K desátému výročí svého působení si spolek Meeting Brno nadělil solidní PR. Díky myšlence pozvat do Brna Sudetoněmecký landsmanšaft dnes jeho jméno skloňuje s lehkou nadsázkou celá republika. Jak ale samotná myšlenka pozvat sudetské Němce vznikla? Z jakých finančních zdrojů je spolek financován a jaké osobnosti jsou s ním spojené? Na tyto i některé další otázky jsme se pokusili odpovědět v následujícím článku.
Je nesporné, že až do letošního roku o spolku Meeting Brno většina obyvatel České republiky nikdy neslyšela. Na tom by ostatně nebylo nic zvláštního, protože jak již napovídá samotný název spolku, jeho aktivity se týkají primárně jihomoravské metropole, byť každoročně zvolená témata nepochybně hranice města přesahují. Spolek byl založen v roce 2016 a již první ročník festivalu napověděl o jeho hlavním zaměření mnohé. Jeho vznik je přímo spojen s tzv. „Rokem smíření“, jak vedení města v čele s tehdejším primátorem Vokřálem (ANO) nazvalo předchozí rok, kdy uplynulo 70 let od skončení druhé světové války.
Iniciátorem tohoto projektu, který si kladl za cíl uctít památku obětí 2. sv. války, byl radní za Žít Brno ve významné části města Brno-střed Petr Kalousek. Progresivní hnutí v čele s Matějem Hollanem tehdy bylo díky úspěchu v komunálních volbách na podzim 2014 na vrcholu své moci. V rámci povolebních vyjednávání bylo Žít Brno velmi žádanou nevěstou. Nakonec se Hollanovo hnutí domluvilo na vládnutí s ANO, KDU-ČSL a Zelenými. Ostatně „v revíru“ jeho kolegy Kalouska vládla identická koalice. Právě projekt „Rok smíření“ se stal jakýmsi předvojem vzniku spolku Meeting Brno. Vedle výše zmíněného Kalouska a právníka Jiřího Mottla se stal jeho třetím spoluzakladatelem David Macek.
Mentalita křižáckých výprav aneb Uprchlíci vítejte
Dlouholetý člen KDU-ČSL Macek byl v době vyhlášení „Roku smíření“ stále pravověrným lidovcem, ale na konci roku 2015 již bylo vše jinak. V listopadu toho roku tehdy devětatřicetiletý sociolog a psychoterapeut zveřejnil rozlučkový dopis, prostřednictvím kterého oznámil svůj odchod ze strany. Jako hlavní důvod uvedl svůj rozdílný názor na uprchlickou krizi, která tehdy hýbala celou Evropou a stala se, jak máme všichni v živé paměti, klíčovým politickým tématem také v České republice. Zatímco někteří lidovci zastávali v této věci poměrné rezervované postoje, Macek se jednoznačně postavil na stranu zastánců migrační politiky „otevřených dveří“.
Jak Macek napsal, v září téhož roku začal s dobrovolnickou pomocí uprchlíkům na nádražích a uspořádal následně debatu „Kdo jsou a odkud přicházejí uprchlíci“. Tehdejší poněkud zostřenou terminologií řečeno, lidovecký politik se v malém českém politickém rybníčku postavil mezi „vítače“. „Podporuji společnou evropskou pomoc uprchlíkům včetně tzv. kvót; vadí mi populistická politika ‚proti všem‘ vedená snahou zalíbit se domácímu publiku,“ konstatoval ve svém vyjádření a dodal, že má problém s „mentalitou křižáckých tažení“. Již patrně tehdy ležel nápad založit spolek Meeting Brno na stole. Oficiálně se tak stalo zápisem do spolkového rejstříku 20. ledna 2016 a hlavní inspirací byl již od roku 1980 existující festival Meeting Rimini. Ostatně zdravicí současného ředitele italského festivalu se spolek chlubí na svých webových stránkách.
