Menu
Přihlásit se

Ekonomika.

Windfall tax stála ČEZ miliardy. Meziroční zisk klesl téměř o polovinu

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 29,8 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 43 procent. Hlavní příčinou poklesu je letos zavedená daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard Kč. Provozní zisk (EBITDA) skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard Kč.

Red/ČTK
Publikováno 09/11/2023
Doba čtení 2 min.
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Shutterstock

Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s očištěným čistým ziskem 33 až 37 miliard korun. Celoroční výhled EBITDA zvýšila firma na 115 až 120 miliard korun, dříve uváděla 105 až 115 miliard korun.

„Výsledky hospodaření za první tři čtvrtletí reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 Kč na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že skupina ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a na odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede českému státu 118 až 125 miliard korun,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na výsledcích hospodaření a na jejich meziročním srovnání se podle firmy podepsalo několik faktorů. Výnosy jsou ovlivněny loňskými extrémními výkyvy cen komodit a následně zavedenými odvody z nadměrných tržeb výroby, které zatím pro společnost znamenaly náklady 8,7 miliardy Kč. Daň z neočekávaných zisků pak činila 21 miliard Kč. Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka by na těchto odvodech měla firma odvést za celý rok kolem 37 až 45 miliard Kč.

Výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla

Během roku podle statistik ČEZ postupně klesá výroba elektřiny z emisních uhelných a paroplynových zdrojů, která se meziročně snížila o 18 procent na 12 terawatthodiny (TWh). Důvodem je hlavně pokles tržních cen elektřiny a vývoj cen emisních povolenek a zemního plynu. Podíl výroby z uhlí tak letos zatím činí 28 procent, ještě na počátku devadesátých let přitom činil kolem 80 procent. Meziročně o jedno procento klesla také produkce elektřiny z jaderných zdrojů kvůli delším plánovaným odstávkám obou elektráren. Vlivem příznivých klimatických podmínek naopak o sedm procent vzrostla výroba z obnovitelných zdrojů.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 24,8 TWh. Spotřeba u velkých podniků klesla o tři procenta, u domácností o pět procent a u malých podniků byla nižší o šest procent. Důvodem poklesu je podle společnosti zejména omezení spotřeby zákazníků kvůli vysokým cenám komodit a rovněž teplého počasí.

ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jeho většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Skupina zaznamenala v loňské roce rekordní zisk 78,4 miliardy korun. Letos v červnu rozhodla valná hromada společnosti o výplatě dividendy 145 korun za akcii. Stát z toho dostal 54 miliard korun.

Čtěte také:

Případ ČEZ: Stát poničil tržní prostředí a okradl drobné akcionáře

Komentáře (0)

Napsat komentář