V první řadě zapomeňme na to, že v následujících volbách se rozhoduje o Ukrajině nebo Rusku. Bez ohledu na to, kolik naši generálové prodají munice, odhalí špionů nebo vyhlásí mobilizací, jsou tyto volby primárně o nás a o naší budoucnosti v Evropě.
Soustřeďme se na to, jaké hodnoty vládní koalice vlastně hájí a čí zájmy zastupuje. Na klasické dělení pravice vs. levice můžeme nejspíš opravdu zapomenout, protože žádná relevantní pravicová ani levicová strana u nás už neexistuje. Vláda pod vedením ODS připravila každého, kdo měl nastřádané nějaké peníze, zhruba o třetinu úspor, okradla desítky tisíc drobných akcionářů ČEZu a znechutila všechny živnostníky a podnikatele natolik, že je pro ně často lepší zavřít krám a nechat se zaměstnat. Stejně tak levice už přišla o svá tradiční témata, když ochrana všech slabých a diskriminovaných dosáhla takové úrovně, že se z utiskovaných stali utiskovatelé.
Svatá válka progresivistů
Česká politika se už nedělí na více méně liberální pravici a sociálně demokratickou levici, ale štěpí se na progresivní evropské liberály a národní konzervativce. Potvrzuje to i současná politická scéna, kdy progresivní liberálové jsou ve vládě a národní konzervativci v opozici. Progresivní liberály spojuje jejich vize jednotné evropské budoucnosti. Plánují „spravedlivě“ přerozdělovat nelegální imigranty a vedou svatou válku za záchranu planety, během které nemají problém nechat vyhladovět její obyvatele. Součástí jejich boje za spravedlivější společnost budou další a další nesmyslné regulace a dotace, prostředkem pak zrušení práva veta pro všechny členské země, možnost zmanipulovat volby korespondenčními hlasy, zrušení peněz a zavedení digitálního eura.
Sami sebe označují za liberální demokraty, kteří veřejně bojují proti jakékoliv diskriminaci, v zápalu boje ale neváhají umlčovat všechny, kdo s nimi nesouhlasí. Zavádění cenzury nazývají bojem proti dezinformacím a ve jménu pokroku ničí vše a všechny, kteří jim stojí v cestě. Kdo s jejich vizí evropské budoucnosti nesouhlasí, je vyloučen ze slušné společnosti, není to už údajně demokrat, ale kolaborant a dezolát, který rozeštvává spokojenou veřejnost. Budoucí spravedlivá společnost musí být pod jejich absolutní kontrolou a kdo s nimi nebude souhlasit, bude v rámci třídního boje odstraněn.
Tito slušní liberálně-progresivní demokraté na svoji obranu zakládají udavačské spolky, které za veřejné peníze jako ozbrojená pěst hlídají prezentaci správného názoru a závadný obsah poctivě nahlašují a nemilosrdně odstraňují. Podporují neziskové organizace, které za státní a evropské granty poctivě dohlížejí na správnou výuku dětí ve školách, rozhodují, jaká média, filmy nebo knihy dostanou finanční podporu. Totéž platí i pro zajištění financování pro živnostníky a podnikatele. Není důležitý obchodní úspěch a návratnost investice, pokud váš podnikatelský záměr není správně eko, bio, trans nebo homo, máte zkrátka smůlu.
Evropské volby to můžou zastavit
A přesně o těchto „evropských hodnotách“ budou následující volby. Budeme rozhodovat, jestli se tento trend potvrdí, zpomalí nebo obrátí. Smutné je, že tyto tzv. nové evropské hodnoty prosazuje celá vládní koalice včetně ODS. Bez ohledu na to, jestli nám její lídři tvrdí opak. Představa, že Alexandr Vondra je hráz proti Luďkovi Niedermayerovi nebo Tomáši Zdechovskému je nový pražský mýtus. Volební systém do Evropského parlamentu s jedním volebním obvodem znamená, že čím víc lidí bude volit a kroužkovat Alexandra Vondru, tím víc Niederamayerů, Zdechovských a Kolářů se do tam dostane. Alexandr Vondra je tak v lepším případě pouze fíkovým listem na kandidátce levicově progresivních liberálů. V horším případě je to nový Zdeněk Fierlinger, který šlape na čele jejich pelotonu.
Čtěte také:
Srovnání stran kandidujících do EP podle postoje ke svobodě slova
Petr Fiala rozehrál vysokou hru, na jejímž konci ho může čekat zatracení a mizení ODS
Jan Zahradil o kandidátce SPOLU do europarlamentu: Už je ruka v rukávě, ale bez boje se nevzdám. O případném odchodu z ODS se rozhodnu až po volbách 2025
Nechápu, jak vůbec nekdo může volit otlemeného a v přímém přenosu usvědčeného lháře a neobolševika Vondru nebo tu jeho děvku Anu Proletářku Vrecionovou, která se zaťatou pěstí hrozí z TV: Vládu si zbořit nedáme!
Přijde mi neuvěřitelné, že někdo po třech letech fialové hrůzovlády volí pětidemolici.
Lži, dluhy 300 miliard ročně, Fialenkova měnová reforma minus třetina úspor, nejdražší elektřina v Evropě, zvýšení daní, emisních povolenek, kapacitních plateb, distribučních poplatků, OZE, televizní daně, propaganda v České státní televizi, cenzura vypínání webů, nikdy nebude vyšetřený Dozimetr, kdo dal Rakušanovi šifrovaný mobil, družstevní záložna Fialenka, vlastizrádná migrace Rakušan, digitální euro a ručíme za dluhy Řecka, zrušení veta, zákaz aut, zákaz kotlů, chybí léky pro děti, rodiny nemají na plomby a lyžařské školní zájezdy, milión lidí v exekuci, narušování volebních mítinků opozice, začerněné nákupní smlouvy Černochová, nepoužitelné útočné F-35, chybějící PVO, …ale nejvíc ukrajinských vlajek, nejvíc generálů na světě, zkorigovane informace, bezproverkovy agent CIA na Hradě, PePa vlastizrádce, plukovník vrchní politruk, který nikdy nevelel ani družstvu…
Viděli jsme kvalitu kandidátky Danuše Nerudové. Pak se ptám: Jak je možné, že se tato žena a tak naivním smýšlením dostala do Evropského parlamentu? Odpověď je jednoduchá – její voliči již nemají emoční myšlení. Neřeší pravdu a lež, neznají historii, aby na to měli vizi budoucnosti, nemají sebereflexi, aby si uvědomili, že žiji jen a jen přítomností. A o to novému řadu jde. Ray Bradbuty 451 stupňů F.