěný imigrant oslovuje na ulici kolemjdoucího: „Dobrý den, pane Němče, jak se dnes máte?“ – „Já nejsem Němec, já jsem Syřan.“ Přátelský imigrant jde dál a slovuje dalšího: „Dobrý den, pane Němče, jak se dnes máte?“ – „Já nejsem Němec, já jsem Iráčan.“ A dalšího. „Já nejsem Němec, já jsem Afghánec.“ Takhle přátelský imigrant chodí po městě a zdraví i Íránce, Jordánce a Palestince, až se s údivem zeptá: „Kde jsou všichni ti Němci?“ – „No přece v práci.“

Podle této sondáže tedy už brzy ani nebudou v té práci, ale rovnou fuč. Velká výměna jako řemen. V Německu tento vtip raději na nikom nezkoušejte, mohl by být klasifikován jako „zločin projevu nenávisti“, za jaké policie zatýká. Pisatele nenávisti online tituluje „digitální žháři“. Objevili sice, přiznejme jim, pár blábolů echt nehumorně rasistických (včetně dokonce jednoho Heil Hitler), ale postihlo to i takové, jejichž projevem nenávisti (navíc „politicky motivovaným“) bylo, že nějakého vládního politika označili za blba.

Ale aby to bylo fér, zatýkali nejen „pravicové radikály“ za urážku levicových politiků, ale i „levicové radikály“ za urážku pravicových politiků. Těch pravicových radikálů byly dvě třetiny, spočítal nějaký statistik z policejních záznamů. Jaké že byly ty levicové? Třeba takováto: „Vražděme nezodpovědné boháče, je to etický imperativ.“

Kriminální úřad, chřadnoucí ekonomika a strach z Ruska

Letošní červnová policejní razie několika set pisatelských domácností byla už tohoto druhu dvanáctá. V květnu zveřejněná statistika Spolkového kriminálního úřadu BKA za rok 2024 uváděla zjištěných 10 732 „nenávistných projevů online“. Těch policejně nezjištěných je zřejmě tolik, že BKA cítí potřebu žádat občany, aby je udávali své místní policii a zároveň žádali internetové sítě, aby je vymazávaly.

Druhým důvodem touhy emigrovat je chřadnoucí ekonomika. Třetím je strach z Ruska, s ohledem na křehkost německé armády. Čtvrtým jsou obavy, že Trumpova Amerika přestane Němce chránit.

A kam že by nejraději? Prý do Švýcarska, kde si představují, že demokracie i ekonomika ještě funguje. Ale ve skutečnosti se touží vrátit do Německa 80. a 90. let minulého století, vysvětluje v listě Die Welt sociolog Oliver Nachtwey. Jenže to už dějiny odvály. A už může být jen hůř, obávají se. Že by Merzova vláda ještě dokázala otočku, ekonomickou i migrační, jich věří jen 23 %, zjistila v květnu sondáž listu Bild.

Kolaps křesťanství

Pátým důvodem je kolaps křesťanství, podrobně nedávno popsaný v časopise Cicero. Ten spočítal, že z katolické církve loni vystoupilo 356 tisíc členů, z evangelické 280 tisíc. Počet aktivních křesťanů už před třemi lety poprvé klesl pod 50 procent celkové populace. Z těch zbylých jen desetina navštěvuje bohoslužby, zjišťuje Die Zeit.

V posledních dvaceti letech zaniklo přes tři tisíce farností, ročně se stovky kostelů předělávají k necírkevním účelům a nabízejí na prodej, všímá si Frankfurter Allgemeine Zeitung. Demografický trend směřuje k pouhým 30 procentům křesťanů v roce 2060, zaznamenává časopis Stern. Muslimové (dnes provozující téměř 2700 mešit) je v témže roce početně doženou, odhaduje Die Welt. Emigrace to ještě uspíší. Jenže kde na světě je místo pro 40 milionů prchajících Němců?

Už se o tom konečně alespoň začíná beztrestně psát. Ale jediná strana, která by měla vůli to zvrátit, je zaháněná do nezbednického kouta a ostřelovaná ze všech stran. Její přezdívce „extrémistická“ (a dokonce „neonacistická“) věří i křesťanští demokraté. Pětasedmdesát neziskovek žádá vládu, aby zpřísnila cenzuru amerických sociálních sítí. Dá se to ještě zvrátit? Mají Němci ještě vůli k životu, nebo se smíří s odchodem z dějin?

My už si raději začínejme představovat mocného islámského souseda, sotva dvě stovky kilometrů od naší metropole. Bude to kliďas jako Omán nebo Bahrain? Nebo šílenec jako Írán, Hamás, nebo Islámský stát? Na kterého si vsadíte?

Čtěte také:
EU do tří let zkrachuje
Kraválový terorismus
Komické výdaje Evropské unie