Kromě pánů Kalouska, Macka a Mottla figurovalo na zakládajících dokumentech jedno jméno dámy, známé spisovatelky Kateřiny Tučkové, která se dlouhodobě zabývá tématem odsunu Němců a v roce 2009 vydala oceňovaný román Vyhnání Gerty Schnirch. Tučková se také stala vůbec první předsedkyní spolku a ředitelkou festivalu. Krátce po konci třetího ročníku festivalu se však rozhodla na svůj post rezignovat, a jak se později ukázalo, její odchod rozhodně neproběhl v klidném a přátelském duchu. V květnu 2019 se ke svému odchodu ze spolku vrátila a ve svém oficiálním vyjádření uvedla hlavní důvody svého rozhodnutí. Mimo jiné napsala, že odmítala dál sloužit jako „fíkový list pro politické a zejména ekonomické ambice současných ředitelů festivalu“. Narážela tím zjevně na hnutí Žít Brno a ANO.
Čtyři a půl milionů ročně od města a kraje
Na dalších ročnících festivalu se však odchod jedné z jeho hlavních tváří nijak zásadně neprojevil. Například v roce 2019 byl tématem festivalu disent a mezi účastníky najdeme jména jako Karel Schwarzenberg, Anna Šabatová, Petr Fiala či Milan Uhde. Několik měsíců před začátkem ruské invaze, tedy v roce 2021, dominovala festivalu témata spojená s Ukrajinou a Běloruskem. Před třemi lety pak festival zahájila společná debata slovenské prezidentky Čaputové a jejího českého protějšku Pavla. A konečně letošní, jubilejní desátý ročník festivalu, dostal podtitul „Cena (s)míru“ a kromě odborné a politické veřejnosti se dočkal pozornosti napříč všemi sociálními skupinami v zemi.
Vedle účastníků z řad nejvyšších pater politiky či kultury si festival Meeting Brno nemohl nikdy stěžovat ani na finanční podporu. Díky propojení s komunální politikou, kterou tak kritizovala Tučková, neměl o štědré příspěvky nikdy nouzi. A to jak ze strany Česko-německého fondu či generálního partnera Nadace DRFG, tak ze strany samotného města a Jihomoravského kraje. Od začátku šlo o milionové částky. V první polovině roku 2022 město spolku schválilo každoroční příspěvek ve výši tří milionů korun a tato velkorysá podpora přetrvá minimálně do příštího roku. Z kraje má zase spolek mezi lety 2025 až 2028 garantováno ročně 1,5 milionu korun.
Dali nám cenu, tak jsme je pozvali do Brna
Ačkoliv politická síla Žít Brno v posledních letech postupně slábla, ve vedení města progresivisté měli a stále mají svého zástupce v podobě Pirátů, kteří v letech 2018 až 2022 drželi ve vládnoucí koalici čtvrtinu hlasů a navrch post radního pro kulturu. A to už se dostáváme do současnosti, kdy spolek Meeting Brno zažívá co do pozornosti politiků, médií i široké veřejnosti své nejzářivější období za deset let působení ve veřejném prostoru. O víkendu se spolek na svých facebookových stránkách pochlubil, že jeho festivalu požehnal arcibiskup Stanislav Přibyl. Ve stejném příspěvku se potom správce stránky rozplývá nad „krásným setkáním“ se senátory Rychlíkem, Rabasem či Růžičkou.
Na závěr dejme slovo jedné z hlavních tváří Meeting Brno, Petru Kalouskovi, který s (ne)předstíranou dětskou naivitou na svém facebooku zdůvodnil, proč byli Bernd Posselt a spol. pozváni letos do Brna. „Děcka, to je pořád: ‚Jak jste Němce na Meeting Brno pozvali? Proč jste je pozvali?‘ Tak se na to podíváme. Dali nám loni v Regensburgu cenu za lidská práva, tak jsme je pozvali na letošek do Brna. Hotovo,“ uzavřel Kalousek s odkazem na cenu, kterou spolek obdržel od Sudetoněmeckého landsmanšaftu během konání 75. ročníku Sudetoněmeckých dnů za (slovy Bernda Posselta) „působivý příklad mírotvůrců a protagonistů porozumění mezi národy skrze pravdu“…
Čtěte také:
Benešovy dekrety: Nebyl Němec jako Němec
Masaryk, Beneš, Havel… Kdo všechno by (ne)podpořil sjezd landsmanšaftu v Brně, kdyby ještě žil?
Několik faktů k nacistickým kořenům Sudetoněmeckého landsmanšaftu: Pravda někdy bolí. Viďte, pane Halíku, Pitharte a Rychlíku?
